Reklama


Nešťastná vesmírná rodinka: Slunci podobná hvězda požírá okolní planety

07.11.2017 - Martin Reichman

Ve vzdálenosti 350 světelných let od Země se nachází Slunci podobná hvězda Kronos, která podle astronomů požírá své kamenné planety

Údaje observatoře Gaia naznačují, že 350 světelných let vzdálená hvězda Kronos (HD 240430), pozřela v průběhu svého života nejméně 15 kamenných planet ze svého okolí.
Údaje observatoře Gaia naznačují, že 350 světelných let vzdálená hvězda Kronos (HD 240430), pozřela v průběhu svého života nejméně 15 kamenných planet ze svého okolí.

Reklama

V řecké mytologii je Kronos podle Pelasgického mýtu o stvoření světa syn Eurynomé a hada Ofióna. Podle Homérského mýtu zase byl nejmladším synem řeckých bohů Urana a Gaie. Oba příběhy ale mají jedno společné – titán Kronos neváhal prolít krev svých nejbližších

Astronomové teď objevili vesmírného Krona - Slunci podobnou hvězdu (HD 240430), která požírá své kamenné planety. Během čtyř miliard let jich spořádal nejméně patnáct! Poměrně příznačnou se jeví i skutečnost, že Kronova sesterská hvězda Krios (HD 240429), apetitu svého bratříčka unikla – podobně jako bájný Zeus, který se tak podle pověstí vyhnul polknutí od svého otce Krona.

Po stopách nebeského dramatu

Na stopu vesmírného dramatu přivedly vědce údaje shromážděné evropskou observatoří Gaia. Její pozorování ukázala, že těkavých prvků mají Kronos a Kritos podobné množství, u Krona jsou ve výrazně vyšší míře zastoupené železo, hliník, křemík a hořčík. Vědci následně rozjeli pátrání, kde se prvky, které jsou typické pro kamenné planety na Kronu vzaly.

Vzhledem k tomu, že jsou obě hvězdy podobně staré, je vysoce nepravděpodobné, že by je za rozdílem stály rozdílné podmínky v době jejich zrodu. Výpočty také nepotvrdily teorii, podle které se Kronos a Kritos setkali až v průběhu času.

TIP: Vesmírný kanibal: Obří galaxie M87 požírá své sousedy

Podle vedoucího studie, Semyeonga Oha se jako nejpravděpodobnější jeví scénář, podle kterého Kronos během 4 miliard let svého života postupně pozřel kamenné planety ve svém okolí. Údaje navíc nenasvědčují, že by mělo jít o nějakou jednotlivost – podle vědců musel Kronos pozřít nejméně patnáct planet o velikosti Země.

Přestože přesný mechanismus hvězdného požírání kamenných planet vědci neznají, přepokládají, že na počátku vesmírného dramatu mohla být návštěva jiné masivní hvězdy. Ta by svou gravitační silou mohla narušit křehkou rovnováhu planetárního systému a roztočit tak nevyhnutelnou spirálu smrti.

  • Zdroj textu:

    arxiv.org

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC-Caltech)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907