Noční obloha v prosinci: Zimní slunovrat i dostaveníčko rudé a modré planety
Putování po prosincové noční obloze se vyplatí zahájit u planet, přinejmenším 7. prosince v podvečer, kdy se na hvězdném nebi odehraje jejich neobvyklé setkání
V závěru roku spatříme po setmění pouze jedinou planetu, u níž se při pozorování obejdeme bez dalekohledu. Půjde o naoranžovělý Mars v souhvězdí Vodnáře nízko nad jihozápadem.
Setkání Marsu s Neptunem
Další dvě planety – Uran v souhvězdí Ryb a Neptun ve Vodnáři – jsou již natolik slabé, že je zahlédneme pouze v dalekohledu. Navíc musíme přesně vědět, kde je hledat. V případě Neptunu nám značně pomohou zákony nebeské mechaniky, i když pouze zmíněného 7. prosince vpodvečer. Právě tehdy totiž do blízkosti poslední planety Sluneční soustavy doputuje nápadný Mars, ovšem jen na obloze – ve vesmíru budou obě tělesa stále kroužit 4,3 miliardy kilometrů od sebe.
Bohužel, k jejich nejtěsnějšímu přiblížení dojde ještě na světlém odpoledním nebi v 15:08 SEČ, kdy bude středy jejich kotoučků dělit úhlová vzdálenost 2′. Po setmění už sice obě planety zastihneme na cestě od sebe, nicméně nadále v těsné blízkosti – v 16:30 SEČ dosáhne rozestup jen 3′.
Jak již bylo řečeno, Neptun zahlédneme pouze v dalekohledu: Při malých zvětšeních bude vypadat jako drobná hvězdička s jasností 7,9 mag. S rostoucím zvětšením se však promění v malý namodralý kotouček, díky němuž planetu spolehlivě identifikujeme. Podstatné je, že si budou oba objekty natolik blízko, že se zaráz vejdou do zorného pole přístroje i při velkých zvětšeních. V jednu chvíli tak vedle sebe spatříme zářivý naoranžovělý kotouček Marsu o úhlovém průměru 8,8″ a zhruba třetinový namodralý kotouček Neptunu. Představíme-li si, že se první zmíněná planeta nachází ve středu pomyslných ručičkových hodin, pak tu druhou nalezneme „na páté hodině“ (v dalekohledu se správně stranově i výškově orientovaným obrazem).
Nejmenší vedle největší
Z prosincových planetárních setkání stojí za zmínku i konjunkce dalších dvou očima viditelných planet: Merkuru a Jupitera. Dojde k ní 21. prosince na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Největší a nejmenší planeta Sluneční soustavy se nad obzorem objeví krátce po šesté hodině, přičemž je bude dělit úhlová vzdálenost asi 1°. Navíc vysoko nad nimi zazáří v souhvězdí Vah i Venuše.
Prosincová vlasatice
V prosinci se na severní hvězdnou oblohu vrátí krátkoperiodická kometa 46P/Wirtanen. Zkraje měsíce ji spatříme v souhvězdí Velryby a její jasnost vystoupá až k 5 mag. Pod tmavou oblohou by tak měla být snadno viditelná i očima! Dvanáctého prosince projde přísluním a 16. prosince bude nejblíž k Zemi, ve vzdálenosti pouhých 0,08 AU. V tomto období bude pozorovatelná vysoko na nebi v souhvězdí Býka, v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády, a její jasnost by mohla překonat 3,5 mag!
V následujících dvou týdnech bude vlasatice putovat přes Persea do Vozky, přičemž 23. prosince projde v těsné blízkosti jasné stálice Capella z Vozky, v úhlové vzdálenosti asi 1°. Na sklonku roku bude sice kometa slábnout, ale stále by měla být dobře viditelná i bez dalekohledu v souhvězdí Rysa.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. prosince | 7 h 26 min | 15 h 46 min |
| 15. prosince | 7 h 41 min | 15 h 44 min |
| 31. prosince | 7 h 47 min | 15 h 53 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Střelce, 21. prosince ve 23:23 SEČ vstupuje Slunce do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat, začíná astronomická zima
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 7. prosince | 7 h 14 min | 16 h 16 min |
| První čtvrt | 15. prosince | 12 h 25 min | 23 h 51 min |
| Úplněk | 22. prosince | 15 h 53 min | 6 h 59 min |
| Poslední čtvrt | 29. prosince | 0 h 00 min | 12 h 00 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný ve druhé půlce prosincezrána nad jihovýchodem
- Venuše – viditelná ráno vysokonad jihovýchodem
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – viditelný na sklonku prosince ráno,nízko nad jihovýchodem
- Saturn – nepozorovatelný
- Uran – viditelný téměř celou noc kromě rána
- Neptun – viditelný zvečera nad jihozápadem
Úkazy na nebi
- 2. prosince – Venuše dosáhne největší jasnosti (−4,7 mag) v roce 2018
- 3. a 4. prosince – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nad jihovýchodem
- 7. prosince – velmi těsné setkání Marsu a Neptunu na večerním nebi (Neptun se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 3′ jihozápadně od Marsu a bude pozorovatelný pouze dalekohledem)
- 14. prosince – maximum meteorického roje Geminid
- 15. prosince – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 21° od Slunce)
- 20. a 21. prosince – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na noční obloze (nejblíž si budou 21. prosince v ranních hodinách nízko nad západem, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
- 21. prosince – setkání Jupitera a Merkuru na ranním nebi za rozbřesku nízko nad jihovýchodem (Merkur se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1° severně od Jupitera)
- 26. prosince – setkání ubývajícího Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerní obloze nad východem (v okamžiku východu je bude dělit úhlová vzdálenost cca 2,5°)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
