Noční obloha v červnu: Pátrejte po nejjasnější planetce pozemského nebe

01.06.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

Červnové nebe nabídne nejen výjimečný výhled na planetu Saturn, k vidění bude i nejjasnější planetka naší Sluneční soustavy. Poradíme, kde ji hledat

<p>Nejjasnější objekt z říše asteroidů hravě spatříte i v malém dalekohledu, a navíc se bude na nebi nacházet jen kousek od Saturnu.</p>

Nejjasnější objekt z říše asteroidů hravě spatříte i v malém dalekohledu, a navíc se bude na nebi nacházet jen kousek od Saturnu.


Reklama

Letošní červnová noční obloha se ponese ve znamení Saturnu. Na planetu opásanou prstenci totiž získáme ten nejlepší výhled napříč celým rokem: 27. června dospěje do opozice se Sluncem a na nebi se bude nacházet přímo naproti němu, v souhvězdí Střelce. Bude tak vycházet současně se západem naší denní hvězdy a v období kolem opozice zůstane viditelná po celou noc.

Noc se Saturnem

Omezíme-li se na sledování Saturnu očima, užijeme si jej do sytosti. Případné teleskopické pozorování ovšem poněkud komplikuje malá úhlová výška planety nad horizontem. Hledíme tak na ni skrz přízemní, a tudíž nejhustší vrstvy pozemského ovzduší. Jejich neustálý pohyb pak obraz Saturnu v dalekohledu více či méně rozmazává a jemné detaily v atmosféře planety či jejích prstencích nejsou pozorovatelné. Vyplatí se proto počkat na dobu mezi jednou a třetí hodinou ranní, kdy Saturn kulminuje nad jihem v úhlové výšce 18°.

Máte-li však k dispozici přístroj s objektivem o průměru alespoň 50 mm a nejméně s třicetinásobným zvětšením, určitě se na Saturn podívejte! V současnosti hezky rozevřené prstence uvidíte vždy a chybět nebude ani největší měsíc planety, Titan – v podobě naoranžovělé „hvězdičky“ v těsném sousedství mateřského tělesa. 

Saturn ovšem nepředstavuje jedinou výraznou planetu červnového nebe. Hned zvečera bude nízko nad západem vidět i velmi jasná Venuše, v souhvězdí Vah bude možné takřka celou noc sledovat Jupiter a po půlnoci se nad jihovýchodem objeví také Mars v souhvězdí Kozoroha. Ve dnech 23.–27. června se navíc mezi Jupiterem a Saturnem prosmýkne dorůstající měsíční kotouč

Nejjasnější planetka

Devatenáctého června dospěje do opozice se Sluncem ještě jedno velmi zajímavé těleso naší soustavy. Nebude to však planeta, nýbrž o poznání menší planetka Vesta. Nejjasnější objekt z říše asteroidů hravě spatříte i v malém dalekohledu, a navíc se bude na nebi nacházet jen kousek od Saturnu (při pátrání po Vestě můžete použít vyhledávací mapku). 

Na počátku června dosáhne jasnost planetky 5,7 mag, takže bude teoreticky na hranici viditelnosti očima. Mnohem snáz a rychleji to ovšem půjde s dalekohledem s velkým zorným polem. Začněte u Saturnu a vydejte se od něj 4° na severozápad ke hvězdě Polis ze souhvězdí Střelce. Jedná se o stálici čtvrté velikosti, takže ji určitě nepřehlédnete. Pak stačí přístroj přesunout zhruba 4° směrem na sever a v zorném poli se coby světlý bod objeví i Vesta. V této fázi určitě sáhněte po vyhledávací mapce – jinak byste si planetku mohli splést s některou z podobně jasných hvězd v jejím okolí. 

Vesta obíhá kolem Slunce po poměrně protáhlé dráze. V okamžiku průchodu přísluním ji od něj dělí 2,2 AU (astronomické jednotky), zatímco v odsluní jde o 2,6 AU. Její orbita tudíž leží mezi dráhami Marsu a Jupitera, v oblasti tzv. hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce jí trvá jen 3,6× déle než Zemi, a Vesta se tak poměrně rychle pohybuje i mezi hvězdami pozemské oblohy. Změny její pozice si lze všimnout již s odstupem několika hodin a za pár dnů planetka procestuje značný kus nebe (proto jsou ve vyhledávací mapce uvedeny její polohy pro celý červen).

Výjimečná planetka

Vesta je druhým největším a nejhmotnějším tělesem hlavního pásu planetek, předčí ji pouze trpasličí planeta Ceres. Průměr Vesty dosahuje až 573 km a připadá na ni téměř 10 % hmotnosti všech objektů v hlavním pásu. Představuje také nejjasnější planetku pozemské oblohy – její hvězdná velikost může vystoupat až na 5,5 mag. Zároveň ji jako první planetku navštívila kosmická sonda: V roce 2011 na její oběžné dráze zakotvil satelit Down.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. června5 h 28 min20 h 00 min
15. června5 h 06 min20 h 20 min
30. června4 h 50 min20 h 39 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Blíženců, 21. června ve  12:08 SELČ vstoupí do znamení Raka; nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt6. června1 h 22 min11 h 57 min
Nov13. června4 h 38 min20 h 22 min
První čtvrt20. června12 h 37 min1 h 02 min
Úplněk28. června21 h 04 min5 h 01 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad západem
  • Mars – viditelný v druhé polovině noci
  • Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Saturn – viditelný celou noc
  • Uran – viditelný ráno nízko nad východem
  • Neptun – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem

Zajímavé úkazy v červnu 2018

  • 1. až 4. června – seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu ve druhé polovině noci nad jihem (1. června dojde k těsnému setkání Měsíce a Saturnu – bude je dělit úhlová vzdálenost 0,8°)
  • 8. června – setkání Venuše a jasné hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na soumrakové obloze nad severozápadem (Pollux se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 4,7° severně od Venuše)
  • 16. června – setkání Měsíce a Venuše na soumrakovém nebi nad severozápadem
  • 23. června – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
  • 27. června – Saturn v opozici se Sluncem
  • 28. až 30. června – seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu na nočním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, NASA Jet Propulsion Laboratory

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.

Historie

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Věda

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Zajímavosti

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Vesmír

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Válka

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907