Nejkrásnější společenství hvězd: Za tajemstvím rozzářených hvězdokup

14.05.2020 - František Martinek

Výsledkem formování hvězd z molekulárních oblaků jsou otevřené hvězdokupy obsahující několik tisíc stálic stejného stáří a složení. Jedná se o mladé vesmírné útvary, zatímco k nejstarším v kosmu naopak patří tzv. kulové hvězdokupy

<h3>Plejády v souhvězdí Býka</h3><p>Otevřená hvězdokupa s katalogovým označením <strong>M45</strong> zaujímá prostor o průměru 20 světelných let (ly), od Země ji dělí 380 ly. <strong>V závislosti na pozorovacích podmínkách v ní můžeme pouhýma očima rozeznat šest až deset hvězd, ovšem ve skutečnosti jich zahrnuje víc než tisíc.</strong> Světlo nejjasnějších z nich se pak odráží na modrých reflexních prachových mlhovinách. Nedávno se v Plejádách podařilo objevit několik hnědých trpaslíků, tedy „nedorostlých“ hvězd. Jelikož se jedná o otevřenou hvězdokupu, vědci odhadují, že se zhruba za 250 milionů let zcela rozplyne a jednotlivé stálice budou osamoceně kroužit kolem centra Galaxie.</p>

Plejády v souhvězdí Býka

Otevřená hvězdokupa s katalogovým označením M45 zaujímá prostor o průměru 20 světelných let (ly), od Země ji dělí 380 ly. V závislosti na pozorovacích podmínkách v ní můžeme pouhýma očima rozeznat šest až deset hvězd, ovšem ve skutečnosti jich zahrnuje víc než tisíc. Světlo nejjasnějších z nich se pak odráží na modrých reflexních prachových mlhovinách. Nedávno se v Plejádách podařilo objevit několik hnědých trpaslíků, tedy „nedorostlých“ hvězd. Jelikož se jedná o otevřenou hvězdokupu, vědci odhadují, že se zhruba za 250 milionů let zcela rozplyne a jednotlivé stálice budou osamoceně kroužit kolem centra Galaxie.

<h3>Divoká kachna ve Štítu</h3><p>Většina hvězd podobných Slunci se zrodila v otevřených hvězdokupách, jež obsahují podstatně mladší stálice než hvězdokupy kulové. Hvězdný ostrov <strong>M11</strong> – někdy též označovaný jako <strong>Divoká kachna</strong> – patří k nejbohatším a nejkompaktnějším otevřeným hvězdokupám. <strong>Podle odborníků vznikl asi před 250 miliony let a zahrnuje nejméně 2 900 stálic, mimo jiné i větší počet žlutých a červených obrů.</strong> Hvězdokupu M11 objevil v roce 1681 německý astronom <strong>Gottfried Kirch</strong>. Od Země ji dělí přibližně 6 000 ly, na obloze se nachází v souhvězdí Štítu a lze ji spatřit i pouhým triedrem. </p>

Divoká kachna ve Štítu

Většina hvězd podobných Slunci se zrodila v otevřených hvězdokupách, jež obsahují podstatně mladší stálice než hvězdokupy kulové. Hvězdný ostrov M11 – někdy též označovaný jako Divoká kachna – patří k nejbohatším a nejkompaktnějším otevřeným hvězdokupám. Podle odborníků vznikl asi před 250 miliony let a zahrnuje nejméně 2 900 stálic, mimo jiné i větší počet žlutých a červených obrů. Hvězdokupu M11 objevil v roce 1681 německý astronom Gottfried Kirch. Od Země ji dělí přibližně 6 000 ly, na obloze se nachází v souhvězdí Štítu a lze ji spatřit i pouhým triedrem. 

<h3>Mladí sousedé z NGC 411</h3><p>Zatímco kulové hvězdokupy dosahují stáří kolem 10 miliard roků, otevřená hvězdokupa <strong>NGC 411</strong> v sousední galaxii Malý Magellanův oblak je minimálně desetkrát mladší. <strong>Všechny její stálice se zformovaly přibližně ve stejné době z jednoho plynného oblaku, nemají však identickou hmotnost, proto se každá vyvíjí jinak rychle</strong>. Na snímku z Hubbleova teleskopu tudíž vidíme hvězdy různých barev a jasností. Astronomové pak tímto způsobem dokážou o jednotlivých stálicích odvodit mnoho informací o jejich hmotnosti, teplotě a vývoji – <strong>například modré hvězdy jsou teplejší než červené.</strong></p>

Mladí sousedé z NGC 411

Zatímco kulové hvězdokupy dosahují stáří kolem 10 miliard roků, otevřená hvězdokupa NGC 411 v sousední galaxii Malý Magellanův oblak je minimálně desetkrát mladší. Všechny její stálice se zformovaly přibližně ve stejné době z jednoho plynného oblaku, nemají však identickou hmotnost, proto se každá vyvíjí jinak rychle. Na snímku z Hubbleova teleskopu tudíž vidíme hvězdy různých barev a jasností. Astronomové pak tímto způsobem dokážou o jednotlivých stálicích odvodit mnoho informací o jejich hmotnosti, teplotě a vývoji – například modré hvězdy jsou teplejší než červené.

<h3>Nádhera v souhvězdí Pegasa</h3><p>V souhvězdí Pegasa se nachází nádherná kulová hvězdokupa <strong>M15</strong>, jež se stala domovem více než 100 tisíc stálic. <strong>Podle vědců vznikla před 12 miliardami let, jde tedy o jeden z nejstarších objektů svého druhu v naší Galaxii.</strong> Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ stálice se doslova hemží na snímku z Hubbleova teleskopu, který zachycuje nejvíc zahuštěný střed hvězdokupy. <strong>Někteří astronomové se domnívají, že se tam může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti.</strong> M15 měří v průměru 110 ly a od Země ji dělí 35 000 ly.</p>

Nádhera v souhvězdí Pegasa

V souhvězdí Pegasa se nachází nádherná kulová hvězdokupa M15, jež se stala domovem více než 100 tisíc stálic. Podle vědců vznikla před 12 miliardami let, jde tedy o jeden z nejstarších objektů svého druhu v naší Galaxii. Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ stálice se doslova hemží na snímku z Hubbleova teleskopu, který zachycuje nejvíc zahuštěný střed hvězdokupy. Někteří astronomové se domnívají, že se tam může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti. M15 měří v průměru 110 ly a od Země ji dělí 35 000 ly.

<h3>NGC 6362 na Oltáři</h3><p>Kulová hvězdokupa <strong>NGC 6362</strong> se nachází na jižní obloze v souhvězdí Oltáře, 25 000 ly od Země. Většina stálic v objektech tohoto typu vznikla přibližně ve stejnou dobu, tudíž jsou téměř stejně staré. Mnoho hvězd v NGC 6362 patří mezi červené obry, ale spatříme tam i značný počet tzv. modrých opozdilců, tedy stálic, jež vypadají mladší, než ve skutečnosti jsou. Modré hvězdy jsou horké a velmi rychle spotřebovávají palivo ve svém nitru. <strong>NGC 6362 se v současnosti přibližuje k Zemi rychlostí 13 km/s. Podobných seskupení známe v naší Galaxii víc než 150.</strong></p>

NGC 6362 na Oltáři

Kulová hvězdokupa NGC 6362 se nachází na jižní obloze v souhvězdí Oltáře, 25 000 ly od Země. Většina stálic v objektech tohoto typu vznikla přibližně ve stejnou dobu, tudíž jsou téměř stejně staré. Mnoho hvězd v NGC 6362 patří mezi červené obry, ale spatříme tam i značný počet tzv. modrých opozdilců, tedy stálic, jež vypadají mladší, než ve skutečnosti jsou. Modré hvězdy jsou horké a velmi rychle spotřebovávají palivo ve svém nitru. NGC 6362 se v současnosti přibližuje k Zemi rychlostí 13 km/s. Podobných seskupení známe v naší Galaxii víc než 150.

<h3>M13: Adresát poselství Země</h3><p>Kulová hvězdokupa <strong>M13</strong> se nachází v souhvězdí Herkula, 25 100 ly od Země. Jeden z nejjasnějších objektů svého druhu na severní obloze objevil v roce 1716 anglický astronom <strong>Edmund Halley</strong>. <strong>M13 obsahuje přibližně 300 tisíc hvězd a v průměru měří 150 ly. Směrem k jejímu jádru se může v krychli o hraně 3 ly nacházet až 100 stálic.</strong> Pro srovnání: Nejbližší hvězdu po Slunci od nás dělí víc než 4 ly. V roce 1974 vyslal radioteleskop v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13 poselství mimozemským civilizacím.</p>

M13: Adresát poselství Země

Kulová hvězdokupa M13 se nachází v souhvězdí Herkula, 25 100 ly od Země. Jeden z nejjasnějších objektů svého druhu na severní obloze objevil v roce 1716 anglický astronom Edmund Halley. M13 obsahuje přibližně 300 tisíc hvězd a v průměru měří 150 ly. Směrem k jejímu jádru se může v krychli o hraně 3 ly nacházet až 100 stálic. Pro srovnání: Nejbližší hvězdu po Slunci od nás dělí víc než 4 ly. V roce 1974 vyslal radioteleskop v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13 poselství mimozemským civilizacím.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907