Nedůslední vzbouřenci: Stavovský odboj v Čechách 1546–1547 (2.)

24.07.2016 - Petr Šťastný

Navzdory úspěchům císaře Karla V. v Německu, kde se nakonec v prosinci roku 1546 protestantská koalice rozpadla, nevypadala situace příliš růžově


Reklama

Ani Ferdinandova pozice nebyla lepší než v létě, přesto byl však nucen postavit nové oddíly žoldnéřů. Jeho problémy s úvěry ale rostly a královská pokladna začala vykazovat značný schodek. Nakonec mu tedy nezbylo nic jiného, než se o pomoc obrátit opět k českým stavům.

TIP: Přečtěte si, jak konflikt mezi králem a stavy vznikl

Nové potíže

Na svolávání sněmů a zdlouhavé povolování daní nebyl čas a další postup Jana Fridricha také Ferdinanda přesvědčil, že pro Mořice udeřila v Sasku hodina dvanáctá. Nebyl si navíc zcela jistý jeho věrností a tak potřeboval vojáky a potřeboval je hned! Využil zpráv o útocích kurfiřtových oddílů a 12. ledna 1547 vydal zvláštní mandát, kterým opět rozhodl o svolání zemské hotovosti. Navzdory Ferdinandovým snahám se 24. ledna sešly v Litoměřicích pouze nepočetné oddíly. Ferdinand tak dosáhl toho, čeho se po celou dobu obával nejvíce – vůči jeho nařízením se vytvářela široká opozice, argumentující na rovině zemských zákonů a privilegií. 

Šlechtici a měšťané se nezávisle na Ferdinandovi dohodli, že na 17. března svolají zemský sněm. Odpor proti králi se začal podobat rozjetému vlaku a na konečné situaci už nic nezměnilo ani to, že Ferdinand nakonec od provedení mandátu ustoupil. Šlechta i města se začaly chystat na velkou konfrontaci se svým pánem.

Vrchol a pád

Ferdinand vzal pražský sjezd na vědomí a rozhodl se hrát o čas. Věděl, že sbory Karla V. jsou na pochodu směrem k česko-saským hranicím a že válečná situace pomalu spěje k habsburskému triumfu. Ferdinand si byl po spojení s bratrem Karlem jistý svou pozicí a stavům se rázně postavil. Jejich spolek označil za nezákonný a požadoval i rozpuštění zemské hotovosti. Shromáždění šlechtici a měšťané o jeho požadavcích jednali, když 27. dubna přišla jako blesk z čistého nebe zpráva o porážce Jana Fridricha katolickými oddíly v bitvě u Mühlbergu. 

Poslední smutné dějství této nedůsledné vzpoury se odehrálo ve dnech 2. až 8. července 1547 v Praze. Po Ferdinandově vjezdu do města se Pražané postavili jeho vojákům na ozbrojený odpor, v této době však už stáli proti svému panovníkovi sami. Následovaly už pouze procesy se zúčastněnými šlechtici a měšťany.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 1/2010

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907