Německá „sekačka na lidi“: Kulomet Maschinengewehr Modell 1908

První světová válka bývá označována za první moderní konflikt, ve kterém rozhodující roli zastávaly nové druhy zbraní. Mezi nimi hrál hlavní úlohu především kulomet, který svou obrovskou palebnou silou dokázal likvidovat útočící vojáky po tisících a vlastně tak přispěl k patové situaci na frontách

09.07.2019 - Jan Čurda



Nástup kulometů do armád velmocí na konci 19. století se nesl ve znamení úspěšného tažení zbraně Hirma Maxima. Pozadu nezůstala ani německá armáda, která nejprve nakoupila menší množství zbraní, a poté, co je vyzkoušela, podepsala s Maximem licenční smlouvu. Na jejím základě je vyráběla od roku 1908 státní zbrojovka v berlínské čtvrti Špandava (Königliche Gewehrfabrik Spandau), o rok později se rozběhla produkce také ve zbrojovce Deutsche Waff en und Munitionsfabriken (DWM). Oficiální název zbraně zněl: schwere Maschinengewehr Modell 1908 neboli těžký kulomet model 1908.

Složitý, ale účinný 

Do první světové války vstupovala německá armáda vyzbrojena 4 411 kulomety MG 08; celkem jich do konce konfliktu vzniklo asi 91 000 (podle některých zdrojů 72 000), čímž se MG 08 stal nejpoužívanějším kulometem ve výzbroji německé armády v první světové válce. Vedle vojáků císaře Viléma používali tuto zbraň též turečtí spojenci, po Velké válce pak sloužila v řadě armád po celém světě. 

Kulomet se vyznačoval složitou konstrukcí (skládal se z 236 částí) a náročnou údržbou. Pěchota si jej však oblíbila, neboť disponoval značnou palebnou silou a v rukou dobře vycvičené obsluhy představoval vysoce efektivní zbraň. „Špandau“, jak ho vojáci nazývali podle místa výroby, prokazoval výborné kvality a spolehlivost i za nejhorších polních podmínek. Slabinu naopak představovala vysoká hmotnost – včetně saňové lafety a ochranného štítu činila šedesát kilogramů. Název lafety odkazuje nejen k podobnosti se saněmi, ale skutečně se na tomto sklopném zařízení dal tahat za sebou po zemi. V rozloženém stavu mohli nést kulomet dva muži jako na nosítkách – což ovšem při zmíněné vysoké váze nebylo nijak snadné. V roce 1916 proto armáda přijala alternativní trojnožku s označením Dreifuss 16. 

Dva muži proti praporu 

Kulomet fungoval na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně, přičemž předčasnému otevření závěru bránila soustava pák. Ty tvořily spojnici mezi postranními táhly a závěrem. Střední osa obou pák ležela v takzvaném „mrtvém bodě“, takže tlak plynů na dno nábojnice nemohl otevřít závěr. Až před koncem zpětného pohybu závěru s hlavní došlo k vychýlení zadní páky a tím k odemčení závěru. Pro kulomety systému Maxim byla také charakteristická tažná vratná pružina, uložená na vnější levé straně pouzdra kulometu, chráněná krytem.

Zbraň střílela z uzamčeného závěru, takže v přestávkách mezi střelbou nedocházelo k vnitřnímu chlazení hlavně proudícím vzduchem. Tu proto bylo nutné chladit vodou, která byla uložena v ocelovém chladiči o kapacitě čtyř litrů. V zimě se voda ředila jedna ku jedné glycerinem, aby nedošlo vlivem zmrznutí vody k roztržení chladiče.

Ráže činila 7,92 mm Mauser a zásobování zbraně municí probíhalo prostřednictvím nábojových textilních (později ocelových) pásů o kapacitě 250 nábojů. Na zadní části lafety se kromě odměrového a náměrového zařízení nacházely schránky na nářadí a náhradní závěr a také držák pro komorový vytěrák, sloužící k vyčištění nábojové komory. Obsluhu zbraně tvořili obvykle čtyři muži, v nouzi však k jejímu ovládání stačili i dva – střelec a nabíječ.

V německé armádě se výběru a výcviku kulometčíků věnovala velká pozornost, neboť dva tři muži s kulometem mohli sami odrazit útok celého nepřátelského praporu. Rozbití masových útoků pěchoty například u Sommy, Loosu či Neuve Chapelle měla na svědomí právě tato zbraň, které se někdy přezdívalo „sekačka na lidi“. V opevněných postaveních, obehnaných zátarasy z ostnatého drátu, představoval pro spojeneckou pěchotu prakticky nepřekonatelnou překážku. 

Kulomet MG 08
  • RÁŽE: 7,92 mm
  • CELKOVÁ DÉLKA: 1 175 mm
  • DÉLKA HLAVNĚ: 719 mm
  • HMOTNOST ZBRANĚ: 22,5 kg
  • HMOTNOST PODSTAVCE S PŘÍSLUŠENSTVÍM: 37,5 kg
  • ÚSŤOVÁ RYCHLOST: 900 m/s
  • TEORETICKÁ KADENCE: 500 ran/min.
  • ÚČINNÝ DOSTŘEL: 1 200 m

Lehčí varianta 

Jak už bylo řečeno, vysoká hmotnost odsoudila MG 08 pouze do role obranné zbraně. Armáda však požadovala lehčí kulomet, který by bylo možné využít i k podpoře útoku, a tak vznikla v roce 1915 odlehčená varianta MG 08/15 na dvojnožce s pistolovou rukojetí. Tato verze se vyráběla pro pozemní boj i pro využití v letadlech – v tom případě měla perforovaný plášť chladicího válce a hlaveň se chladila proudícím vzduchem.

TIP: Střely Le Prieur: první neřízené rakety sestřelovaly balony nad západní frontou

Pro pozemní boje však byla i odlehčená verze příliš těžká (18 kg) a její obsluha, kterou měli na starosti dva muži, poměrně náročná. Přesto se zbraň velmi rozšířila a každý pěší pluk německé armády měl 72 lehkých kulometů MG 08/15, což bylo asi čtyřikrát více než klasických těžkých MG 08. Po roce 1918 zůstaly kulomety MG 08 nadále ve výzbroji německé armády a u druhosledových jednotek sloužily dokonce ještě na počátku druhé světové války.

  • Zdroj textu

    Válka Revue

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia


Další články v sekci