Největší sbírka očních náhrad je k vidění v německém Rostocku

23.04.2019 - Martin Reichman


Reklama

Na první pohled možná lehce morbidní sbírkou se může pochlubit oddělení patologie v německém Rostocku. Zdejší depozitář čítá 132 různých očních náhrad vyrobených z foukaného skla mezi léty 1860 až 1880. V Německu, podobně jako například v Itálii a zemích východní Evropy, se protézy vyrábějí převážně ze skla. Teprve v posledních letech je doplňují náhrady z umělé pryskyřice, které se začaly praktikovat ve Spojených státech v 50. letech minulého století. 

Výroba umělých očí se používala již v době starověku. Pravděpodobně nejstarší skleněné oko nosila žena v dnešním Íránu 2900 let před naším letopočtem. Egypťané opatřovali umělýma očima své mumie. První náhrady vznikaly z voděodolné pozlacené pryskyřicové pasty, používaly se ale i zlaté plíšky či leštěné kamínky. Skleněné oči spatřily světlo světa na počátku 16. století v Benátkách, kde je vyrobili tamní skláři. Ve Francii poprvé oční protézy popsal chirurg a lékař několika francouzských králů Ambroise Paré.

TIP: Technologie přírody: Jaké je vlastně rozlišení lidského oka?

Oční protézy je třeba docela často měnit. Jejich degradaci způsobují slzy, protézám ale škodí i prach a další látky v ovzduší. Když nejsou dokonale hladké, mohou působit záněty a podobné komplikace.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Profimedia

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907