Nečekaně rychlé: Některé meteoroidy mohou letět "téměř" rychlostí světla

21.02.2020 - Stanislav Mihulka

Exploze supernov vystřelují do vesmíru materiál rychlostí odpovídající několika tisícinásobkům rychlost zvuku až po rychlosti blížící se nemalému zlomku rychlosti světla

<p>Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoroidů z explozí supernov.</p>

Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoroidů z explozí supernov.


Reklama

Není tajemstvím, že na Zemi neustále dopadají různě velké objekty z vesmíru. Někdy to jsou velké balvany, které mohou udělat pořádnou explozi v atmosféře nebo dokonce vyhloubit kráter po svém dopadu. Většinou jde ale o kosmické kamení a částice prachu, které shoří v pozemské atmosféře.

Podle nedávné studie Amira Siraje a Abrahama Loeba je možné, že k Zemi občas přiletí kosmické kameny o velikosti od 1 milimetru až do zhruba 10 centimetrů, které se pohybují vesmírem skutečně extrémní rychlostí. Není to obyčejný kosmický prach a štěrk, ale materiál, který se zrodil v ultimátních vesmírných explozích.

Poslové supernov

Siraj s Loebem tvrdí, že takové extrémní meteoroidy vystřelují do okolního vesmíru supernovy. Taková exploze může urychlit kosmické kameny na rychlosti odpovídající několika tisícinásobkům rychlosti zvuku až po rychlosti blížící se rychlosti světla. Běžné rychlosti meteoroidů se podle Amira Siraje pohybují rychlostí okolo 0,01 % rychlosti světla. Meteoroidy vystřelené při explozi supernovy mohou letět rychlostí až 100× vyšší (1 % rychlosti světla). Pokud by supernova explodovala někde v našem širším okolí, a to se občas stává, mohl by takový materiál doletět úžasnou rychlostí až k Zemi.

TIP: Řešení hádanky: Kosmický prach vzniká v explozích supernov

Jak často by se to mohlo stávat? Siraj a Loeb odhadují, že vzhledem k frekvenci explozí supernov v Mléčné dráze, by takový meteoroid s relativistickou rychlostí mohl zasáhnout atmosféru Země přibližně jednou měsíčně. Problém je v tom, že takové objekty budu malé na to, abychom je mohli pozorovat přímo. Mohly by se ale prozradit záblesky nebo zvuky. Badatelé doporučují, že bychom měli instalovat síť asi 600 opticko-akustických detektorů záblesků a infrazvuků, které by ročně mohly detekovat několik takových ultrarychlých „poslů“ supernov.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.

Zajímavosti

Chamtivá markýza Marie Margareta Brinvilliers (vlevo) a Kateřina Deshayesová přezdívaná „La Voisin“.

Historie

<h3>Relikt z pravěku</h3><p>Ostrorepi jsou označováni jako živoucí fosilie a při pohledu na ně se není čemu divit. Jejich vyhynulí příbuzní, kyjnožci, dorůstali až tří metrů. Dnešní ostrorepi se (naštěstí) spokojí s šedesáti centimetry – největším druhem je ostrorep americký, menší zástupce pak najdete na indickém a japonském pobřeží.&nbsp;</p>

Zajímavosti

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Vesmír

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.

Příroda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907