Neptunův měsíc Triton pokrývá těkavý led, tvořený oxidem uhelnatým a dusíkem

29.05.2019 - Stanislav Mihulka

V extrémním prostředí Neptunova měsíce Tritonu se spojují molekuly oxidu uhelnatého s dusíkem a vytvářejí těkavý led

<p>Měsíc Triton na snímku sondy Voyager 2</p>

Měsíc Triton na snímku sondy Voyager 2


Reklama

Stephen C. Tegler z americké Northern Arizona University a jeho kolegové zacílili osmimetrový teleskop observatoře Gemini v Chile na Neptunův měsíc Triton. Při průzkumu tohoto vzdáleného měsíce vědci zjistili, že se na jeho povrchu ve velkém množství vyskytuje velmi exotický těkavý led, který dohromady tvoří zmrzlý oxid uhelnatý a dusík.

Těkavý led na Tritonu

V extrémních podmínkách vznikají extrémní materiály. Na povrchu Tritonu klesá teplota až k mínus 237,6 °C. Měsíc má vlastní velmi řídkou atmosféru, kterou tvoří především dusík, se stopami oxidu uhelnatého a špetkou metanu. To je rozhodně velmi extrémní prostředí. Když badatelé pozorovali Triton se spektrografem o vysokém rozlišení IGRINS (Immersion Grating Infrared Spectrometer), který je nainstalovaný na teleskopu Gemini South Telescope, podařilo se jim zjistit, že se na Tritonu vyskytuje těkavý led, v němž jsou těsně propojené molekuly oxidu uhelnatého s dusíkem. Led takového složení doposud známe jen z pozemských laboratoří.

TIP: Čím je zajímavý Neptunův měsíc Triton?

Objev exotického ledu na Tritonu podle odborníků přispěje k pochopení procesů, které se v tomto zvláštním světě odehrávají. Mohl by objasnit, jak fungují na Tritonu ledové gejzíry nebo jak probíhají sezónní změny v atmosféře měsíce. Stejné materiály by se navíc mohly vyskytovat na řadě dalších podobných ledových světů, jak ve Sluneční soustavě, tak i v jiných planetárních systémech.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907