Noční obloha v lednu: Meteorický roj Kvadrantid a dostaveníčko obrů s trpaslíkem

05.01.2021 - Jan Píšala a redakce 100+1

Na lednové obloze si dají dostaveníčko dva obři s trpaslíkem. Všichni tři pocházejí z říše planet a zahlédneme je v souhvězdí Kozoroha. Dvojici obrů představují Jupiter se Saturnem, k nimž se na nebi připlete drobný kamenný Merkur.

<p>Kvadrantidy jsou meteorický roj, jehož radiant se nachází v souhvězdí Pastýře. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna,  aktivní je od 1. ledna do 6. ledna.</p>

Kvadrantidy jsou meteorický roj, jehož radiant se nachází v souhvězdí Pastýře. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna,  aktivní je od 1. ledna do 6. ledna.


Reklama

Merkur – nejmenší planetu Sluneční soustavy zastihneme v lednu na podvečerní soumrakové obloze nízko nad jihozápadem. Na počátku měsíce bude mít jasnost −0,9 mag a na nebi se bude rychle vzdalovat od Slunce směrem na východ. Úměrně tomu se zlepší i její viditelnost. 

Trojice nad obzorem

Maximální úhlové vzdálenosti od naší denní hvězdy, konkrétně 18,6°, dosáhne Merkur 24. ledna, kdy se ocitne v tzv. největší východní elongaci. A právě na popsané cestě napříč oblohou projde ve dnech 9.–12. ledna pod zmíněnou dvojicí planetárních obrů. V daném období dosáhne jasnost Jupitera −1,9 mag, zatímco Saturn bude mít pouze 0,6 mag, takže jej hravě překoná i jinak spíš nevýrazný Merkur.

Pro všechny tři oběžnice nicméně platí, že spatření kterékoliv z nich si s ohledem na malou výšku nad jihozápadním horizontem vyžádá trpělivost, klidný a průzračný vzduch i absenci překážek na obzoru. Nejlepší proto bude vypravit se někam na kopec a vzít si na pomoc dalekohled s velkým zorným polem. Jupiter se Saturnem navíc na nebi míří do blízkosti Slunce, tudíž budou vidět čím dál hůř, až se v půlce ledna z večerní oblohy ztratí úplně. 

V říši Oriona

A co zbývající dvě planety viditelné pouhýma očima? Zářivá Venuše, dosahující −3,9 mag, bude pozorovatelná jen na počátku ledna na ranní obloze nad jihovýchodem v souhvězdí Hadonoše. S Marsem a jeho 0 mag zavládne o poznání lepší situace. Během ledna a února se přesune z Ryb přes Berana do Býka, a bude tudíž dohledatelný v první polovině noci nad jihem až západem. 

V témže čase a ve stejné části nebe spatříme i nejkrásnější zimní souhvězdí – Orion s jasnými stálicemi Betelgeuze a Rigel. A také se známou Velkou mlhovinou v Orionu, alias M42 či NGC 1976, pod Orionovým pásem složeným z trojice dalších výrazných hvězd.

Podobně nápadných shluků mezihvězdného plynu a prachu se však v daném souhvězdí ukrývá celá řada. Například reflexní mlhovinu M78 neboli NGC 2068 zahlédnete již v menším triedru, samozřejmě pod tmavou oblohou – od hvězdy Alnitak z Orionova pásu zamiřte 2,5° na severozápad. U dalekohledů s velkým zorným polem pak úplně postačí putovat po spojnici stálic Alnitak a Betelgeuze a hlídat si jeho levou polovinu (což platí pro přístroje se správně orientovaným obrazem).

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. ledna7 h 47 min15 h 54 min
15. ledna7 h 41 min16 h 12 min
31. ledna7 h 23 min16 h 38 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Kozoroha, 19. ledna ve 21:40 SEČ vstoupí do znamení Vodnáře.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt6. ledna0 h 00 min11 h 40 min
Nov13. ledna8 h 11 min16 h 19 min
První čtvrt20. ledna11 h 01 min0 h 00 min
Úplněk28. ledna19 h 56 min9 h 05 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný ve druhé polovině ledna večer nad jihozápadem
  • Venuše – viditelná na počátku ledna před rozedněním, nízko nad jihovýchodem
  • Mars – v lednu viditelný v první polovině noci
  • Jupiter – viditelný na počátku ledna večer nízko nad jihozápadem
  • Saturn – viditelný na počátku ledna večer nízko nad jihozápadem
  • Uran – viditelný v první polovině noci
  • Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Zajímavé úkazy v lednu 2021

  • 2. ledna – Země nejblíž Slunci v roce 2021; vzdálenost 147,1 milionu kilometrů
  • 2. ledna – setkání Měsíce a Regula ze Lva na noční obloze 
  • 3. ledna – v průběhu večera maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid
  • 7. ledna – setkání Měsíce a Spiky z Panny na ranní obloze
  • 10. ledna – setkání úzkého měsíčního srpku a Antara ze Štíra na ranním nebi před rozedněním; vzdálenost cca 5°
  • 11. ledna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze před rozedněním; vzdálenost cca 7°
  • 20. ledna – setkání Marsu a Uranu na nočním nebi; vzdálenost cca 1,6°, Uran viditelný pouze dalekohledem
  • 20. a 21. ledna – setkání Měsíce, Marsu a Uranu na noční obloze: 20. 1. na ploše o průměru cca 8°, 21. 1. cca 6°; Uran viditelný pouze dalekohledem
  • 23. ledna – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na nočním nebi
  • 24. ledna – Merkur v největší východní elongaci, 18,6° od Slunce
  • 27. ledna – setkání takřka úplňkového Měsíce a Polluxe z Blíženců na noční obloze
  • 30. ledna – setkání Měsíce a Regula ze Lva na nočním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

S rostoucím počtem flexitariánů, tedy lidí, kteří jedí maso jen zřídka, a silnějším obavám z dopadu masa na životní prostředí, se zvyšuje i potenciál rostlinných alternativ.

Revue

Program na záchranu zemědělství beží v Kalifornii už dvacet let. Kolaps se možná podaří zpomalit.

Zajímavosti

Tank Matilda postupuje Západní pouští během operace Compass.

Válka
Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907