Reklama


Neposlušné ženy: Proč nesměly být ženy součástí římského vojska?

12.02.2019 - Radomír Dohnal

Císař Augustus zavedl a tvrdě vymáhal, aby v legiích sloužili jen svobodní muži a zakázal, aby se vojenských výprav jako doprovod účastnily ženy a děti. Archeologické nálezy ale ukazují, že jeho nařízení se v praxi příliš nedodržovalo

<p>Z nedávných archeologických výzkumů se zdá, že Augustova pravidla byla často porušována. Zvláště na hranicích říše, kam už císaři a jejich byrokrati nedohlédli. Více než třetina opánků a bot z vojenského ležení neodpovídá tvarem a velikostí mužským nohám.</p>

Z nedávných archeologických výzkumů se zdá, že Augustova pravidla byla často porušována. Zvláště na hranicích říše, kam už císaři a jejich byrokrati nedohlédli. Více než třetina opánků a bot z vojenského ležení neodpovídá tvarem a velikostí mužským nohám.


Reklama

Třicet metrů vysoký sloup z bílého kararského mramoru, stojící kousek od Kvirinálského náměstí při návštěvě římských antických památek minout prostě nemůžete. Dílo sice už na vrcholu nezdobí mohutná orlice jako před staletími, pozornost ale rozhodně poutá. Kromě svých masivních rozměrů a čtyřiceti tun váhy totiž láká svou grafickou výzdobou. Po jeho obvodu se vine 190 metrů dlouhý vlys, detailně vykreslující vítězství vojsk císaře Trajána v bojích proti barbarským Dákům. Tento historický „komiks“ ve dvaceti „stripech“ zobrazuje přes 2 500 postav! Císař Traján se tu objevuje hned devětapadesátkrát.

Komiks, ve kterém nechybí ženy 

Sloup byl vztyčen v roce 113, a proto jeho analýze věnovali současní archeologové a historikové velkou péči. V defilé figur totiž dobře rozeznáváme výzbroj, tehdejší dobývací techniku, oděvy a zvyklosti římských válečníků i jejich „ukrutných“ nepřátel. To ale není vše. O vědcích plně zaujatých svou prací se někdy říká, že „pro stromy nevidí les“. To se evidentně stalo i badatelům zkoumajícím fenomenální sloup. V záplavě figurálních zobrazení totiž přehlédli šest postav, které jsou evidentně římskými ženami

Rozhodně nestatují ve vedlejších rolích: účastní se výpravy a také oslav po boji v bitevním poli. „Což je přinejmenším zvláštní,“ říká Elizabeth Green, badatelka Amerického archeologického institutu v New Orleans. „Ženám totiž byla přítomnost v římské armádě zcela zapovězena.“

Už o sto let dříve byla ustaveno striktní nařízení, že ženy do armády prostě nepatří. Tuto praxi v platnost uvedl císař Augustus v roce 9 - krátce poté, co jeho legie utrpěly drtivou porážku od Germánů v Teutoburském lese. Proč?

Vzpomeňte na Teutoburg!

Římský historik Cassius Dio to ve svém osmdesátisvazkovém díle rozebírá do detailů. Do léčky tehdy vpochodovali římští vojáci včetně svých žen a dětí, které byly součástí trénu. Vojáky, kteří trávili podstatnou část svého života na cestách, jejich rodiny totiž doprovázely na vozech. A když byla výprava přepadena, „volali na legionáře jejich drazí, aby raději bránili je“. V Teutoburském lese tehdy „zařvalo“ 20 tisíc mužů, a Augustus okamžitě volal po odplatě i reorganizaci armády. 

Výsledkem byl jasný ortel: všichni římští vojáci musejí být od této chvíle svobodní a bez žen. Služba v armádě vás prostě vyloučila ze sňatkového trhu. Přítomnost rodin ve vojenských leženích se přísně zapovídalo. Vedlejší efekt? Výrazné snížení nákladů na přesuny vojenských táborů! Nyní se už totiž přepravovali jen vojáci, a nikoliv jejich rodiny. Zároveň se zvýšila mobilita vojsk. Zdá se však, že toto opatření neplatilo pro všechny stejně.

Šili legionáři ženské boty?

Přítomnost vyobrazených žen na Trajánově sloupu je první z dlouhé řady archeologických stop, které dokládají opak. Ve zmíněném výjevu se římské ženy účastní triumfálních ceremonií ihned po bitvě. Oslavy měly silně náboženský charakter a zahrnovaly oběti bohům. Zpravidla ji vykonávali jen muži, respektive mladí chlapci. Jenže po vítězství nad Dáky se tu ženy prokazatelně vyskytují. Jejich oděv přitom prozrazuje vyšší společenské postavení. Pravděpodobně se tedy jednalo manželky a dcery římských vojevůdců.

Podobných odkazů nalezneme v historii více. Například britská archeoložka Lindsay Allason-Jonesová z univerzity v Newcastle už v osmdesátých letech upozornila na to, že přes 40 % nalezených opánků a bot z ležení při Hadriánově valu tvarem a velikostí neodpovídá mužským nohám. „Buď tu fungovala nějaká obuvní manufaktura, vyrábějící boty pro zbytek říše, což je krajně nepravděpodobné, nebo ve strážních táborech legie podél valu žily i ženy a děti vojáků.“ Tato její hypotéza byla dlouho zpochybňována právě s poukazem na Augustův zákaz.

Rodinky z bitevního pole

Jenže další archeoložka, Carol van Driel-Murray z univerzity v Leidenu, nedávno zaznamenala přítomnost ženské obuvi i v římských pevnostech v dnešním Německu. Posledním dílkem do skládačky je pak analýza textu jedné tisícovky tzv. diplomas. Tyto bronzové destičky dosvědčují zásluhy vysloužilých vojáků. Získávali je po letech služby v legiích - zajišťovaly jim nárok na půdu a výsluhu. Hned 430 z nich zmiňuje u jednotlivých vojáků jména žen a dětí. Ve vojenských táborech římských legií tedy rozhodně nesloužili jen svobodní muži.

TIP: Drtivá prohra v Teutoburském lese: Proč padly římské legie do léčky?

„Zdá se, že „neviditelné ženy“ v táborech skutečně žily, ať už jako kuchařky, uklízečky nebo ošetřovatelky,“ tvrdí Penelope Allison, archeoložka univerzity v Leicesteru. „I když se o jejich přítomnosti mnoho nemluvilo. Prostě byly pevnou součástí zázemí každého tábora na hranicích Říše, kam už tak ostře nedohlédly zraky Říma.“  

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První osmanští vojáci se objevili před Vídní 21. září 1529. Hlavní osmanské vojsko dorazilo o pět dnů později.

Historie
Revue

Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.

Zajímavosti

Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.

Věda

Magické graffiti v soutěsce Creswell Crags

Věda

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907