Noční obloha v říjnu: Prozkoumejte pozůstatky 8 tisíc let staré katastrofy

01.10.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

U jakých nebeských objektů začít v říjnu s pozorováním? Rozhodně u planet! Ty nejnápadnější se totiž na obloze dlouho nezdrží. Pak se můžete přesunout do hlubokého vesmíru a podívat se, co v něm zbylo po dávné supernově

<p>Řasové mlhoviny v Labuti vznikly v místech, kudy prošla rázová vlna ze supernovy. Stlačený, velmi horký, a tudíž i ionizovaný mezihvězdný plyn září na mnoha vlnových délkách elektromagnetického spektra. </p>

Řasové mlhoviny v Labuti vznikly v místech, kudy prošla rázová vlna ze supernovy. Stlačený, velmi horký, a tudíž i ionizovaný mezihvězdný plyn září na mnoha vlnových délkách elektromagnetického spektra. 


Reklama

Krátký čas k pozorování planet se týká zejména Jupitera, který bude viditelný pouze na začátku října na podvečerním nebi v souhvězdí Vah – navíc jen velmi nízko nad jihozápadním horizontem, za nějž se skryje už asi hodinu po Slunci.

O něco lépe na tom bude Saturn, který po setmění zahlédnete nalevo od Jupitera v souhvězdí Střelce. Také on se však bude rychle přibližovat k jihozápadnímu obzoru. S vyhledáním obou obřích planet vám pomůže dorůstající Měsíc: Jeho uzoučký srpek projde 11. a 12. října na obloze nejdřív kolem Jupitera a 14. a 15. října se přesune do blízkosti Saturnu.

Poslední jasnou planetou říjnového nebe bude Mars, který v Kozorohovi opanuje celou první polovinu noci. I v jeho případě se můžete těšit na pohlednou konjunkci s Měsícem, jež se odehraje 18. října večer.

Do hlubokého kosmu

Ze světa planet se pak můžete přenést do vzdáleného vesmíru. Existuje samozřejmě bezpočet možností, ale co třeba výprava za pozůstatky dávné supernovy? Potřebujete jen co nejtmavší oblohu a dalekohled s průměrem objektivu minimálně 6 cm. Nezapomeňte přitom, že rušivé světlo vydávají nejen pozemské, ale i nebeské zdroje, například Měsíc. Proto se vydejte pozorovat ideálně v období novu.

Z výše popsaného plyne, že je cíl vaší cesty velmi slabý a nenápadný – snadno jej přehlédnete i v dalekohledu! Zamiřte za ním do souhvězdí Labutě, do oblasti jejího pravého křídla, kousek od stálic Epsilon a Zéta Cygni. Do stejné části nebe nasměroval 5. září 1784 svůj přístroj William Herschel a spatřil „rozvětvenou mlhovinu, jejíž jednotlivé proudy se směrem na jih opět spojovaly“. 

Jemný závoj mlhovin

Anglickému astronomovi připomínal komplex mlhovin jemný závoj, což se odráží v jeho původním názvu „Veil nebula“. V češtině se pro tyto objekty vžilo trefné označení „řasové mlhoviny v souhvězdí Labutě“, které mnozí pozorovatelé zkracují na „řasy“. Nejjasnější segment útvaru najdete v úhlové vzdálenosti 2,5° severovýchodně od 52 Cygni, hvězdy čtvrté velikosti viditelné pouhýma očima. 

Popsanou část řas rozlišíte jako zhruba 2° dlouhý mlhavý oblouk i v malém přístroji s objektivem o průměru 6 cm, ovšem pouze za vynikajících pozorovacích podmínek. Ve větších dalekohledech pak bude patrné, že má nerovnoměrný tvar a od jihu na sever se zužuje, přičemž zároveň klesá jeho jas. V katalozích nebeských objektů naleznete na místě oblouku dvojici mlhovin NGC 6995 a NGC 6992, které však tvoří pouze menší část řas v Labuti.

Tu zbývající představují úhlově o něco rozměrnější, ale mnohem méně nápadné mlhoviny NGC 6979, NGC 6974 a NGC 6960. Z uvedené trojice je vidět zejména poslední jmenovaná, musíte však použít dalekohled s objektivem o průměru alespoň 10 cm. NGC 6960 se přimyká přímo k 52 Cygni a jako světlý proužek od ní vybíhá na jih. Celý komplex řasových mlhovin zaujímá plochu o úhlovém průměru asi 3°, k jeho pozorování se tudíž ideálně hodí přístroje s velkým zorným polem

Pozůstatek katastrofy

Řasové mlhoviny v Labuti patří k pouhým několika pozůstatkům kosmické katastrofy zvané supernova, které poměrně snadno zahlédnete na vlastní oči, i když pomocí dalekohledu. V podstatě jde o nejjasnější partie obrovské kosmické bubliny o průměru zhruba 90 světelných let, jež se začala rozpínat před pěti až osmi tisíci roky. Na jejím počátku stál dost nesouměrný hvězdný pár, nacházející se přibližně 1 500 světelných let od Země.

TIP: Emisní mlhovina Řasy: Pozůstatek hvězdy 20× hmotnější než Slunce

Tvořila ho obří stálice a drobná, ovšem nesmírně hustá hvězda, tzv. bílý trpaslík. Materiál z vnějších vrstev obra pozvolna přetékal na souputníka, jehož hmotnost tak utěšeně rostla. Jakmile však překonala kritickou hranici, zažehly se v nahromaděné látce jaderné reakce a bílý trpaslík explodoval – stala se z něj supernova. 

Z místa gigantického výbuchu se do okolí šířila prudká rázová vlna v podobě rozpínající se koule. Na některých místech stlačila všudypřítomný mezihvězdný plyn do podoby dlouhých úzkých vláken, a navíc jej zahřála na teplotu desítek tisíc stupňů Celsia – až začal sám o sobě zářit. A právě tato zářící vlákna stlačeného plynu lze dnes pozorovat coby řasové mlhoviny v Labuti.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. října6 h 51 min18 h 22 min
15. října7 h 12 min17 h 53 min
31. října6 h 38 min16 h 23 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vah, 23. října ve 13:22 SELČ vstoupí do znamení Štíra.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt2. října23 h 24 min13 h 32 min
Nov9. října6 h 55 min18 h 47 min
První čtvrt16. října14 h 23 min23 h 08 min
Úplněk24. října18 h 05 min6 h 38 min
Poslední čtvrt31. října22 h 32 min13 h 17 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – nepozorovatelná
  • Mars – viditelný v první půli noci
  • Jupiter – viditelný na počátku října večernízko nad jihozápadem
  • Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný téměř celou noc kromě rána

Zajímavé úkazy v říjnu 2018

  • 5. října – setkání měsíčního srpku a jasného Regula ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad východem
  • 11. října – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Jupitera na soumrakovém nebi nad jihozápadem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 4,5°)
  • 14. a 15. října – setkání Měsíce a Saturnu na večerní obloze nad jihozápadem
  • 17. a 18. října – setkání Měsíce a Marsu na večerním nebi
  • 24. října – Uran v opozici se Sluncem
  • 27. října – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad východem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 3,5°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Jose A. Mtanous

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ministr Herbert odmítl Maryinu nabídku pomoci zraněným mimo jiné kvůli její tmavé pleti.

Zajímavosti

Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl.

Revue

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Příroda

Exokomety u hvězdy Beta Pictoris

Vesmír

Ve starověkém Římě mělo otroctví nejprve patriarchální povahu. Spolu s rozvojem státu však došlo i ke změně chápání postavení otroka z neplnoprávného člověka na živou věc. 

Historie

HyQReal utáhne třítunové letadlo

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907