Nejstarší zkamenělina útoku hlavonožce je stará téměř 200 milionů let

08.05.2020 - Stanislav Mihulka

Paleontologové objevili záznam nejstaršího známého útoku hlavonožce. Podle vědců se drama odehrálo bezmála před 200 miliony let

<p>Zkamenělina <em>Clarkeiteuthis montefiorei</em> (nahoře), detail fosilie nešťastné ryby <em>Dorsetichthys bechei</em> (dole).</p>

Zkamenělina Clarkeiteuthis montefiorei (nahoře), detail fosilie nešťastné ryby Dorsetichthys bechei (dole).


Reklama

Před necelými 200 miliony let se odehrávala dramatická scéna. Dravý hlavonožec ze skupiny belemnitů právě ulovil malou rybu. V tu chvíli ale náhlá událost ukončila jejich život a lovecká scéna z období jury se navždy uchovala v podobě fosilie. V 19. století ji nalezli na pobřeží jižní Anglie, které je známé jako Jurassic Coast a figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO.

Britští a američtí paleontologové nedávno prostudovali tuto fosilii, která je uložená ve sbírkách British Geological Survey v Nottinghamu. Hlavonožce, který útočil na rybu, určili jako belemnita Clarkeiteuthis montefiorei. Belemniti představovali běžné hlavonožce v oceánu, prakticky po celé období druhohor, na jejichž konci vymřeli společně s neptačími dinosaury. Byli velmi podobní dnešním olihním a sépiím, i když jim nebyli blízce příbuzní. V chapadlech belemnita vězí ryba druhu Dorsetichthys bechei, které hlavonožec již téměř rozdrtil lebku.

TIP: V bavorském Solnhofenu objevili zkamenělý lovecký neúspěch z období jury

Tento nález je nejstarším známým dokladem loveckého útoku hlavonožce, jaký jsme kdy viděli. Vedoucí výzkumu Malcolm Hart z britské University of Plymouth připomíná, že podobné nálezy, kdy dravec již ulovil a prakticky usmrtil svou kořist, aby vzápětí sám zahynul a postupně se změnil ve zkamenělinu, jsou ve fosilním záznamu zcela výjimečné. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Malcolm Hart / Proceedings of the Geologists' Association

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907