Největší záhady vesmíru: V kolika dimenzích žijeme? (9.)

25.06.2016 - Josef Myslín

Od útlého dětství jsme zvyklí, že svou polohu můžeme vyjádřit v pojmech délky, výšky a hloubky. Jde o tři rozměry, tři dimenze našeho prostoru, které stačí k popisu polohy jakéhokoliv objektu. Existuje jich však více?


Reklama

Tyto tři rozměry jsou nám vlastní. Pokud budeme časovou informaci vnímat také jako jistý druh dimenze, pak dostaneme rozměry čtyři. Představa, že je jich více, působila dlouhá léta jen jako projev bláznovství. A přesto se tu a tam objevovaly teorie, které s více rozměry počítaly. První z nich zformuloval německý vědec Theodor Kaluza, který počítal s pěti rozměry. Sloučil totiž rovnice gravitace a elektromagnetismu, přičemž argumentoval tím, že v našem běžném prostoru jednoduše není dost místa, aby je bylo možné korektně zapsat. Jeho model některé problémy řešil, jiné však naopak způsoboval, a proto upadl v zapomnění.


Další díly seriálu:


Dnešní moderní teorie snažící se vystihnout podstatu světa pracují s deseti, jedenácti, či dokonce šestadvaceti rozměry. A jak vlastně takové rozměry vypadají? Proč je nevidíme? Proč se nám svět jeví třírozměrný (resp. čtyřrozměrný)? Možných vysvětlení existuje několik: Dodatečné rozměry mohou být tak malé, že je nedokážeme nijak zachytit – a když říkáme malé, myslíme opravdu malé – více než trilionkrát menší než rozměr jádra atomu. Je rovněž možné, že žijeme v třírozměrné varietě vložené do mnohorozměrného monstra. V každém případě ani v nejmenším nedokážeme detekovat dodatečné rozměry jakýmkoliv experimentem.

Kdy najdeme řešení?

Ať už je podstata problému jakákoliv, zůstane patrně ještě velmi dlouho mimo naše možnosti ověřit existenci vyšších dimenzí přímým experimentem. Jsou totiž buď příliš malé, nebo jejich odhalení vyžaduje obrovské energie, srovnatelné snad s energií uvolněnou při zrodu vesmíru. Lze očekávat pouze nepřímé projevy, kterými bychom prokázali, že je daná teorie správná. Existují sice i teorie, že by bylo možné využít tzv. hyperprostor a proniknout do něj, nicméně to opět vyžaduje energie daleko přesahující naše možnosti. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2014

  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907