Nedávno objevené Paraceratherium bylo jedním z největších suchozemských zvířat

19.06.2021 - Stanislav Mihulka

Třetihorní Paraceratherium linxiaense spásalo koruny stromů v Tibetu před 26 miliony let

<p>Meganosorožec <em><strong>Paraceratherium linxiaense</strong></em> v krajině svrchního oligocénu.</p>

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.


Reklama

Dnešní nosorožci jsou příbuznými podivuhodných třetihorních obrů, pod nimiž se třásla zem v oligocénu a miocénu (před 6 až 34 miliony let). Největší z nich byla gigantická bezrohá paraceratéria, dříve známá jako indrikotéria. Tento býložravý lichokopytník byl vysoký jako žirafa, vážil ale zhruba jako tři afričtí sloni.

Paleontologové je znají od roku 1910 a podařilo se jim identifikovat několik druhů. Teď k nim přibyl další a je to jeden z největších. Čínští vědci objevili lebku a další části paraceratéria, kterého popsali jako nový druh. Jmenuje se Paraceratherium linxiaense, podle pánve Linxia na severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny. Paraceratérium tam žilo asi před 26,5 miliony let, tedy v období svrchního oligocénu.

TIP: Zabijácký delfín Ankylorhiza z oligocénu byl na vrcholu potravního řetězce

V době, kdy tito obři žili, vypadala oblast Tibetu velmi odlišně, než jak ji známe dnes. Ke srážce Indie s Asii došlo teprve nedávno, takže zdejší hory byly o poznání nižší. Některé části dnešního Tibetu měly nadmořskou výšku nižší než 2 tisíce metrů. Krajina byla celkově bohatší na živiny a pro život přívětivější. Gigantická paraceratéria žila podél východního břehu tehdejšího oceánu Tethys, a také v nížinách Tibetu. Paraceratherium linxiaense, tak jako ostatní paraceratéria, zřejmě žilo v krajině s řídkými lesy, v nichž spásalo koruny stromů. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907