Nejzoufalejší manželky historie: Výjimečná krása předznamenala jejich pád

22.03.2018 - Redakce 100+1 historie Speciál

Byly krásné, slavné a obdivované. Přesto zoufale nešťastné… Tři ženy, tři pohnuté osudy

<p>Tři ženy, tři pohnuté osudy - Marie, Georgiana ani Alžběta štěstí po boku manželů nenašly.</p>

Tři ženy, tři pohnuté osudy - Marie, Georgiana ani Alžběta štěstí po boku manželů nenašly.


Reklama

O tom, že narodit se s krásnou tváří do nejlepších kruhů nemusí být zárukou budoucího štěstí, se přesvědčily hned tři urozené ženy. Zatímco Marii Stuartovně nevyšlo ani třetí manželství, rakouská císařovna Alžběta před jediným manželem raději sama utíkala. To vévodkyně Georgiana se navíc musela své sokyni v lásce dívat každý den do očí...

Královna pod gilotinou

Skotskou královnou se Marie Stuartovna stala už coby šestidenní miminko, když její otec zemřel na choleru. V šesti letech odjela do Francie, aby se stala manželkou dauphina Františka a v patnácti letech se po svatbě stala i francouzskou královnou. Jenže její štěstí brzy vzalo za své. František po necelých třech letech zemřel a mladá vdova se musela vrátit do Skotska. Tady se coby katolička dostávala do střetů s protestantskou šlechtou i duchovními. V roce 1565 se provdala za Lorda Darnleye, kterému dala syna Jakuba. Po dvou letech byl ale její manžel zavražděn. Ještě téhož roku se provdala za Darnleyho vraha hraběte Bothwella. Rozzuření šlechtici Marii uvěznili a donutili ji přenechat trůn synovi.

Sama Stuartovna se uchýlila do Anglie, kde prosila o pomoc svou sestřenici Alžbětu. Jenže ta se s ní ani nesetkala, bála se o svou moc – nechala ji uvěznit a nakonec popravit.

Samotná poprava byla jako z hororu: Katovi se podařilo oddělit hlavu od těla až třetí ranou a krev stříkala do veliké výšky. Pak se kat shýbl pro Mariinu hlavu, aby ji ukázal davu. Ke své hrůze zvedl jen paruku rusých vlasů… Královnina hlava se zatím kutálela po zemi.  Tak krutě se na Stuartovně podepsaly všechny hrůzy jejího života.

Nešťastná vévodkyně

Byla krásná, vzdělaná, společenská, elegantní a ambiciózní. Už v době, která ženy spíše upozaďovala, se dokázala prosadit i v politice. Nic z toho jí ale velké štěstí nepřineslo. Lady Georgiana Spencerová se v sedmnácti letech provdala za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi Williama Cavendishe. Jejich svazek ale nebyl šťastný a provázelo ho násilí, chlad a potraty.

O pár let později Cavendish svedl Georgianinu kamarádku lady Elizabeth Fosterovou, která mu pak porodila dvě děti. Georgiana byla nucena žít v potupném trojúhelníku. Svou vlastní dceru, kterou počala s hrabětem Greyem ale musela dát na výchovu k rodině svého milence. Zoufalství zaháněla alkoholem a hazardem. Nezůstalo to bez následků. Zemřela v necelých 49 letech kvůli abscesu na játrech

Všechny starosti sladké Sissi

Bylo jí šestnáct, když se od ní na první pohled zamiloval třiadvacetiletý císař František Josef. Byla to opravdu spalující oboustranná vášeň, jenže hned po zásnubách na Sissi dolehl tlak císařského dvora. Manžel se jí navíc věnoval jen pár týdnů po svatbě. Pak tvrdě pracoval a Sissi si připadala zanedbávaná a opuštěná. Porodila sice čtyři děti, jejich výchově se ale příliš nevěnovala. Místo toho pečovala o svou krásu – především o štíhlou linii a dlouhé husté vlasy.

TIP: Mýty versus realita: Méně známá fakta o císařovně Sissi

Pocit osamělosti se ale podepisoval na jejím psychickém zdraví. Nakonec jí lékař doporučil ozdravný pobyt na jihu. Sissi zjistila, že mimo domov může být šťastná. Od té doby pobývala mimo císařský dvůr stále častěji.

Aby František Josef během její nepřítomnosti příliš nestrádal, pořídila mu milenku. Sama ale víc a více podléhala depresím a po tragické smrti syna Rudolfa neoblékala jiné než černé šaty. Od té doby cestovala prakticky neustále a zemřela také na cestách – 10. září 1898 ji v Ženevě probodl italský anarchista Luigi Lucheni pilníkem. Při pitvě se zjistilo, že císařovna byla tak podvyživená, že měla na nohou otoky, jaké mívaly hladové žebračky…

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 historie Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907