Na německé zajatce čekaly v poválečném Československu nucené práce v dolech

03.08.2016 - Jiří Plachý

Po skončení války se na československém území nacházelo přibližně 50 tisíc německých zajatců


Reklama

Na československém území se v květnu 1945 nacházely statisíce příslušníků německých jednotek, které zajali nejen Američané či rudoarmějci, ale též různé formace českého domácího odboje. Situace v letních měsících roku 1945 byla značně nepřehledná: československé orgány předávaly zajaté Němce Spojencům a naopak. Kromě toho se do Československa začínali vracet nejen vojáci českého nebo slovenského původu (například ze smíšených manželství), ale i etničtí Němci propuštění ze zajetí.

Pod dohledem Červeného kříže

Teprve ve druhé polovině roku 1945 se na území republiky konstituovala soustava zajateckých táborů spadajících pod kompetenci československé armády. Jejich počet postupně klesal, jako první byli propuštěni sudetští Němci, zařazovaní do odsunu. Po nich následovali Rakušané. Koncem března 1946 existovalo v Československu 30 kmenových zajateckých táborů, v nichž se nacházelo 48 000 německých válečných zajatců. Poměry v nich se do značné míry konsolidovaly a začal na ně (byť v omezené míře) dohlížet Červený kříž.

Československo s jistými výhradami přistoupilo k rozhodnutí moskevské konference ministrů zahraničí čtyř velmocí z dubna 1947, podle něhož mělo k propuštění všech zajatců dojít do konce následujícího roku. V létě 1947 se v ČSR (bez jáchymovských uranových dolů, kde zcela mimo kontrolu čs. úřadů pracovali zajatci podléhající sovětské gesci) nacházelo již jen necelých 8 000 zajatců. Velká část z nich byla propuštěna ještě před komunistickým převratem.

TIP: Noví lidé do pohraničí: Jak vypadalo poválečné osídlování Sudet?

Politické události ostatně v této otázce neměly příliš velký vliv – mnohem větší význam měly ohledy hospodářské. Zajatci pracovali především v zemědělství a hornictví a nebylo možné se jich zbavit ze dne na den. Na podzim 1948 však byli zbylí němečtí vojáci soustředěni do zajateckého tábora v Praze-Motole, odkud je do konce roku propustili a repatriovali do jejich domovů.

Údaje o počtu zemřelých v čs. zajateckých táborech se různí – jako nepravděpodobnější se jeví odhady pohybující se mírně nad hranicí 2 000 (největší část z nich pak samozřejmě v období před stabilizací poměrů v táborech). Z Jáchymovska poslední němečtí zajatci odešli v roce 1950, kde je ale nahradili mimo jiné čeští političtí vězni… 

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

I kdyby lidé dokázali na Marsu zahradničit, museli by se potýkat s extrémními výkyvy teplot a s radiací.

Vesmír
Revue

Svatava Polská (asi 1046-1048 – 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou. Svatava byla s Vratislavem příbuzná. Její prababička pocházela z rodu Přemyslovců.

Historie
Zajímavosti

Posun tropických pásem bude podle vědců znamenat větší sucha v jihovýchodní Africe a větší množství záplav v jižní Indii.

Věda

„Hrábě“ č. 9013 s předváděcí kamufláží z roku 1992.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907