Neobvyklý objev: Na oběžné dráze Jupiteru je planetka s kometárním ohonem

25.05.2020 - Stanislav Mihulka

Planetka 2019 LD2 je prvním známým trojánem, který se z neznámých důvodů chová jako kometa

<p>Snímky systému ATLAS s objevenou planetkou <strong>2019 LD2</strong>.</p>

Snímky systému ATLAS s objevenou planetkou 2019 LD2.


Reklama

Planetky a komety obvykle považujeme za dvě různé skupiny objektů, které se navzájem liší. V poslední době se ale ukazuje, že tohle rozdělení nemusí být tak jednoznačné. Astronomové občas narazí na objekty, které zpočátku vypadají jako planetky, později ale vyvinou aktivitu, která je typická naopak pro komety.

Na jeden takový objekt nedávno narazily teleskopy systému pro detekci pro Zemi potenciálně nebezpečných planetek ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který provozuje americká University of Hawaiʻi at Mānoa. A bylo to na neobvyklém místě. Loni v červnu objevil ATLAS slabě viditelnou planetku na oběžné dráze, po které Jupiter obíhá kolem Slunce. Vědci si pak všimli, že tato planetka má cosi jako kometární ohon.

Planetka s ohonem

Následná pozorování potvrdila, že planetka skutečně má „ohon“ tvořený plynem a prachem, jakoby to byla kometa. Pozorování z letošního dubna ukázala, že dotyčná planetka je stále tímto způsobem aktivní, takže jde o dlouhodobou záležitost. Zvláštní je na tom ale to, o jakou planetku vlastně jde.

TIP: Překvapivá proměna: Asteroid 6478 Gault změnil barvu z červené na modrou

Planetka, která dostala označení 2019 LD2, je totiž jedním z trojánů, neboli planetek, které obíhají Slunce po stejné dráze jako plynný obr Jupiter, jen o kus před ním a také o kus za ním. Trojánů již bylo objeveno několik tisíc. U žádného z nich jsme ale zatím nepozorovali kometární ohon. 2019 LD2 je první takovou planetkou a jistě se dočká detailního průzkumu.

Zatím není jasné, proč je právě tento troján aktivní. Mohl by to být důsledek srážky mezi trojány nebo by mohlo jít o nedávno zachycené těleso z jiné části Sluneční soustavy.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907