Reklama


Noční obloha v prosinci: Zimní slunovrat i dostaveníčko rudé a modré planety

01.12.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

Putování po prosincové noční obloze se vyplatí zahájit u planet, přinejmenším 7. prosince v podvečer, kdy se na hvězdném nebi odehraje jejich neobvyklé setkání

<p>Zimní slunovrat je spojen s nejkratším dnem a nejdelší nocí v roce – 21. prosince se v naší zeměpisné šířce Slunce vyhoupne nad obzor na pouhých 8 hodin. Během letního slunovratu je to více než 16 hodin.</p>

Zimní slunovrat je spojen s nejkratším dnem a nejdelší nocí v roce – 21. prosince se v naší zeměpisné šířce Slunce vyhoupne nad obzor na pouhých 8 hodin. Během letního slunovratu je to více než 16 hodin.


Reklama

V závěru roku spatříme po setmění pouze jedinou planetu, u níž se při pozorování obejdeme bez dalekohledu. Půjde o naoranžovělý Mars v souhvězdí Vodnáře nízko nad jihozápadem.

Setkání Marsu s Neptunem

Další dvě planety – Uran v souhvězdí Ryb a Neptun ve Vodnáři – jsou již natolik slabé, že je zahlédneme pouze v dalekohledu. Navíc musíme přesně vědět, kde je hledat. V případě Neptunu nám značně pomohou zákony nebeské mechaniky, i když pouze zmíněného 7. prosince vpodvečer. Právě tehdy totiž do blízkosti poslední planety Sluneční soustavy doputuje nápadný Mars, ovšem jen na obloze – ve vesmíru budou obě tělesa stále kroužit 4,3 miliardy kilometrů od sebe.

Bohužel, k jejich nejtěsnějšímu přiblížení dojde ještě na světlém odpoledním nebi v 15:08 SEČ, kdy bude středy jejich kotoučků dělit úhlová vzdálenost 2′. Po setmění už sice obě planety zastihneme na cestě od sebe, nicméně nadále v těsné blízkosti – v 16:30 SEČ dosáhne rozestup jen 3′.

Jak již bylo řečeno, Neptun zahlédneme pouze v dalekohledu: Při malých zvětšeních bude vypadat jako drobná hvězdička s jasností 7,9 mag. S rostoucím zvětšením se však promění v malý namodralý kotouček, díky němuž planetu spolehlivě identifikujeme. Podstatné je, že si budou oba objekty natolik blízko, že se zaráz vejdou do zorného pole přístroje i při velkých zvětšeních. V jednu chvíli tak vedle sebe spatříme zářivý naoranžovělý kotouček Marsu o úhlovém průměru 8,8″ a zhruba třetinový namodralý kotouček Neptunu. Představíme-li si, že se první zmíněná planeta nachází ve středu pomyslných ručičkových hodin, pak tu druhou nalezneme „na páté hodině“ (v dalekohledu se správně stranově i výškově orientovaným obrazem).

Nejmenší vedle největší

Z prosincových planetárních setkání stojí za zmínku i konjunkce dalších dvou očima viditelných planet: Merkuru a Jupitera. Dojde k ní 21. prosince na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Největší a nejmenší planeta Sluneční soustavy se nad obzorem objeví krátce po šesté hodině, přičemž je bude dělit úhlová vzdálenost asi 1°. Navíc vysoko nad nimi zazáří v souhvězdí Vah i Venuše.

Prosincová vlasatice

V prosinci se na severní hvězdnou oblohu vrátí krátkoperiodická kometa 46P/Wirtanen. Zkraje měsíce ji spatříme v souhvězdí Velryby a její jasnost vystoupá až k 5 mag. Pod tmavou oblohou by tak měla být snadno viditelná i očima! Dvanáctého prosince projde přísluním a 16. prosince bude nejblíž k Zemi, ve vzdálenosti pouhých 0,08 AU. V tomto období bude pozorovatelná vysoko na nebi v souhvězdí Býka, v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády, a její jasnost by mohla překonat 3,5 mag!

V následujících dvou týdnech bude vlasatice putovat přes Persea do Vozky, přičemž 23. prosince projde v těsné blízkosti jasné stálice Capella z Vozky, v úhlové vzdálenosti asi 1°. Na sklonku roku bude sice kometa slábnout, ale stále by měla být dobře viditelná i bez dalekohledu v souhvězdí Rysa.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. prosince7 h 26 min15 h 46 min
15. prosince7 h 41 min15 h 44 min
31. prosince7 h 47 min15 h 53 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Střelce, 21. prosince ve 23:23 SEČ vstupuje Slunce do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat, začíná astronomická zima

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Nov7. prosince7 h 14 min16 h 16 min
První čtvrt15. prosince12 h 25 min23 h 51 min
Úplněk22. prosince15 h 53 min6 h 59 min
Poslední čtvrt29. prosince0 h 00 min12 h 00 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný ve druhé půlce prosincezrána nad jihovýchodem
  • Venuše – viditelná ráno vysokonad jihovýchodem
  • Mars – viditelný v první polovině noci
  • Jupiter – viditelný na sklonku prosince ráno,nízko nad jihovýchodem
  • Saturn – nepozorovatelný
  • Uran – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Neptun – viditelný zvečera nad jihozápadem

Úkazy na nebi

  • 2. prosince – Venuše dosáhne největší jasnosti (−4,7 mag) v roce 2018 
  • 3. a 4. prosince – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nad jihovýchodem 
  • 7. prosince – velmi těsné setkání Marsu a Neptunu na večerním nebi (Neptun se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 3′ jihozápadně od Marsu a bude pozorovatelný pouze dalekohledem)
  • 14. prosince – maximum meteorického roje Geminid
  • 15. prosince – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 21° od Slunce)
  • 20. a 21. prosince – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na noční obloze (nejblíž si budou 21. prosince v ranních hodinách nízko nad západem, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
  • 21. prosince – setkání Jupitera a Merkuru na ranním nebi za rozbřesku nízko nad jihovýchodem (Merkur se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1° severně od Jupitera)
  • 26. prosince – setkání ubývajícího Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerní obloze nad východem (v okamžiku východu je bude dělit úhlová vzdálenost cca 2,5°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Stellarium, archiv autora, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlad III. Dracula je dnes slavný hlavně díky románu Dracula od irského autora Brama Stokera. Kniha poprvé vyšla roku 1897 a později se dočkala mnoha filmových zpracování. Z posledních výzkumů ale vyplývá, že Stoker toho o Vladovi mnoho nevěděl.

Zajímavosti

Středověk pohlížel na astrologii rozporuplně

Historie

V zahrádce OGarden Smart je možné sklízet úrodu za 30-40 dní.

Věda

SPHEREx bude mapovat hvězdy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření.

Vesmír

Kosterní pozůstatky Mnyamawamtuka moyowamkia byly objeveny u řeky Mtuka v jihozápadní Tanzanii.

Věda

Díky vynikajícímu sluchu zaregistruje puštík pohyb drobného hlodavce i 30–40 cm pod sněhem. Pak se vrhne prudce dolů, čímž dokáže prorazit i namrzlou krustu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907