Nejen Pluto: Sonda New Horizons změřila záření celého vesmíru

18.04.2017 - Stanislav Mihulka

Americká meziplanetární sonda má za sebou unikátní měření, během kterého zmapovala záření optického pozadí vesmíru

Hluboký vesmír -<p>Galaxie M87 a okolní vesmírný prostor</p>
Hluboký vesmír -

Galaxie M87 a okolní vesmírný prostor


Reklama

Meziplanetární sonda NASA New Horizons nám poslala dechberoucí snímky trpasličí planety Pluto. Věnuje se ale i jiným věcem. Nedávno získala unikátní data o vesmíru, které je nemožné změřit ze Země, nebo z blízkého okolí naší planety.

Sonda uskutečnila velice přesné měření takzvaného záření optického pozadí vesmíru (anglicky cosmic optical background). Jde o souhrn veškerého optického záření, které produkují všechny jeho zdroje v našem vesmíru.

Podle vedoucího výzkumu Michael Zemcova z Rochesterského technologického institutu bylo něco takového ohromnou výzvou astrofyziky. Výzkumu záření optického pozadí vesmíru ve vnitřní části Sluneční soustavy totiž brání kosmický prach.

Problém se zvířetníkovým světlem

Komety, které po miliardy let létají Sluneční soustavou, zaplnily prostor kolem vnitřních planet jemným prachem. A tento prach rozptyluje sluneční záření, čímž vzniká zodiakální světlo.

TIP: Sonda New Horizons poslala první data z cesty k planetce v Kuiperově pásu

Zodiakální světlo je v okolí Země natolik intenzivní, že zkresluje záření optického pozadí vesmíru. V prostoru kolem Pluta je ale prostředí pro takové pozorování mnohem příznivější, takže sonda New Horizons mohla splnit tento úkol na jedničku.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Rochester Institute of Technology

  • Zdroj fotografií: NOAO/AURA/NSF



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907