Noční obloha v září: Těsné setkání Merkuru a Marsu a podzimní rovnodennost

01.09.2017 - Redakce Tajemství vesmíru

Zářijová obloha nabídne plno zajímavých událostí - k vidění bude blízké setkání Merkuru a Marsu a čeká nás i podzimní rovnodennost

Rovná rovnodennost -<p>Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají. Den během podzimní rovnodennosti tak trvá zhruba o 10 minut déle než noc.</p>
Rovná rovnodennost -

Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají. Den během podzimní rovnodennosti tak trvá zhruba o 10 minut déle než noc.


Reklama

Na podvečerní zářijové obloze spatříme kromě hvězd a souhvězdí nastupujícího podzimu pouze jedinou jasnou planetu. Nažloutlý Saturn v souhvězdí Hadonoše nízko nad jihozápadem si však dlouho neužijeme – za horizontem se totiž ukryje ještě před půlnocí. Další planety přinese až ranní nebe. Jako první se nad východem zjeví výrazná Venuše a od druhé poloviny září ji budou následovat i naoranžovělý Mars a o něco méně nápadný žlutobílý Merkur

Od 16. do 20. září se přitom právě v této části ranní oblohy odehraje několik zajímavých setkání: 16. a 17. září dojde k poměrně těsnému přiblížení Merkuru a Marsu – bude je dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°. V následujících dnech se v jejich blízkosti objeví i úzký srpek ubývajícího Měsíce a kompozici pak doplní zářivá Venuše a jasná hvězda Regulus ze souhvězdí Lva.

Podzimní rovnodennost

Slunce letos protíná nebeský rovník již 22. září. V ten den nastává podzimní rovnodennost. Podle svého názvu se úkaz vyznačuje tím, že den i noc trvá stejně dlouho, tedy 12 hodin.

To však není tak úplně pravda, protože v důsledku refrakce slunečního světla v zemské atmosféře a díky tomu, že má kotouček Slunce zhruba 1 stupeň, trvá den podzimní rovnodennosti o zhruba 10 minut déle než noc. Přestože nám podzim úředně i občansky začne 22. září ve 22 hodin a 3 minuty, letní čas ještě potrvá o měsíc déle tak, aby to bylo ve shodě s ostatními evropskými zeměmi. Toto uspořádání platí od roku 1996. Hodinky tak budeme na zimní čas posouvat až na konci října.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 07 min19 h 26 min
15. září6 h 28 min18 h 56 min
30. září6 h 50 min18 h 24 min

22. září 2017 ve 22:01 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk6. září19 h 39 min6 h 01 min
Poslední čtvrt13. září23 h 38 min14 h 25 min
Nov20. září6 h 26 min19 h 14 min
První čtvrt28. září14 h 39 min23 h 39 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný ve druhé půlce září ráno nízko nad východem
  • Venuše – viditelná ráno vysoko nad východem
  • Mars – viditelný ve druhé půlce září ráno nízko nad východem
  • Jupiter – nepozorovatelný
  • Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný celou noc

Úkazy na nebi

  • 5. září – Neptun v opozici se Sluncem
  • 10. září – setkání Merkuru, Marsu a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranním nebi nízko nad východem (o něco výš nad obzorem bude pozorovatelná i Venuše)
  • 12. září – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce)
  • 16. a 17. září – těsné setkání Merkuru a Marsu na ranní obloze za svítání nad východem (na nebi je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
  • 18. září – setkání velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše, Marsu, Merkuru a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad východem
  • 20. září – setkání Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na ranním nebi nad východem (na obloze je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,5°)
  • 27. září – setkání Měsíce, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na večerním nebi nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Wikipedia, Stellarium

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907