Nezištné šelmy: Děsiví šavlozubí tygři se dělili o jídlo se zraněnými druhy

13.11.2018 - Stanislav Mihulka

Fosilie napovídají, že šavlozubí tygři žili společenským životem a pomáhali si


Reklama

Šavlozubí tygři či přesněji machairodonti jsou slavní především díky svým neuvěřitelným horním špičákům. Tyto hrozivě vyhlížející šelmy, které na Zemi žily ještě před 10 tisíci lety, byly ale zajímavé i v mnoha jiných ohledech. Například svým chování se podobali dnešním lvům. Na kočkovité šelmy byli šavlozubí tygři výjimečně společenští, právě tak jako například lvi.

Šavlozubá partička

Američtí paleontologové nedávno prozkoumali lebky šavlozubých tygrů, kteří společně s množstvím dalších šelem uvízli v asfaltových jezírcích La Brea Tar Pits, na území dnešního města Los Angeles. Zaměřili se na detailní strukturu lebek, kterou studovali u pozůstatků 135 šavlozubých tygrů se zdravými čelistmi a u 21 zvířat, která měla na lebce patrná vážná poškození čelistí.

TIP: Afričtí lvi čelí stejným hrozbám, jako vymřelé šavlozubé kočky

Vědci analýzou lebek zjistili, že zdraví šavlozubí tygři jedli maso i kosti, tak jako dnešní lvi. Šavlozubí tygři s poraněnými čelistmi ale podle všeho jedli jenom měkké maso. Hendikepované šelmy by jen těžko ulovili kořist, natož aby si z ní vybírali měkké maso. Prozkoumané nálezy tak podle vědců vlastně ukazují, že zvířata s poraněnými čelistmi byla krmena zdravými šavlozubými tygry ve smečce.

  • Zdroj textu:

    Geological Society of America

  • Zdroj fotografií: Pinterest

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907