Noční obloha v červenci: Kulové hvězdokupy, kam se podíváš

01.07.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Nahlédněte do světa hvězdných soustav, jejichž věk hraničí se stářím samotného vesmíru


Reklama

Na počátku prázdnin zastihnete na večerní obloze i tři velmi nápadné planety. Mezi záplavou hvězd je snadno rozpoznáte díky charakteristickým barevným odstínům i klidnému svitu. Pro první dvě stačí zapátrat nepříliš vysoko nad jižním obzorem: Zatímco oranžový Mars spatříte v souhvězdí Vah, nažloutlý Saturn se bude nacházet v sousedním Hadonoši. 

Již tak hezkou kompozici ještě zkrášlí jasná stálice Antares ze souhvězdí Štíra. Najdete ji takřka přímo pod Saturnem, v úhlové vzdálenosti asi 6°. V průběhu prázdnin se tato scenérie výrazně promění, neboť Mars se postupně vklíní mezi Saturn a Antares. Třetí planetu – Jupiter, zářící žlutobílým světlem – najdete velmi nízko nad západním horizontem v souhvězdí Lva, a navíc jen v prvních červencových týdnech. V srpnu bude totiž planeta zapadat už krátce po Slunci, a stane se tak nepozorovatelnou.

Téměř dvě stovky hvězdokup

Pokud je letní hvězdné nebe na nějaký druh objektů mimořádně bohaté, pak jsou to rozhodně kulové hvězdokupy. Očima to však bohužel nezjistíte – na hranici viditelnosti bez dalekohledu je totiž jen pár z nich. Můžete zkusit ulovit třeba kulovou hvězdokupu M13 ze souhvězdí Herkula. Pod velmi tmavou oblohou ji spatříte jako mlhavou okrouhlou skvrnku ve dvou třetinách vzdálenosti, jež dělí hvězdu zéta Herculis od éta Herculis. Podobný, jen o něco oválnější vzhled má i kulová hvězdokupa M22 ze souhvězdí Střelce, kterou najdete, vydáte-li se od hvězdy lambda Sagittarii 2,5° směrem na severovýchod. Mnohem víc „kulovek“ však spatříte třeba triedrem.

Prázdninová noční obloha, to samozřejmě nejsou jen kulové hvězdokupy, ale mnohem víc! Stačí malý dalekohled, hvězdná mapa či atlas a můžete prozkoumat třeba galaxie M31 v Andromedě, M33 v Trojúhelníku, M51 v Honicích psech či M81 a M82 ve Velké medvědici.

Z planetárních mlhovin se nabízejí M27 v Lištičce nebo M57 v Lyře. Do říše otevřených hvězdokup nahlédněte prostřednictvím Chí a h v Perseovi, M11 ve Štítu, M6 a M7 ve Štírovi, IC 4665 v Hadonoši nebo NGC 457 v Kasiopeji. Za pozornost stojí také emisní mlhoviny Laguna (M8) a Trifid (M20) nebo pohledné seskupení hvězd Ramínko na šaty.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. července4 h 50 min20 h 52 min
15. července5 h 02 min20 h 44 min

V první polovině července je Slunce do znamení Raka.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
nov4. července5 h 00 min20 h 37 min
První čtvrt12. července13 h 35 min0 h 43 min

Planety na noční obloze

  • Merkur je nepozorovatelný.
  • Venuše je nepozorovatelná.
  • Mars je viditelný v první polovině noci.
  • Jupiter je viditelný večer, nízko nad západem.
  • Saturn je viditelný téměř celou noc kromě rána.
  • Uran je viditelný ve druhé polovině noci.
  • Neptun viditelný téměř celou noc kromě večera.

Úkazy na nebi

  • 2. července – setkání úzkého měsíčního srpku a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na ranní obloze nízko nad východem
  • 4. července – Země nejdál od Slunce v roce 2016 (152,1 milionu kilometrů)
  • 9. července – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na večerní obloze nad západem
  • 14. a 15. července – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na noční obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stačí kleště a trochu síly a zručnosti… Ve středověku trhali zuby kováři.

Historie
Zajímavosti

Lockheed F-117 Nighthawk

Válka

Luboš Perek – ten, po němž byl pojmenován český „dvoumetr“.

Vesmír
Zajímavosti
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907