Největší záhady vesmíru: Existuje život mimo Zemi? (8.)

18.06.2016 - Josef Myslín

Hledání mimozemského života a otázky týkající se života samotného jsou vlastně stejně staré jako lidstvo samo. Prozatím však nedokážeme ani určit, kdy a jak vznikl ten pozemský


Reklama

O postavení člověka ve vesmíru přemýšlely už starověké civilizace, které věřily v nadpozemské bytosti obývající jiné světy. Po dlouhá léta však byly tyto úvahy do značné míry potlačovány: tehdejší církevní učení totiž prohlašovalo, že žádný jiný život není možný, protože bůh stvořil člověka k obrazu svému, stvořil život jako výjimečný, na místě v samotném centru všeho dění. Postupem času však vědci prokázali, že se Země nenachází v centru Sluneční soustavy, že náš solární systém neleží ve středu Galaxie a ta netvoří jádro vesmíru. Žijeme na obyčejné malé planetě obíhající obyčejnou hvězdu v obyčejné galaxii. Proč by tedy měl být výskyt života ve vesmíru výjimečný? 


Další díly seriálu:


Problém spočívá v tom, že pozemskému životu dosud příliš nerozumíme, pokud jde o jeho podstatu. Kdy vznikl? Jak vznikl? Zrodil se na Zemi, nebo jej na naši planetu dopravila kometa? Nic z toho nevíme dostatečně přesně. Nedokážeme ani říct, zda může existovat zcela jiný model života, naprosto nepodobný tomu pozemskému. Prozatím se tedy snažíme zjistit, zda se vesmíru vůbec nacházejí místa, kde by se život, jak jej známe, mohl vyskytovat – tedy s tekoucí vodou, příznivou teplotou a vhodnou atmosférou. Zdá se, že všechny naděje vkládané do těles Sluneční soustavy jsou marné: na Venuši vládne horké peklo, na Marsu studená poušť, a zbývají nám tak některé měsíce plynných obrů – například Europa, kde předpokládáme tekutou vodu pod ledovcovým příkrovem. 

A tak se naše oči obrátily do vzdáleného vesmíru, kde se snažíme objevit planety u jiných hvězd, což však vůbec není snadné. Planety jsou miliardkrát méně jasné než jejich hvězdy, takže sledovat je přímo prakticky nemůžeme. Proto se využívají speciální metody, které rozpoznají jemné kývání hvězdy způsobené gravitačním vlivem planety; případně tranzitní metoda měřící jasnost hvězdy, před níž planeta prochází. Zmíněnými způsoby se dosud podařilo najít tisíce planet. Ve většině případů jde ale bohužel o extrémní světy, naprosto nevhodné pro život, jak jej známe. Nejčastěji se jedná o plynné obry podobné Jupiteru, často na exotických oběžných drahách. Jen několik z nich se nachází v zóně příhodné pro život a podle dostupných měření mají blíže k Zemi než k plynným obrům. Ovšem zjistit, zda na nich existuje život, zatím neumíme. 

Kdy najdeme řešení?

Zatímco kdysi se hledání exoplanet považovalo za nereálné, dnes patří jejich objevitelé k váženým osobnostem hlavního proudu vědy. Nacházíme další a další planety a ty z konce seznamu se již pomalu, ale jistě začínají blížit Zemi – alespoň co se týká rozměrů. S vývojem plánované moderní techniky, jako například gigantických pozemních teleskopů nebo nové verze teleskopů vesmírných, lze očekávat i brzké objevení terestrických planet (pokud existují). Mohli bychom je pak dále zkoumat různými metodami, zejména spektrografickými, rádiovými atd. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2014

  • Zdroj fotografií: Hardy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907