Není trh jako jarmark: Jaká pravidla museli obchodníci v dávných dobách dodržovat?

13.08.2020 - Tomáš Konečný

Lidé odkojení kapitalismem považují volný trh za samozřejmý a nejefektivnější způsob podnikání, na němž nakonec vydělají všichni. Ve středověku i v novověku se ovšem obchod a výroba výrazně regulovaly, a to včetně způsobu zviditelňování vlastního zboží nebo třeba jednání s pomocníky


Reklama

Královská města mívala obvykle privilegium trhu s týdenní frekvencí, kde směly prodávat jen městské cechy. Jednou za rok se však konal skutečný veletrh označovaný jako jarmark, jenž obvykle trval čtyři dny a byl otevřen každému.

Klíčový bod obchodní výměny představovala radnice, plnící současně roli obchodní správy i centra trhu. Před akcí muselo veškeré zboží projít právě tudy: Po přivezení se určilo místo, odkud ho bude smět kupec nabízet, přičemž největší rvačka se vždy strhla o stánky přímo na radnici. Všechny výrobky se také důkladně kontrolovaly. Z každého cechu se určil mistr, který v daný čas prověřil jakost a vydal povolení. Nekvalitní produkty byly zabaveny, původce dostal pokutu a sebrané věci – včetně prošlých potravin – předali úředníci špitálu či chudým. 

Byznys? Po modlitbě!

Prodejní místa na trhu byla pro cechy předem dána, pronajímaly si je od města. Ve většině případů šlo o prosté dřevěné lavice zvané „lajnhoce“, které se stavěly pouze na dobu prodeje. Na počátku akce vytyčili městští představitelé prostor, kam si je cechy nebo cizí mistři mohli postavit. Do práce a chystání zboží se však směli pustit teprve s oficiálním otevřením trhu – a v případě, že byl navázán na církevní svátek, až po skončení bohoslužby. Mnohé obchodní organizace dokonce regulovaly, jak a kdy se mohou jejich členové na tržišti objevit: Třeba soukenický cech v Ústí nad Labem jim nařizoval přijít naráz.

Vše vypuklo, když se na tyč vyvěsil vích – prapor a ruka s mečem coby symboly městského svrchovaného trhu. Dokud znamení visela, mohlo se prodávat. Během akce byl zakázán podomní prodej a veškeré obchodování mimo tržiště. Na dodržování pravidel dohlíželi žoldnéři, které si město pro danou příležitost platilo z nájmů od kupců.

Hlavně nepomlouvat

Žádný prodávající nesměl své zboží vychvalovat či vyvolávat, bylo zakázáno pomlouvat či kritizovat jiné výrobky a úkolovat pomocníky. Ti velmi často dostávali na dobu trhu cechovní zbraně, aby pomáhali chránit pořádek. Od 15. století regulovala městská správa na trhu i ceny, zejména u potravin. Například dochovaná Taxa řemeslníků města Luna (Loun) stanovila pro rok 1654 míry a váhy, jakož i maximální a očekávané průměrné prodejní ceny.

TIP: Jeden den ve městě: Jak žila raně novověká centra?

Stálý prodej se ve městě povoloval jen výjimečně a za zvláštních okolností. Pro potraviny se zřizovaly „masné krámy“ coby uzavřený prostor, většinou se dvěma pulty po stranách. V západočeských Kralovicích byl krám naproti radnici vyhrazen vedení cechu a v ostatních se prodejci střídali po roce, zatímco třeba v Kadani se řezníci museli o místa dělit každý týden. Chlebové lavice – coby variace masných krámů – stály rovněž v uzavřeném prostoru, a nikoliv venku. Jako jediné se přitom mohly umísťovat i v podloubí, kde se jinak obchod zapovídal. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907