Noční obloha v červenci: O prázdninách můžete cestovat po Zemi i vesmírem
Kde začít cestu za prázdninovou hvězdnou oblohou? V prvé řadě tam, kde se naskytne co největší tma a zároveň co nejlepší výhled na nebe. Budete-li při pozorování používat mobilní telefon s nějakou astronomickou aplikací, nezapomeňte ztlumit jas displeje na minimum a přepnout jej do „červeného“ nočního režimu. Čím méně si totiž zrak oslníte, tím víc toho uvidíte. Na překážku přitom nemusí být jen pozemské zdroje světla, ale i jasný měsíční kotouč, jenž dokáže nepříjemně rušit zejména kolem úplňku.
Prázdninové oběžnice
V červenci můžete výpravu do vesmíru zahájit ještě za soumraku, nízko nad západním obzorem. Jakmile Slunce zmizí za horizontem a obloha mírně potemní, rozzáří se v daných místech nápadná večernice neboli Venuše a v první polovině prázdnin jí bude sekundovat i naoranžovělý Mars. Jasnější Venuši snadno spatříte pouhýma očima, zatímco o poznání méně zřetelnou rudou planetu s jistotou dohledáte v menším dalekohledu: 12. a 13. července je bude na nebi dělit úhlová vzdálenost pouze 0,5°, což odpovídá průměru měsíčního kotouče v úplňku, a o něco výš nad obzorem spatříte i dorůstající srpek našeho souputníka.
Z dalších nápadných planet rozhodně neopomeňte Saturn s Jupiterem. První jmenovaný se bude nacházet v souhvězdí Kozoroha, druhý v sousedním Vodnáři. V uvedeném pořadí se budou po celé prázdniny nořit zpoza jihovýchodního obzoru asi hodinu před půlnocí.
TIP: Brněnská hvězdárna má po nafukovacím Měsíci také zeměkouli
Kvůli poslední oběžnici viditelné pouhýma očima si však budete muset přivstat. Drobný Merkur se totiž objeví za svítání těsně při severovýchodním horizontu. Rovněž po něm bude snazší pátrat s dalekohledem v ruce, a navíc jen během prvních čtyř červencových týdnů, než přestane být pozorovatelný.
Měsíce a prstence
Budete-li mít k dispozici dalekohled, rozhodně ho namiřte na Jupiter a Saturn. I ty nejmenší přístroje odhalí u první zmíněné planety její čtyři hlavní měsíce. Vypadají jako drobné „hvězdičky“ v těsném okolí mateřského tělesa a jejich pozice se každou noc mění. Teleskop s průměrem objektivu kolem 70 mm a zvětšením alespoň 20× ukáže Jupiter jako zploštělý světlý kotouček, který protínají dva tmavší proužky – oblačné pásy v nesmírně dynamické atmosféře plynného obra.
Rozlišení Saturnových prstenců si vyžádá zvětšení minimálně 30×, s nímž bez problémů spatříte i největší měsíc planety, naoranžovělý Titan. Dalekohledy s objektivy o průměru 150 mm a víc a nejméně se stonásobným zvětšením pak přidají řadu detailů v atmosféře Jupitera – třeba Velkou červenou skvrnu coby největší bouři ve Sluneční soustavě – i tmavou proluku v Saturnových prstencích, tzv. Cassiniho dělení.
Léto přeje i sledování umělých družic, které brázdí noční nebe všemožnými směry. Většinou vypadají jako osamocené zářící body, sunoucí se zvolna mezi hvězdami. Řada z nich umí také zničehonic zmizet, jakmile vstoupí do stínu naší planety a přestane je osvětlovat Slunce. O aktuálním provozu nad našimi hlavami se dozvíte na webu heavens-above.com. A pokud náhodou spatříte i několik desítek nápadných světélek prolétajících oblohou v řadě, nenechte se zaskočit: Půjde o právě vypuštěné družice Starlink společnosti SpaceX.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. července | 4 h 50 min | 20 h 52 min |
| 15. července | 5 h 02 min | 20 h 44 min |
| 31. července | 5 h 22 min | 20 h 25 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července v 16:27 SELČ vstoupí do znamení Lva.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 1. července | 0 h 54 min | 12 h 21 min |
| Nov | 10. července | 4 h 45 min | 21 h 40 min |
| První čtvrt | 17. července | 13 h 18 min | 0 h 23 min |
| Úplněk | 24. července | 21 h 29 min | 4 h 54 min |
| Poslední čtvrt | 31. července | 23 h 48 min | 13 h 29 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný během prvních čtyř červencových týdnů za svítání nízko nad severovýchodem
- Venuše – viditelná večer nad západem
- Mars – viditelný večer nízko nad severozápadem
- Jupiter – viditelný po většinu noci kromě večera
- Saturn – viditelný po celou noc
- Uran – viditelný na ranní obloze nad východem
- Neptun – viditelný ve druhé půlce noci
Zajímavé úkazy v červenci 2021
- 4. července – Merkur v největší západní elongaci, cca 22° od Slunce
- 5. července – Země nejdál od Slunce v roce 2021, 152,1 milionu kilometrů
- 7. července – velmi úzký měsíční srpek poblíž Aldebaranu z Býka za svítání nízko nad severovýchodem
- 8. července – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Merkuru za svítání nízko nad severovýchodem (cca 3°)
- 12. července – setkání úzkého měsíčního srpku s Venuší a Marsem na podvečerní obloze nad západem; Měsíc cca 4,5° nad planetami, které bude dělit jen 0,6°
- 13. července – setkání Venuše a Marsu na podvečerním nebi nad západem (cca 0,5°), výš nad obzorem pozorovatelný i srpek Měsíce
- 16. a 17. července – Měsíc poblíž Spiky z Panny v první polovině noci
- 17. července – Pluto v opozici se Sluncem
- 20. července – Měsíc poblíž hvězdy Antares ze Štíra na noční obloze
- 24. a 25. července – seskupení takřka úplňkového Měsíce, Saturnu a Jupitera na nočním nebi: 24. 7. Měsíc cca 5° od Saturnu, 25. 7. cca 6° od Jupitera
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
