Největším robotem na světě je australský autonomní těžební vlak

01.01.2019 - Stanislav Mihulka

Společnost Rio Tinto zrušila lidské strojvůdce a vozí železnou rudu robotickými vlaky

<p>Australský robotický vlak s nákladem železné rudy.</p>

Australský robotický vlak s nákladem železné rudy.


Reklama

Jak vypadá největší autonomní robot světa? Není to žádné bojové monstrum ani robot, který by se skládal do podoby náklaďáku. Leckoho asi překvapí, že momentálně největší robot planety je – nákladní vlak. Jedna z největších těžebních společností světa Rio Tinto v těchto dnech oznámila, že provozuje plně autonomní vlakový systém AutoHaul, který jezdí v Západní Austrálii.

Robotické vlaky obsluhují celkem 14 dolů, jejichž produkty vozí do čtyřech přístavních terminálů. Rio Tinto tento systém budovali deset let a investovali do něj 916 milionů dolarů (asi 20 miliard 615 milionů Kč). Vlaky jsou monitorovány lidskou posádkou na velkou vzdálenost, z města Perth, které je asi 1 500 km daleko.

TIP: Budoucnost se blíží: Evropou projely kolony autonomních kamionů

Autonomní vlaky obvykle vozí železnou rudu a bývají dlouhé 2,4 kilometru. Jejich zavedení snížilo počet nutných zastávek, při nichž se měnily lidské posádky vlaků. Také se ukázalo, že autonomní vlaky pracují o zhruba 6 procent rychleji, než vlaky řízené lidmi. Lidští strojvedoucí totiž ne vždy zcela optimálně přidávají rychlost a brzdí. V Rio Tinto si spočítali, že díky autonomním vlakům AutoHaul v této oblasti zvýší produkci železné rudy o 20 milionů tun ročně.

  • Zdroj textu:

    Rio Tinto

  • Zdroj fotografií: Rio Tinto

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907