Noční obloha v červenci: Zaostřete na souhvězdí Střelce!

01.07.2020 - Jan Píšala a redakce 100+1

Ať už v červenci zatoužíte po jasných planetách, působivých konjunkcích, výrazné Mléčné dráze, průsvitných mlhovinách, zářivých hvězdokupách, nebo černé díře, odpověď zní – souhvězdí Střelce!

<p>Málokterý nebeský objekt toho nabízí tolik jako právě mlhovina Laguna.</p>

Málokterý nebeský objekt toho nabízí tolik jako právě mlhovina Laguna.


Reklama

Tím rozhodně nechceme říct, že by zbylých 87 souhvězdí nemělo co nabídnout. Pro výsadní postavení Střelce na letní obloze však hovoří několik skutečností, v první řadě jeho viditelnost. Z našich zeměpisných šířek je totiž nejsnáze přístupný právě v létě, kdy jej nalezneme přímo nad jižním horizontem. Pravda, nikdy ne příliš vysoko, ale v jiných částech roku nebude situace lepší.

Planety i Mléčná dráha

Za druhé, zákony nebeské mechaniky letos do Střelce zanesly i dvě velmi nápadné planety, Jupiter se Saturnem. A zatímco na obloze spolu sousedí pouze dočasně, ve Sluneční soustavě jde o skutečné souputníky, tzv. plynné obry – s mohutnými atmosférami, avšak bez pevného povrchu, složené zejména z molekulárního vodíku s příměsí atomů helia. 

No a pak tu máme Mléčnou dráhu, která se coby světlý mlhavý pás vine napříč prázdninovou hvězdnou oblohou. Samozřejmě záleží na tom, odkud se na nebe díváte, ovšem daleko od rušivého pouličního osvětlení ji postřehnete velmi snadno. A záhy také zjistíte, že nejmohutněji se rozestupuje právě ve Střelci a jeho okolí. Pokud se do ní navíc zanoříte třeba jen s malým dalekohledem, na vlastní oči se přesvědčíte, že se skládá z bezpočtu slaboučkých hvězd. 

Do středu Galaxie

Maximální „zahuštění“ Mléčné dráhy ve Střelci není náhoda: V uvedeném směru se totiž nachází centrum našeho hvězdného domova, tedy Galaxie. Ta se podobá plochému disku s vypouklým středem, v průměru měří snad až 200 tisíc světelných let a obsahuje stamiliardy stálic. Nejvíc jich ze Země vidíme při pohledu napříč diskem, jinými slovy v místech, kudy se oblohou pne Mléčná dráha…

Sklouznete-li po ní až do Střelce, pohlédnete tam, kde se ve vzdálenosti asi 26 tisíc světelných roků nacházejí nejhustší partie Galaxie v podobě jejího jádra – proto je Mléčná dráha ve zmíněném souhvězdí tak rozsáhlá a nápadná. Jedná se o oblasti mimořádně bohaté na zpravidla velmi staré stálice, mezihvězdný plyn a prach. Posledních dvou substancí se tam dokonce vyskytuje tolik, že nám spolehlivě brání ve výhledu: třeba na jinak velmi jasné jádro, v němž se ukrývá naopak extrémně temná černá díra o hmotnosti čtyř milionů sluncí. 

Pokud jste nyní odhodlaní vyrazit hned po západu Slunce za vším popsaným, počítejte s několika nástrahami. V prvé řadě vyčkejte, než se dostatečně setmí, v červenci klidně až do půlnoci. Také se vyhněte jakémukoliv rušivému osvětlení, přičemž na škodu bude i svit Měsíce, zejména kolem úplňku. Na druhou stranu se náš kosmický soused v průběhu prázdnin potká s řadou jasných hvězd či planet (viz přehled zajímavých úkazů), takže jej rozhodně nezavrhujte. Za pozornost stojí třeba jeho konjunkce s Jupiterem a Saturnem 5. července.

Od plynných obrů k Laguně

Mimochodem, zmíněné planety spatříte s nástupem noci jako první, a to nad jižním obzorem. Jupiter bude žlutobílý, zatímco Saturn nažloutlý a o něco slabší. A jak se posléze ukáže, při srovnání s jasnými hvězdami v okolí budou oba planetární obři zářit víceméně klidným světlem. Stálice ze Střelce se objeví až později: Ty nejnápadnější vymezují na obloze obrazec připomínající konvičku na čaj. Až rozlišíte i její hubičku, otevře se vám cesta k dalším slíbeným objektům, mlhovinám a hvězdokupám.

Ve Střelci se jich s ohledem na galaktické jádro nachází mnoho, nás ovšem zajímají ty nejnápadnější. A v takovém případě je výběr jasný – rozložitá emisní mlhovina s poetickým názvem Laguna. Dospějete k ní snadno: Stačí se od hvězdy čtvrté velikosti Gama Sagittarii vydat 6° na sever, tedy do vzdálenosti odpovídající asi 12 měsíčním kotoučům. Za dobrých pozorovacích podmínek rozeznáte v uvedených místech i bez dalekohledu neostrý mlhavý obláček. Budete-li tápat, zkuste nejdřív vyhledat stálici páté velikosti 4 Sagittarii, zhruba 1° severozápadně od Laguny. 

Nejasná mlhovina

Jelikož je Laguna vidět pouhýma očima, znali ji lidé od pradávna. První odborný popis z pera astronoma ovšem pochází teprve z roku 1654, kdy se o „nepříliš jasné mlhovině s hvězdami uvnitř“ zmínil Giovanni Battista Hodierna. O století později už hvězdáři díky dalekohledům věděli, že její součást tvoří také nápadná hvězdokupa. A protože pořádek musí být i na nebi, zanesli mlhovinu do svých katalogů. V roce 1764 se tak objevila coby osmý zápis v přehledu mlhavých objektů Charlese Messiera, čímž si vysloužila stávající označení M8.

Roku 1784 ji důkladně prostudoval William Herschel a následně i jeho syn John. Pro ně už sestávala ze dvou výrazných samostatných částí a jedné hvězdokupy. Sto let poté se jejich pozorování zařadila do rodícího se New General Catalogue jako mlhoviny NGC 6523 a NGC 6526 s otevřenou hvězdokupou NGC 6530 poblíž. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. července4 h 50 min20 h 52 min
15. července5 h 02 min20 h 44 min
31. července5 h 22 min20 h 24 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července 2020 v 10:37 SELČ vstupuje do znamení Lva.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk5. července21 h 31 min4 h 41 min
Poslední čtvrt13. července0 h 48 min13 h 35 min
Nov20. července4 h 18 min20 h 57 min
První čtvrt27. července13 h 22 min0 h 06 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný od druhé poloviny července ráno nízko nad severovýchodem
  • Venuše – viditelná ráno nad východem
  • Mars – viditelný ve druhé půlce noci
  • Jupiter – viditelný po celou noc 
  • Saturn – viditelný po celou noc 
  • Uran – viditelný ve druhé půlce noci
  • Neptun –  po většinu noci kromě večera

Zajímavé úkazy v červenci 2020

  • 4. července – Země nejdál od Slunce v roce 2020, vzdálenost 152,1 milionu kilometrů
  • 5. července – seskupení Měsíce, Jupitera a Saturnu na noční obloze, na ploše o průměru cca 8°
  • 10. července – Venuše dosahuje podruhé v roce 2020 maximální jasnosti, −4,5 mag
  • 12. července – setkání Měsíce a Marsu na brzkém ranním nebi nad východem, vzdálenost cca 3°
  • 12. července – setkání Venuše a Aldebaranu z Býka na ranní obloze nízko nad severovýchodem, vzdálenost cca 1°
  • 14. července – Jupiter v opozici se Sluncem
  • 17. července – seskupení velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše a Aldebaranu z Býka na ranním nebi nízko nad severovýchodem, na ploše o průměru cca 3°
  • 20. července – Saturn v opozici se Sluncem
  • 22. července – Merkur v největší západní elongaci, 20° od Slunce

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907