Pozůstatek dávného oceánu Tethys se podle všeho nachází na dohled od Evropy
Země na první pohled vypadá jako poklidná planeta, kde se vlastně nic moc neděje. Ale zdání klame. Celý povrch naší planety se dramaticky mění, jen je nutné to sledovat v průběhu miliónů let. Kontinenty se posouvají, dávné oceány mizí a objevují se nové. Dna moří podléhají velkým změnám a jen vzácně se najdou jejich části z dávných dob.
Izraelský geolog Roi Granot nedávno ohlásil objev nejstaršího kusu dna oceánu, který známe. Jeho rozloha činí něco přes 150 tisíc kilometrů čtverečních. Stáří objeveného dna oceánu se pohybuje kolem 340 milionů let a pochází z dob, kdy byly všechny kontinenty Země spojené do superkontinentu Pangea.
TIP: V Antarktidě objevili největší systém kaňonů planety
Tehdy to byla součást dna dávného oceánu Tethys, který omýval část břehů Pangei. Dnes se nachází ve východním Středomoří, mezi turisticky atraktivními ostrovy Krétou a Kyprem.
Dno oceánu Tethys ale není snadno dostupné. Kromě vod Středozemního moře ho skrývá ještě minimálně 13 kilometrů mořských sedimentů. Granot ho odhalil několikaletým studiem magnetických anomálií podmořských hornin.
IFL Science, Nature Geoscience
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)