Nevěsta pro prince: Přemyslovská sirota Eliška a mladičký Jan

10.12.2016 - Josef Veselý

Eliška byla ctižádostivá a doposud jenom odstrkovaná, takže ani chvilku nezaváhala, když se před ní otevřela přímo skvostná perspektiva

Svatba ve Špýru -<p>Královští manželé si museli cestu do Prahy vydobýt za pomoci lsti</p>
Svatba ve Špýru -

Královští manželé si museli cestu do Prahy vydobýt za pomoci lsti


Reklama

Elišce bylo sedmnáct a měla tudíž správný „středověký“ věk na vdávání. Král Jindřich už byl ženatý a tak v úvahu připadal jeho čtrnáctiletý syn Jan. Římského krále ten projekt zaskočil. Měl hromadu jiných starostí, ale kontakt byl navázán a zájem probuzen.

Královští snoubenci 

Eliška Přemyslovna byla tedy zaslíbená lucemburskému princi Janovi. Eliška byla krásná a urostlá, jemné, až exoticky snědé pleti a po svém otci Václavu II. zdědila hrdost a vznešenost. Na druhé straně ale i panovačnost a vášnivou neústupnost. 

Hrabě lucemburský, hrabě v Laroche a markrabě v Arlonu. Takové byly tituly čtrnáctiletého Jana Lucemburského. Jindřich VII. se chtěl v budoucnu věnovat pouze jediné politické funkci, a to královskému a později i císařskému vládnutí. Proto Janovi předal přímou vládu v Lucembursku. Nezletilý Jan vydal po převzetí vlády několik důležitých listin, kterými si zajišťoval podporu a přízeň všech, kdo měli v Lucembursku nějaké jméno. Eliška se k tomu útlému, teprve dospívajícímu princi Janovi nehodila. To byl také jeden z několika důvodů, proč král tak dlouho váhal, než se sňatkem souhlasil.

Sňatek

Mnohé z toho, čím si Eliška a Jan museli na začátku svého vztahu a své vlády projít, nebylo zrovna záviděníhodné. Ani jejich svatba se úplně neobešla bez komplikací.Syn králův Jan, pokleknuv na stupně u trůnu, složil svému otci přísahu manskou a přijal slavně v léno království české s příslušnými jemu zeměmi. Potom odebralo se celé slavné shromáždění do paláce královského, kde podvečer nový král od kolínského arcibiskupa s kněžnou Eliškou oddán byl. Dne následujícího arcibiskup mohučský udělil novým manželům požehnání podle obyčeje tamějšího. Potom následovala veliká hostina na počest královských novomanželů. Pohříchu ale starým sporem o přednost arcibiskupů mohučského a kolínského, an každý z nich chtěl seděti králi po pravici, veselí tak rušeno bylo, že družina církevních knížat již z obou stran na sebe tasila meče. Moudrý král, aby předešel krveprolití, chytil svářící se kněze za ruce a odvedl je s žertem do svého paláce, kde pak obědval s nimi o samotě.“

O několik týdnů později se královští novomanželé vydali do Čech. Doprovázeli je Janovi poručníci v čele s Petrem z Aspeltu. Ale spíše než svatební cestu to připomínalo válečné tažení. Z Prahy totiž přicházely samé nepříznivé zprávy. Jindřich Korutanský obsadil se svými věrnými Kutnou Horu a královští manželé si museli českou korunu teprve vybojovat. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 12/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Upír obecný (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Věda

Základna nově nalezeného korálového útesu je široká 1,5 kilometru a jeho vrchol se v nejvyšších bodech nachází 40 metrů pod hladinou moře.

Zajímavosti
Reklama

Příslušníci 101. výsadkové divize během operace Anaconda v březnu 2002.

Válka

Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.

Historie

Sir John Julius Angerstein na portrétu Thomase Lawrence z roku 1790.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907