Nejen Pluto: Sonda New Horizons změřila záření celého vesmíru

18.04.2017 - Stanislav Mihulka

Americká meziplanetární sonda má za sebou unikátní měření, během kterého zmapovala záření optického pozadí vesmíru

Hluboký vesmír -<p>Galaxie M87 a okolní vesmírný prostor</p>
Hluboký vesmír -

Galaxie M87 a okolní vesmírný prostor


Reklama

Meziplanetární sonda NASA New Horizons nám poslala dechberoucí snímky trpasličí planety Pluto. Věnuje se ale i jiným věcem. Nedávno získala unikátní data o vesmíru, které je nemožné změřit ze Země, nebo z blízkého okolí naší planety.

Sonda uskutečnila velice přesné měření takzvaného záření optického pozadí vesmíru (anglicky cosmic optical background). Jde o souhrn veškerého optického záření, které produkují všechny jeho zdroje v našem vesmíru.

Podle vedoucího výzkumu Michael Zemcova z Rochesterského technologického institutu bylo něco takového ohromnou výzvou astrofyziky. Výzkumu záření optického pozadí vesmíru ve vnitřní části Sluneční soustavy totiž brání kosmický prach.

Problém se zvířetníkovým světlem

Komety, které po miliardy let létají Sluneční soustavou, zaplnily prostor kolem vnitřních planet jemným prachem. A tento prach rozptyluje sluneční záření, čímž vzniká zodiakální světlo.

TIP: Sonda New Horizons poslala první data z cesty k planetce v Kuiperově pásu

Zodiakální světlo je v okolí Země natolik intenzivní, že zkresluje záření optického pozadí vesmíru. V prostoru kolem Pluta je ale prostředí pro takové pozorování mnohem příznivější, takže sonda New Horizons mohla splnit tento úkol na jedničku.

 

  • Zdroj textu:

    Rochester Institute of Technology

  • Zdroj fotografií: NOAO/AURA/NSF

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907