Nedůslední vzbouřenci: Stavovský odboj v Čechách 1546–1547 (2.)

24.07.2016 - Petr Šťastný

Navzdory úspěchům císaře Karla V. v Německu, kde se nakonec v prosinci roku 1546 protestantská koalice rozpadla, nevypadala situace příliš růžově


Reklama

Ani Ferdinandova pozice nebyla lepší než v létě, přesto byl však nucen postavit nové oddíly žoldnéřů. Jeho problémy s úvěry ale rostly a královská pokladna začala vykazovat značný schodek. Nakonec mu tedy nezbylo nic jiného, než se o pomoc obrátit opět k českým stavům.

TIP: Přečtěte si, jak konflikt mezi králem a stavy vznikl

Nové potíže

Na svolávání sněmů a zdlouhavé povolování daní nebyl čas a další postup Jana Fridricha také Ferdinanda přesvědčil, že pro Mořice udeřila v Sasku hodina dvanáctá. Nebyl si navíc zcela jistý jeho věrností a tak potřeboval vojáky a potřeboval je hned! Využil zpráv o útocích kurfiřtových oddílů a 12. ledna 1547 vydal zvláštní mandát, kterým opět rozhodl o svolání zemské hotovosti. Navzdory Ferdinandovým snahám se 24. ledna sešly v Litoměřicích pouze nepočetné oddíly. Ferdinand tak dosáhl toho, čeho se po celou dobu obával nejvíce – vůči jeho nařízením se vytvářela široká opozice, argumentující na rovině zemských zákonů a privilegií. 

Šlechtici a měšťané se nezávisle na Ferdinandovi dohodli, že na 17. března svolají zemský sněm. Odpor proti králi se začal podobat rozjetému vlaku a na konečné situaci už nic nezměnilo ani to, že Ferdinand nakonec od provedení mandátu ustoupil. Šlechta i města se začaly chystat na velkou konfrontaci se svým pánem.

Vrchol a pád

Ferdinand vzal pražský sjezd na vědomí a rozhodl se hrát o čas. Věděl, že sbory Karla V. jsou na pochodu směrem k česko-saským hranicím a že válečná situace pomalu spěje k habsburskému triumfu. Ferdinand si byl po spojení s bratrem Karlem jistý svou pozicí a stavům se rázně postavil. Jejich spolek označil za nezákonný a požadoval i rozpuštění zemské hotovosti. Shromáždění šlechtici a měšťané o jeho požadavcích jednali, když 27. dubna přišla jako blesk z čistého nebe zpráva o porážce Jana Fridricha katolickými oddíly v bitvě u Mühlbergu. 

Poslední smutné dějství této nedůsledné vzpoury se odehrálo ve dnech 2. až 8. července 1547 v Praze. Po Ferdinandově vjezdu do města se Pražané postavili jeho vojákům na ozbrojený odpor, v této době však už stáli proti svému panovníkovi sami. Následovaly už pouze procesy se zúčastněnými šlechtici a měšťany.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 1/2010

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna Alžběta II. proslula smyslem pro humor, který sdílí se svým chotěm princem Philipem.

Zajímavosti

Rekonstrukce pravši Mesophthirus engeli na peří.

Věda
Zajímavosti

Dobrovolníci domobrany před velitelstvím admirality

Válka

Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.

Vesmír

Testy na myších a na lidech ukazují, že osobní talismany bezpečí překvapivě fungují.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907