Neplodný Vilém z Rožmberka: Následníka mu nedala ani jedna ze čtyř manželek!

23.05.2018 - Naďa Reviláková

Byli Rožmberkové neplodní? A proč se tato vada projevila právě v době, kdy vymřela řada dalších českých šlechtických rodů...Že by si snad nová dějinná epocha započatá bitvou na Bílé hoře žádala novou krev?

<p>Vilém s posledními dvěma manželkami Annou Marií a Polyxenou</p>

Vilém s posledními dvěma manželkami Annou Marií a Polyxenou


Reklama

Krajířové z Krajku, Hasištejnští z Lobkovic, Kostkové z Postupic, páni z Boskovic, Lomnice, Cimburka, Hradce, Trčkové, Pernštejnové. To je jen část z množství rodů, které u nás vymřely přibližně ve stejné době. Rožmberkové byli nejvýznamnějším z nich. Vlastně druzí, vždyť s plodností měly problémy i tehdejší čeští králové, Habsburkové! Když se blíží válka, rodí se prý více chlapců. Před tou třicetiletou toto rčení rozhodně neplatilo. Mezi léty 1557 až 1615 vymřelo celkem sedmatřicet ze šedesáti devíti starých českých šlechtických rodů! A do poloviny 17. století je následovalo dalších sedmnáct. 

Čtyři ženy, dítě žádné

Vilém z Rožmberka je schopný politik, který dokázal pozvednout svůj rod až na nejvyšší místa ve státní správě. V pouhých pětatřiceti letech získává post nejvyššího pražského purkrabí. Neméně obratný je i v otázkách své vlastní sňatkové politiky...Má k tomu ostatně dostatek příležitostí. Ožení se celkem čtyřikrát. Kromě politických cílů se jeho snahy stále více upínají ke zplození potomka. Marně.

Jeho první manželkou je Kateřina Brunšvická, sestra brunšvického vévody Ericha II. Díky tomuto sňatku se Rožmberkové příbuzensky spojí s významnými rody říšských knížat. Vilém si však manželku moc neužije, většinu času tráví na cestách. I přes to je dokonce krátce v naději, že jeho žena čeká potomka. Jaký to byl pro mladého Rožmberka  šok, když místo toho Kateřina dva roky po svatbě umírá. Viléma její smrt tehdy velmi zasáhla, hovoří se dokonce, že prodělal mrtvici. V pouhých čtyřiadvaceti letech! 

Manželka opět na márách...

Nemůže však smutnit dlouho, začíná hledat novou manželku. Tentokrát se zaměří na rodinu jednoho z nejvlivnějších říšských kurfiřtů, braniborských markrabat Hohenzollernů. Vybírá si Žofii, vnučku polského krále Zikmunda I. Jagellonského.  Historie se však opakuje. Žofie po krátké nemoci umírá necelé tři roky po svatbě, v roce 1564. Smrt druhé manželky Viléma zdrtila. K dalšímu sňatku se odhodlá až po dlouhých čtrnácti letech.

TIP: Historie příbuzenských sňatků: Proč incest ničí pokrevní linie

Pro nevěstu si opět zamíří za hranice, tentokrát do Bavorska. Vyvolenou je Anna Marie, dcera markraběte Filiberta Bádenského. Vilém v honbě za potomkem už nechce nechat nic náhodě. Manželka absolvuje lázeňské procedury podporující plodnost, dostává nápoje, které připravovali alchymisté speciálně pro tento účel. A také nosí nejrůznější amulety, které jí mají přivodit požehnaný stav. Všechno marné. Čtyři roky po sňatku  to sice vypadá, že se Vilém konečně dočká a jeho mladá manželka je v očekávání. Jenže za domnělé těhotenské příznaky může patrně zhoubný nádor. Anna Marie umírá v pouhých dvaceti letech v roce 1583. 

Čtvrtá svatba v pořadí

Vilém však natolik touží po potomkovi a dědici, že se rozhodne i pro čtvrtý sňatek. Tentokrát si dvaapadesátiletý šlechtic vybere nevěstu z Čech. Zvolí dvacetiletou dceru nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna Polyxenu. Z její strany jde o sňatek čistě z rozumu. Rodina má rozsáhlé dluhy a bohatý a vlivný ženich od nich může pomoci. Honosná veselka proběhne v lednu 1587 a oslav se účastní také císař Rudolf II. Vilém sice majetek její rodiny nevykoupí, jak Pernštejnové doufali, ale i tak je štědře finančně podporuje. A Polyxena si žije v přepychu a bohatství. Manželství potrvá pět let a opět z něj nevzejde žádný potomek. Vilém umírá v sedmapadesáti  letech a po jeho smrti se poslední nadějí pro věhlasný rod stává jeho mladší bratr Petr Vok.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907