Nebezpečí ze vzduchu: Tajfuny fungují jako obří dopravníky pro šíření mikroplastů
Nová studie ukazuje, že tajfuny fungují jako účinný přírodní mechanismus, který nasává mikroplasty z oceánů, přenáší je atmosférou a ukládá je na pevnině daleko od jejich původního zdroje.
Tajfuny, hurikány a cyklony patří k nejsilnějším přírodním jevům na Zemi. Vznikají nad teplými oceány, putují tisíce kilometrů přes moře, která jsou dnes doslova prosycena plastovým odpadem. Vědci z britské Nottinghamské univerzity si proto položili zásadní otázku: mohou tyto bouře fungovat jako dopravní systém pro plastový odpad?
Nová studie publikovaná v časopise Environmental Science & Technology přináší překvapivě jasnou odpověď. Tajfuny skutečně fungují jako obří přírodní vysavače, které nasávají mikroplasty z oceánu, vynášejí je do atmosféry a následně je rozsévají po pevnině. Jde o první výzkum, který fyzikálně propojuje dvě globální krize současnosti: plastové znečištění a změnu klimatu.
Problém plastového spadu
Aby bylo možné tento proces zachytit, bylo nutné sledovat atmosféru s velmi vysokým časovým rozlišením. V čínském přístavním městě Ningbo proto vědci sbírali vzorky celkové atmosférické depozice každých 12 hodin během přechodu tří tajfunů – Doksuri, Gaemi a Bebinca.
Tento přístup jim umožnil sledovat rychlé změny během jednotlivých fází bouře, nikoli jen průměrné hodnoty. Výsledky byly jednoznačné: před příchodem tajfunu panovala stabilní, relativně nízká úroveň spadu mikroplastů. S nástupem bouře se množství ukládaných částic zvýšilo až desetinásobně a vrchol nastal během tajfunu Gaemi, kdy depozice dosáhla 12 722 částic na metr čtvereční za den. Po odeznění bouře hodnoty opět rychle klesly zpět k normálu.
Stopy vedou do oceánu
Další klíčovou otázkou bylo, zda se jedná o místní spad mikroplastů, nebo o mikroplasty přinesené z moře? Odpověď poskytla detailní analýza samotných částic.
V klidných obdobích převažovaly v měřených oblastech běžné městské polymery, například PET nebo nylon. Během tajfunů se ale objevovala mnohem pestřejší směs, včetně těžších polymerů jako PVC, akrylátů či PTFE – materiálů typických pro mořské sedimenty a hluboké oceánské prostředí, nikoli pro městské ovzduší. Po bouři tyto částice opět zmizely.
Více než 60 % plastů přenesených tajfuny mělo velikost pod 280 mikrometrů. Právě tyto drobné částice se podle laboratorních experimentů nejlépe dostávají do vzduchu ze zpěněné mořské hladiny.
Atmosférické modely také ukázaly, že vzduch během nejvyššího spadu přicházel přímo z oblastí nad oceánem zasaženým tajfunem a nikoli z vnitrozemí.
Nová kapitola plastového cyklu
Výzkum odhalil dosud neznámý mechanismus globálního koloběhu plastů, ve kterém tajfuny, hurikány a cyklony fungují jako krátkodobý, ale extrémně účinný dopravní prostředek.
Pro pobřežní oblasti to znamená zásadní změnu pohledu na rizika bouří. Tajfuny nepřinášejí jen vítr a vodu, ale i neviditelný, potenciálně nebezpečný plastový spad, kterému jsou vystaveny miliardy lidí.
Zároveň se ukazuje, že odstraňování plastů z pobřeží a řek není jen otázkou ochrany přírody, ale i součástí klimatické adaptace a veřejného zdraví. Čím méně plastu bude v oceánech, tím méně ho velké bouře přenesou do vnitrozemských městských sídel.
