Návštěvy u Jeho Veličenstva: Které sondy navštívily, nebo brzy navštíví Jupiter?

13.01.2022 - František Martinek

Obří plynná planeta se dočkala už celé řady návštěv vyslaných ze vzdálené Země. Stala se nejen cílem výzkumu kosmickými sondami, ale posloužila také pro gravitační manévry. Kolem Jupitera prolétl například automat Ulysses, jenž poté zamířil ke Slunci, nebo Cassini pokračující k Saturnu

<h3>Pioneer 10 a 11: Pionýrští průzkumníci</h3><p>Průkopnické sondy se k největší planetě naší soustavy vydaly v 70. letech minulého století. Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 a kolem Jupitera prolétl 4. prosince 1973, zatímco Pio­neer 11 zamířil k nebi 6. dubna 1973 a průlet absolvoval 3. prosince následujícího roku. „Desítka“ planetu minula ve vzdálenosti 130 354 km, kdežto „jedenáctka“ prolétla 43 000 km nad jejím oblačným příkrovem.</p><p><strong>Automaty pořídily první detailní snímky Jupiterova povrchu, jeho prstenců a měsíců, přičemž zaregistrovaly také exploze sopek na souputníkovi Io.</strong> Po průletu kolem velkých planet zamířily ven ze Sluneční soustavy a neustále se vzdalují. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, Don Davis, CC0)</em></p>

Pioneer 10 a 11: Pionýrští průzkumníci

Průkopnické sondy se k největší planetě naší soustavy vydaly v 70. letech minulého století. Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 a kolem Jupitera prolétl 4. prosince 1973, zatímco Pio­neer 11 zamířil k nebi 6. dubna 1973 a průlet absolvoval 3. prosince následujícího roku. „Desítka“ planetu minula ve vzdálenosti 130 354 km, kdežto „jedenáctka“ prolétla 43 000 km nad jejím oblačným příkrovem.

Automaty pořídily první detailní snímky Jupiterova povrchu, jeho prstenců a měsíců, přičemž zaregistrovaly také exploze sopek na souputníkovi Io. Po průletu kolem velkých planet zamířily ven ze Sluneční soustavy a neustále se vzdalují. (foto: Wikimedia Commons, NASA, Don Davis, CC0)

<h3>Voyager 1 a 2: Sondy s poselstvím</h3><p><strong>Voyager 1 se vydal na cestu 5. září 1977 a kolem Jupitera prolétl 5. března 1979. „Dvojka“ startovala paradoxně dřív, 20. srpna 1977, a byla navedena na pomalejší dráhu, takže plynného obra minula 9. července 1979.</strong> Voyager 1 zavítal k Jupiteru a Saturnu, kde se zaměřil mimo jiné na výzkum měsíce Titanu. Stále přitom se Zemí komunikuje. Voyager 2 uskutečnil tzv. velkou cestu – postupně navštívil Jupiter, Saturn, Uran i Neptun.</p><p>Uspořádání oběžnic vhodné k popsanému průletu se opakuje jednou za 175 let. Sondu s číslem dvě od nás nyní dělí téměř 125 au. Oba automaty pak nesou měděné pozlacené gramofonové desky s poselstvím jiným civilizacím. <em>(foto: NASA, JPL-Caltech, CC0)</em></p>

Voyager 1 a 2: Sondy s poselstvím

Voyager 1 se vydal na cestu 5. září 1977 a kolem Jupitera prolétl 5. března 1979. „Dvojka“ startovala paradoxně dřív, 20. srpna 1977, a byla navedena na pomalejší dráhu, takže plynného obra minula 9. července 1979. Voyager 1 zavítal k Jupiteru a Saturnu, kde se zaměřil mimo jiné na výzkum měsíce Titanu. Stále přitom se Zemí komunikuje. Voyager 2 uskutečnil tzv. velkou cestu – postupně navštívil Jupiter, Saturn, Uran i Neptun.

Uspořádání oběžnic vhodné k popsanému průletu se opakuje jednou za 175 let. Sondu s číslem dvě od nás nyní dělí téměř 125 au. Oba automaty pak nesou měděné pozlacené gramofonové desky s poselstvím jiným civilizacím. (foto: NASA, JPL-Caltech, CC0)

<h3>GALILEO: První na oběžné dráze</h3><p>Americká sonda <strong>GALILEO</strong> byla zkonstruována k průzkumu Jupitera, jeho okolí i prstenců a také systému měsíců. <strong>Obří planetu studovala z oběžné dráhy v letech 1995–2003, načež řízeně zanikla v její atmosféře</strong>. Celkem absolvovala 34 oběhů, přičemž 7× navštívila souputníka Io, 8× Kallisto, 8× Ganymed a 11× Europu. Od mateřské družice se oddělilo průzkumné pouzdro a v rovníkové oblasti vstoupilo do husté atmosféry planety rychlostí 47 km/s. Tepelný štít se rozžhavil na 14 000 °C, přístroje přestaly vysílat v hloubce kolem 130 km, kde panovala teplota 152 °C a tlak 2,3 MPa. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)</em></p>

GALILEO: První na oběžné dráze

Americká sonda GALILEO byla zkonstruována k průzkumu Jupitera, jeho okolí i prstenců a také systému měsíců. Obří planetu studovala z oběžné dráhy v letech 1995–2003, načež řízeně zanikla v její atmosféře. Celkem absolvovala 34 oběhů, přičemž 7× navštívila souputníka Io, 8× Kallisto, 8× Ganymed a 11× Europu. Od mateřské družice se oddělilo průzkumné pouzdro a v rovníkové oblasti vstoupilo do husté atmosféry planety rychlostí 47 km/s. Tepelný štít se rozžhavil na 14 000 °C, přístroje přestaly vysílat v hloubce kolem 130 km, kde panovala teplota 152 °C a tlak 2,3 MPa. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

<h3>JUNO: Současný společník</h3><p>Jako zatím poslední sonda se k plynné planetě vydala <strong>JUNO</strong> v režii americké agentury NASA. <strong>Od roku 2016 krouží kolem Jupitera po polární dráze a nejvíc se k horní vrstvě oblačnosti přibližuje na 4 000 km.</strong> Kromě pořizování jejích snímků se zaměřuje na studium jádra obra, jeho gravitačního i magnetického pole a vnitřního proudění. Věnuje se také složení atmosféry, určování jejího teplotního profilu a rychlosti proudění. K vědeckým výsledkům sondy patří pozorování bleskových výbojů v ovzduší. Aparatuře v ceně jedné miliardy dolarů dodávají energii panely slunečních baterií. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, JPL, CC0)</em></p>

JUNO: Současný společník

Jako zatím poslední sonda se k plynné planetě vydala JUNO v režii americké agentury NASA. Od roku 2016 krouží kolem Jupitera po polární dráze a nejvíc se k horní vrstvě oblačnosti přibližuje na 4 000 km. Kromě pořizování jejích snímků se zaměřuje na studium jádra obra, jeho gravitačního i magnetického pole a vnitřního proudění. Věnuje se také složení atmosféry, určování jejího teplotního profilu a rychlosti proudění. K vědeckým výsledkům sondy patří pozorování bleskových výbojů v ovzduší. Aparatuře v ceně jedné miliardy dolarů dodávají energii panely slunečních baterií. (foto: Wikimedia Commons, NASA, JPL, CC0)

<h3>JUICE: Za ledovými měsíci</h3><p>V roce 2023 (původní plán počítal se startem v květnu 2022) se k Jupiteru vydá evropská sonda <strong>JUICE</strong> neboli Jupiter Icy Moons Explorer a po sedmileté pouti bude navedena na jeho oběžnou dráhu. <strong>Nejméně tři roky má zkoumat ledové měsíce Europu, Ganymed a Kallisto a zaměří se i na studium podpovrchových oceánů, k čemuž poslouží 16 metrů dlouhý radar</strong>. V závěrečné fázi nasměrují operátoři automat na orbitu u Ganymedu. Činnost sondy daleko od Slunce si vyžádá panely slunečních baterií o ploše téměř 100 m². <em>(foto: ESA, CC0)</em></p>

JUICE: Za ledovými měsíci

V roce 2023 (původní plán počítal se startem v květnu 2022) se k Jupiteru vydá evropská sonda JUICE neboli Jupiter Icy Moons Explorer a po sedmileté pouti bude navedena na jeho oběžnou dráhu. Nejméně tři roky má zkoumat ledové měsíce Europu, Ganymed a Kallisto a zaměří se i na studium podpovrchových oceánů, k čemuž poslouží 16 metrů dlouhý radar. V závěrečné fázi nasměrují operátoři automat na orbitu u Ganymedu. Činnost sondy daleko od Slunce si vyžádá panely slunečních baterií o ploše téměř 100 m². (foto: ESA, CC0)

<h3>Europa Clipper: Po stopách života</h3><p>K výzkumu Jupitera, a především jeho měsíce Europy, připravuje NASA sondu nazvanou <strong>Europa Clipper</strong>. Odstartovat by mohla v říjnu 2024 a během 40–45 průletů kolem zmíněného souputníka má ve vysokém rozlišení snímkovat jeho ledový povrch a zkoumat strukturu i složení příkrovu. <strong>Hlavním cílem automatu je studium možné obyvatelnosti hlubokého oceánu pod ledovou kůrou měsíce a také pomoc při výběru vhodných míst pro přistání budoucí sondy NASA Europa Lander</strong>. Mise se zaměří na tři hlavní požadavky na přítomnost života: kapalnou vodu, chemické složení a dostupnost energie. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)</p>

Europa Clipper: Po stopách života

K výzkumu Jupitera, a především jeho měsíce Europy, připravuje NASA sondu nazvanou Europa Clipper. Odstartovat by mohla v říjnu 2024 a během 40–45 průletů kolem zmíněného souputníka má ve vysokém rozlišení snímkovat jeho ledový povrch a zkoumat strukturu i složení příkrovu. Hlavním cílem automatu je studium možné obyvatelnosti hlubokého oceánu pod ledovou kůrou měsíce a také pomoc při výběru vhodných míst pro přistání budoucí sondy NASA Europa Lander. Mise se zaměří na tři hlavní požadavky na přítomnost života: kapalnou vodu, chemické složení a dostupnost energie. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Laločníci na korálovém útesu

Věda
Reklama
Historie

7335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.

Vesmír

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907