Noční obloha v srpnu: Jak bude vypadat letošní meteorický roj Perseid?

01.08.2019 - Jan Píšala a redakce 100+1

<p>Maximim meteorického roje Perseid připadá na noc z 12. na 13. srpna. Podívanou ale bude rušit takřka úplňkový měsíční kotouč.</p>

Maximim meteorického roje Perseid připadá na noc z 12. na 13. srpna. Podívanou ale bude rušit takřka úplňkový měsíční kotouč.


Reklama

Mezi nejzajímavější události srpnového nebe bude patřit maximim meteorického roje Perseid, které letos připadá na noc z 12. na 13. srpna (k vidění bude ale řadu týdnů před tímto datem a i po něm). V tento den vstoupí Země na své cestě kolem Slunce do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska zamíří přímo k Zemi a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.

Slzy svatého Vavřince

V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.

Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.

Letos však situaci silně ovlivní takřka úplňkový měsíční kotouč, jehož intenzivní svit sledování slabších meteorů znemožní. Budeme se tak muset spokojit pouze s těmi nejvýraznějšími, jichž lze očekávat jen několik do hodiny. Meteory je nejlepší sledovat jen očima a vleže. Ideální je přitom místo co nejméně poznamenané světelným znečištěním, z něhož přehlédnete maximální část oblohy.

Možná srážka se Zemí

V roce 1862 američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. srpna5 h 23 min20 h 24 min
15. srpna5 h 42 min20 h 01 min
31. srpna6 h 05 min19 h 29 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 23. srpna ve 12:02 SELČ vstupuje Slunce do znamení Panny.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Nov30. srpna5 h 30 min20 h 03 min
První čtvrt7. srpna13 h 18 min23 h 46 min
Úplněk15. srpna20 h 27 min5 h 08 min
Poslední čtvrt23. srpna23 h 24 min13 h 48 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný od poloviny srpna nízko nad severovýchodem
  • Venuše – nepozorovatelná
  • Mars – nepozorovatelný
  • Jupiter – viditelný v první půli noci
  • Saturn – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Uran – viditelný téměř celou noc kromě večera
  • Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v srpnu 2019

  • 9. srpna – seskupení Měsíce, Jupitera a jasné stálice Antares ze souhvězdí Štíra na večerním nebi
  • 10. srpna – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 19° od Slunce)
  • 11. a 12. srpna – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze 
  • 12. srpna – maximum meteorického roje Perseid (největší aktivity zřejmě dosáhne v brzkých ranních hodinách 13. srpna)
  • 24. a 25. srpna – setkání úzkého měsíčního srpku a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranním nebi nad jihovýchodem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907