Nejbližší černá díra je ve skutečnosti vzácnou „vampýrskou“ dvojhvězdou

03.03.2022 - Stanislav Mihulka

Dva roky starý objev nejbližší černé díry se ukázal být chybným. Podle nového pozorování se v hvězdném systému HR 6819 nachází vzácný druh „vampýrské“ dvojhvězdy a nikoliv černá díra.

<p>Vizualizace znázorňuje, jak by mohl vypadat hvězdný systém HR 6819: skládá se ze zploštělé hvězdy s akrečním diskem (hvězda typu Be odsávající hmotu) a hvězdy třídy B, která o svou atmosféru přišla (v pozadí).</p>

Vizualizace znázorňuje, jak by mohl vypadat hvězdný systém HR 6819: skládá se ze zploštělé hvězdy s akrečním diskem (hvězda typu Be odsávající hmotu) a hvězdy třídy B, která o svou atmosféru přišla (v pozadí).


Reklama

V roce 2020 ohlásil mezinárodní tým, vedený odborníky Evropské jižní observatoře (ESO), objev černé díry hvězdné velikosti, která měla být nejbližší známou černou dírou. Černá díra se měla podle astronomů nacházet v systému HR 6819 v souhvězdí Dalekohledu, vzdáleného přibližně 1 000 světelných let od nás.

Výsledky tohoto výzkumu později zpochybnili (mimo jiné) vědci belgické Katolické univerzity v Lovani a přišli s alternativním vysvětlením – v systému HR 6819 by podle nich mohl existovat dvojhvězdný systém s periodou oběhu 40 dní (bez černé díry). Tento scénář by však vyžadoval, aby jedna z hvězd v nedávné minulosti přišla o značnou část své hmoty ve prospěch svého souputníka. Oba badatelské týmy spojily své síly a s pomocí soustavy teleskopů VLT (Very Large Telescope) a interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) znovu detailně prozkoumaly systém HR 6819. 

„Scénáře, které jsme testovali, byly zcela jasné, navzájem odlišné a snadno rozlišitelné pomocí těch správných přístrojů,“ říká astronom Thomas Rivinius. „Shodli jsme se, že v systému jsou dva zdroje světla, otázka tedy zněla, zda obíhají blízko kolem sebe, jako v případě s přenosem hmoty, anebo jsou od sebe daleko, což by odpovídalo scénáři s černou dírou.“ 

Namísto černé díry vzácná dvojhvězda

Aby mohli vědci rozhodnout mezi navrženými variantami, použili k pozorování dva přístroje – GRAVITY pro interferometr VLTI a MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) pro dalekohled VLT. Výsledky pozorování daly za pravdu belgickým vědcům.

„Pozorování pomocí MUSE potvrdila, že se v systému nenachází jasný souputník s dlouhou periodou oběhu, zatímco vysoké rozlišení GRAVITY umožnilo rozlišit dvojici zdrojů ležících od sebe jen asi ve třetinové vzdálenosti, než dělí Slunce a Zemi,“ popisuje Abigail Frost z belgické univerzity. „Tato data se ukázala být posledním dílkem skládanky a umožnila nám učinit závěr, že HR 6819 je skutečně pouze dvojhvězdný systém a že černou díru neobsahuje.“ 

TIP: Astronomové objevili nejmenší a Zemi jednu z nejbližších černých děr

„Naše dosud nejlepší interpretace je, že jsme dvojhvězdný systém zachytili krátce poté, co jedna z hvězd nasála atmosféru svého souputníka. To je u těsných dvojhvězd poměrně běžný jev, který je někdy populárně označován jako ‚hvězdný vampyrismus,“ vysvětluje Julia Bodensteiner, vědecká pracovnice ESO v Německu a spoluautorka nové práce. „Zatímco hvězda – dárce – o část materiálu přišla, došlo u příjemce k urychlení rotace.“

Thomas Rivinius, který se podílel na obou studiích, ocenil spolupráci vědeckých týmů a revizi svých původních závěrů přijal s nadhledem. „Výsledky by měly být důkladně přezkoumávány, a v případě závěrů, které se dostanou do palcových titulků, to platí obzvlášť.“

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907