Nebezpečná insomnie: Co je příčinou nespavosti a jak se s ní vypořádat

02.12.2022 - Jan Filip Sýkora

Důležitost spánku a jeho blahodárné účinky oceníme většinou až s postupujícím věkem. V dětství nás museli do postele hnát na několikrát a poobědový šlofík byl skoro za trest. Co bychom za něj dnes mnozí dali!

<p>Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)


Reklama

V novinových článcích se dříve objevovaly více či méně potvrzené zprávy o lidech bez potřeby spánku. Patřil mezi ně například Al Herpin, který tvrdil, že nikdy v životě neusnul, nebo maďarský voják Paul Kern, jenž přežil průstřel hlavy a od té doby už prý nikdy nespal. V měřeném experimentu zvítězil 17letý student Randy Gardner, jenž vydržel bdít 11 dní a 25 minut pod nepřetržitým lékařským dohledem. Všichni ostatní lidé však potřebují k životu pravidelné střídání cyklů spánku a bdění, které mají dohromady 24 hodin.

I když je spánek důležitou součástí našeho života, existuje mnoho lidí, jimž dělá problémy. Ať už hovoříme o usínání, udržení spánku, nebo o jeho neadekvátní hloubce, lékařská věda tyto potíže shrnuje pod pojmem „nespavost“ neboli „insomnie“. Zvláště v dnešní hektické době je kvalitní odpočinek nezbytný, diagnostika a léčba poruch spánku se často podceňují.

Nemesis třetiny dospělých

Kvalitní spánek hraje klíčovou roli a jeho nedostatek má nezměrný dopad na duševní i fyzické zdraví a celkovou pohodu. Nejedná se přitom o zřídkavý problém: Asi třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku.

Nespavost se vyznačuje různými příznaky. Buď nemůžete usnout, nebo spát kontinuálně, případně obojí. Další variantou je, že se probudíte po několikahodinovém spánku bez pocitu osvěžení, případně jste unavení a obtížně fungujete během celého dne.

Řada lidí se příliš časně probouzí a už nemůže znovu usnout. Můžete také strávit většinu noci v bdělém stavu a přitom se bát, že nedokážete usnout. Insomnie může mít i projevy konzistentního vzorce přerušovaného spánku, kterým se nezotavíte. Tyto problémy logicky přinášejí další obtíže, jako jsou únava, podrážděnost, časté změny nálady během dne, porucha soustředění či paměti.

Skrytá hrozba

Nespavost může mít časem i mnohem vážnější následky. Kromě duševních nemocí (úzkosti či deprese) zvyšuje riziko mrtvice, infarktu či cukrovky a metabolického syndromu. Insomnie oslabuje funkci imunitního systému a zvyšuje i riziko astmatických záchvatů. Nedostatek spánku rozvíjí riziko chyb v práci i při řízení a obsluze nástrojů a v neposlední řadě snižuje sexuální libido.

Odborníci rozdělují nespavost do několika podtypů v závislosti na jejích konkrétních projevech a vlastnostech. Akutní nespavost se týká krátkodobých potíží se spánkem, které však netrvají déle než několik týdnů. Naproti tomu chronická nespavost ovlivňuje spánek po dobu tří a více dní v týdnu, a to po dobu nejméně tří měsíců.

Nespavost spojená s usínáním (anglicky sleep-onset insomnia) se týká fáze mezi ulehnutím a spánkem. Tento typ nespavosti zažívá často i běžná populace, obvykle při nadměrném příjmu kofeinu nebo při stresu, dlouhodobě se pojí s některými duševními poruchami. Neschopnost spánek udržet je provázena častým či předčasným probouzením. Může se vyskytovat i v kombinaci s předešlou variantou insomnie. Specifickým druhem nespavosti je behaviorální insomnie u dětí, jež zahrnuje problémy s usínáním a odmítáním chodit spát, často je provázána s poruchami denního režimu.

Bolest, nebo stres?

Jestliže je nespavost navázána na nějakou již existující chorobu, dělíme ji na tzv. primární (idiopatickou) a sekundární (komorbidní). Primární insomnie nepochází z žádné jasné příčiny nebo existujícího duševního či zdravotního stavu. Oproti tomu sekundární nespavost je spojena s nějakou známou příčinou, mezi které patří například chronická bolest a onemocnění, duševní poruchy, práce na směny nebo užívání některých léků. 

U akutní nespavosti to bývá nejčastěji nově vzniklá stresová situace, rozrušující či traumatizující životní událost, změny spánkových návyků (spaní v hotelu, novém domově, s novým partnerem), fyzická bolest, onemocnění, pásmová nemoc (jet-lag) nebo nově nasazené medikamenty.

Chronická nespavost, pokud není primární, má také určité příčiny. Nejčastěji mezi ně patří chronické bolestivé stavy (artritida či bolesti zad), dlouhodobé obtíže psychického rázu, užívání návykových látek, spánková apnoe a jiné poruchy spánku nebo některá chronická onemocnění (cukrovka, rakovina, chronické pálení žáhy, kardiovaskulární onemocnění).

Ohrožené druhy

Ačkoli nespavost postihuje lidi jakéhokoli věku nebo pohlaví, nejčastěji se rozvíjí ve starší dospělosti a u žen těsně před, během nebo po menopauze. Zmiňovaný stres způsobující nespavost může být vyvolán celou řadou příčin – typické jsou finanční problémy, vztahové obtíže či problémy v rodině. Jet-lag jde ruku v ruce s častým cestováním s výraznou změnou časových pásem, mezi další nepříznivé faktory patří i sedavý způsob života a nepravidelný režim. Spánek během dne také narušuje pravidelný spánkový cyklus, stejně tak nadměrný přísun kofeinu, kouření či alkohol.

Specifickým problémem je nespavost u žen během těhotenství. Týká se především prvního a třetího trimestru a je způsobena řadou fyziologických změn spojených s těhotenstvím. Patří mezi ně hormonální dysbalance, častá nevolnost a zvýšená potřeba močení. K nim se přidává přirozený duševní stres z nové situace, přibývajících povinností, obav a nejistoty. Kvalitnímu spánku nepřidají ani časté bolesti zad a křeče.

Dobrou zprávou však je, že těhotenská insomnie nemá podle dosavadních poznatků vliv na vývoj plodu a její příčiny i projevy obvykle samy po porodu pominou. Jako prevence se doporučuje přiměřená fyzická aktivita, vyvážená strava a konzistentní spánkový režim i v těhotenském období.

Speciální skupinou insomniků jsou i děti. I u nich mohou být příčiny obdobné jako u dospělých, na mysli máme především duševní stres, ale například s rostoucí obdobou colových nápojů i nadměrný příjem kofeinu. Nelze opomenout, že také děti mohou trpět bolestivými a chronickými chorobnými stavy, které mají na spánek nepříznivý vliv.

Hroutící se psýché

Kromě obtíží s usínáním či udržením spánku mohou příznaky insomnie u dětí zahrnovat i denní ospalost či neklid, podrážděnost, náladovost, disciplinární problémy či obtíže s pamětí a koncentrací. Při absenci jiné zřejmé vyvolávající příčiny stačí často k nápravě důsledná režimová opatření – snížení stresu, důsledné dodržování spánkové hygieny, pravidelného denního rytmu či vytvoření uklidňujících rituálů před spaním (čtení pohádek aj.). Pediatr či dětský psychoterapeut má často s podobnými stavy bohaté zkušenosti, proto se vyplatí neodkládat jeho návštěvu v případě dlouhodobějších a závažnějších potíží.

Až 75 % případů nespavosti se vyskytuje ve starší dospělosti. Zde se často kombinuje více vyvolávajících faktorů, jež mohou působit až dominovým efektem. S věkem často souvisejí změny cirkadiánních rytmů, které ztěžují usínání a udržení spánku. Zvláště důchodci často přicházejí o konzistentní denní rozvrh a pravidelné sociální interakce, což obojí přispívá ke vzniku nespavosti. Stejně tak sociální izolace prohlubuje depresi, jež je sama o sobě vyvolávajícím faktorem insomnie. Se zvyšujícím se věkem navíc přibývá chronických bolestivých onemocnění a dalších nepříznivých stavů pro klidný spánek. Noční nespavost také podporuje tendence zdřímnout si během dne, a tím se prohlubuje narušení cirkadiánního rytmu.

Úzce propojená je insomnie také s úzkostnými stavy, a to oběma směry. Při pocitech úzkosti nebo strachu se objevují problémy se spánkem či usínáním, zároveň chronická nespavost prohlubuje úzkosti a snižuje toleranci ke stresujícím faktorům během dne. Nadto se úzkostnému člověku trpícímu nespavostí zesilují pocity strachu před spaním z toho, že opět neusne a bude unavený – jedná se tedy o začarovaný kruh.

V rukou odborníků

Pro správnou diagnostiku poruch spánku je důležité klinické vyšetření, které se provádí obvykle ve specializovaných centrech. Klíčová je pro získání správné diagnózy podrobná anamnéza. Ta zahrnuje kompletní souhrn všech chorobných stavů, s nimiž se pacient léčil nebo léčí, užívané léky (řada z nich může ovlivňovat spánek), příznaky nejen fyzických, ale i duševních poruch. Dále je nutné do anamnézy zahrnout stresory v osobním i pracovním životě a konečně i podrobnou historii vzniku poruchy spánky a jejího trvání včetně důsledků v osobním životě.

Součástí možného klinického postupu může být i analýza záznamu spánku. Vyšetřující specialista vás požádá, abyste si vedli podrobné informace o průběhu spánku, včetně přesné doby, kdy jdete spát, za jak dlouho přibližně usnete, jak často a kdy se budíte a samozřejmě kdy ráno vstáváte. Za dva až čtyři týdny vznikne poměrně podrobný přehled, který může přispět k přesné diagnostice a rozklíčování spánkových vzorců.

TIP: Počítání zelených oveček: Proč nemůže konopí fungovat jako lék na nespavost

Vyšetřující lékař může navrhnout i provedení doplňujících diagnostických postupů a krevních odběrů, jež mohou vyloučit další chorobné stavy ovlivňující spánek. Při podezření na obstrukční spánkovou apnoi lze provést polysomnografické vyšetření ve specializované laboratoři, která analyzuje průběh spánku přístrojově. 

Když spánek nepřichází

Léčba nespavosti by měla být komplexní a rozhodně by neměla zahrnovat jen prášky na spaní –  ty by naopak měly být až poslední volbou. Identifikace a léčba příčiny, režimová opatření a spánková i duševní hygiena by měly být v terapii na prvním místě. Mezi režimová opatření patří pravidelné vstávání a chození spát či vyvarování se těžkých jídel a fyzické námahy před spaním. Nespavci by měli také omezit „šlofíky“ během dne či užívání postele k jiným činnostem, než je noční spánek.

Až poté je namístě zvážit medikamentózní léčbu, což jsou obvykle léky ze skupiny hypnotik (nejčastěji benzodiazepinů). Jejich rizikem je, že při dlouhodobém užívání ztrácejí účinnost a vzbuzují návyk. Jedním z nadějných léků posledních let je spánkový hormon melatonin v tabletách, jenž má minimum nežádoucích účinků.  

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907