Pro milovníky ovoce je to jistě skvělá zpráva. Ten, kdo má šťavnaté plody na jídelníčku každý den, prospívá svému zdraví, především pokud jde o srdce.

Vědci sledovali stravování půl milionu dospělých obyvatel Číny ve věku od 30 do 79 let, a také zjišťovali, jak jsou na tom se zdravím. Ukázalo se, že lidé, kteří pravidelně a často jedí ovoce, mají nižší krevní tlak a nižší hladinu cukru v krvi.

TIP: Chcete předejít mrtvici? Pravidelně cvičte a hlavně nespěte déle než 8 hodin!

Každý den si ovoce dopřávalo pouze 18 procent zkoumaných lidí, tedy necelá pětina. Jejich odměnou ale bylo o 40 procent nižší riziko úmrtí kvůli onemocněním souvisejícím se srdcem. Rovněž mají o 34 procent méně často závažné cévní příhody.

Dobová fotografie zachycuje parník Eastland, který sloužil jako výletní loď. Do dějin se ale zapsal kvůli tragické nehodě, která se přihodila v chicagském přístavu.

24. července 1915 došlo k pohromě, která si vyžádala životy mnoha chicagských krajanů. Přetížený parník Eastland, vezoucí 2 572 lidí na piknik do Michigan City, se po odražení od břehu převrátil na bok. Nezodpovědností zaviněná nehoda stála život 844 pasažérů, z nichž byla asi jedna třetina Čechů. Výsledkem následného vyšetřování bylo šest obvinění pro zločinnou nedbalost a zabití, která stihla kapitána lodi, několik důstojníků a ředitele společnosti, jež parník provozovala. Nakonec však byli všichni osvobozeni pro nedostatek důkazů. 

4. srpna 1306 vymřeli Přemyslovci po meči, učí se běžně na základních školách. Český rod ale neopustil výsluní královského dvora dobrovolně. Poslední mužský dědic, sotva šestnáctiletý král Václav III., byl v Olomouci zavražděn!

TIP: Problematický Václav III.: Vládl Čechám mladý hýřil, nebo rozumný král?

O důvodech brutálního činu proti legitimnímu vladaři vedou dodnes historikové spory. Vina padala nejen na Habsburky nebo Vladislava I. Lokýtka, ale také na českou šlechtu. Shodují se však, že se zřejmě jednalo o promyšlenou akci. Václavova smrt měla pro naše země za následek období neklidu a bojů o moc, z nichž vyšel vítězně manžel přemyslovské princezny Elišky Jan Lucemburský.

3. srpna 1778 se prostory operního domu v Miláně rozezněly zvuky Salieriho opery L´Europa riconosciuta. Slavná La Scala zahájila svou cestu na světové výsluní.

Na místě opery stávala původně budova divadla Regio Ducale, které ale roku 1776 vyhořelo. Záměr vystavět novou budovu posvětila ještě téhož roku Marie Terezie a výstavbě nestálo nic v cestě. Patronát nad architektonickým provedením převzal Giuseppe Piermarini a už za dva roky byla nová scéna slavnostně otevřena prvním zábavychtivým návštěvníkům. 

TIP: Nejslavnější budova Austrálie slaví: Jak se rodila slavná Opera v Sydney

Původ názvu divadla je poněkud komplikovaný. V italštině výraz „scala“ představuje schodiště, žebřík, nebo stupnici, zdejší místní název je ovšem odvozen od jména náměstí, na kterém bylo postaveno (Piazza della Scala).

Předně je třeba říct, že sobotní superskok nebyl něčím, po čem by Luke odmalička toužil. Za jeho zřejmě životním seskokem stála vlastně náhoda. Když jeho kamarád Chris před dvěma lety přišel s nápadem, že by někdo mohl z podobné výšky vyskočit z letadla bez padáku, Aikinsovi se nápad líbil. Rozhodně se jej ale nechystal uskutečnit on sám. Reportérům časopisu People tehdy řekl: „Ne, děkuji. Mám ženu a syna a mám rád svůj život.“ Týdny ubíhaly a Lukemu nápad nedal spát. Nakonec se rozhodl, že do toho půjde.

Seskoku předcházelo mnoho měsíců příprav. Jeho tým trénoval seskok pomocí figurín, které vážily stejně jako Aikins. Jedna z nich při pokusném seskoku prolétla sítem a v obrovské rychlosti narazila na zem. Ani to je ale od bláznivého nápadu neodradilo.

Přesný jako Robin Hood

Jednou ze zásadních otázek bylo, jak trefit plochu, která z obrovské výšky není vidět. Sestrojili proto naváděcí systém, který se sestával z vizuální části a zvukové části. Uvnitř helmy měl Luke umístěné barevné kontrolky – červená značila odchýlení se od ideálního směru, bílá signalizovala správný směr. V navádění mu také pomáhaly zvukové signály, které dostával do sluchátek. I tak jde o mimořádně přesný seskok – gumová síť, kterou měl Aikins trefit měřila 100 × 100 stop, tedy zhruba 30 × 30 metrů. Z výšky bezmála osmi kilometrů lze přitom stěží rozlišit objekty o velikosti vesnice.

TIP: Rekordní seskok z vodopádu: 58,8 metru rychlostí 123 kilometry v hodině

Je Luke Aikins šílenec bez špetky pudu sebezáchovy? Naopak. Je ryzím profesionálem. Na svém kontě má za 26 let přes 18 tisíc seskoků a lze tak říct, že ve vzduchu se cítí jako ryba ve vodě. „Lidé, kteří se snaží posouvat hranice lidských možností, jsou automaticky považováni za blázny. Já se tak ale necítím. Svůj sobotní seskok považuji za přirozený a logický krok v mém životě extrémních výzev,“ popsal Luke svou motivaci. 

Nálepek si za svůj život užil dostatek. Novináři, kteří mají s Lukem osobní zkušenost přiznávají, že pokud v rozhovorech zní zmínka o „šílencích“ a „bláznivých nápadech“, nezřídka Luke interview okamžitě ukončuje. Na otázku, zda se před skokem cítil nervózní, odpověděl velmi věcně: „Bylo by špatné, kdybych nebyl nervózní. Nešlo o žádný vtip. Bavíme se o seskoku bez padáku, což je naprosto vážná věc.“

Parašutista superman

Luke Aikins zkrátka není obyčejný parašutista. Je ve svém oboru extratřída a vyhledávaným odborníkem. Podílí se na výcviku elitních amerických výsadkářů a zároveň pracuje i jako expert v americké parašutistické asociaci. Pomáhal spoustě skvělých parašutistů s jejich rekordními seskoky. Například Rakušanovi Felixi Baumgertnerovi, když v roce 2012 seskočil s padákem jako první člověk na světě ze stratosféry ve výšce 39 000 metrů.

Co bylo na sobotním seskoku nejtěžší? Kromě přesného zacílení to byl samotný dopad. Do sítě Luke dopadl rychlostí okolo 190 km/h. Zvládnout přitom musel obrat, aby do sítě dopadl po zádech. Obtížný manévr prý trénoval dva měsíce v aerodynamickém tunelu v Seattlu.

Druhý nejlepší

Kuriozitou sobotního super seskoku je, že i přes svou výjimečnost nejspíš nebude zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Dosavadní sportovní rekord sice Aikins překonal o sedm a půl kilometru, absolutní rekord v seskoku bez padáku ale drží letuška Vesna Vulovičová. Ta při teroristickém útoku nad Československem v roce 1972 přežila pád z letadla z výšky 10 050 metrů.

Přijdou vám klasické olympijské sporty poněkud okoukané a nudné? Pak se vydejte do srdce německého pohoří Hertz nedaleko Magdeburgu. Tam se jednou za dva roky koná „mistrovství světa v sáňkování naháčů“. Účastní se jej třicet reprezentantů z patnácti zemí a jejich výkonům přihlíží desetitisíce lidí. Obvykle se jezdí na sáňkařské dráze, letos byla soutěž kvůli nedostatku sněhu přesunuta na umělý svah na letiště Magdeburg-Cochstedt.

Základní pravidlo ale zůstalo stejné: závodníci a závodnice mohli být oblečeni pouze v trenkách či kalhotkách. Vítězové si mezi sebe rozdělili tisíc euro, společně s ostatními soutěžícími i diváky se nejvíce těšili na afterparty: přeci jen, o sport tu nejde v první řadě.

Na místě stavení pojmenovaného Cage se kdysi nacházelo vězení, kde v 16. století vyvrcholil jeden z nejbrutálnějších honů na čarodějnice. Současná majitelka nemovitosti Vanessa Mitchellová však o této dávné minulosti nic nevěděla a v roce 2004 si domek koupila. Od té doby zažila spoustu podivných věcí: Vídala duchy, na podlaze pokojů se objevovaly skvrny od krve… 

Korunu celému strašení nasadila tyranie podivného kozího přízraku, který nakonec po 11 letech přiměl Vanessu dát dům do aukce. Pokud vás nevyděsí investice 6,3 milionu korun, může být váš! 

Čína v těchto dnech uvádí do provoz nový obojživelný letoun AG600. Podle prohlášení výrobce Aviation Industry Corporation of China (AVIC) jde o stroj velikosti Boeingu 737, což z něj dělá největší obojživelné letadlo na světě.

AG600 měří na délku 37 metrů a jeho křídla mají rozpětí 38,8 metrů. Ke vzletu potřebuje pevnou zemi anebo vodní hladinu o délce 1 500 metrů, šířce 200 metrů a hloubce 2,5 metru.

TIP: Rychle, ale také tiše: NASA vyvíjí méně hlučná nadzvuková letadla

Letadlo poháněné čtyřmi turbovrtulovými motory může letět nepřetržitě 12 hodin, přičemž doletí do vzdálenosti až 4 500 kilometrů. Podle dostupných informací je letadlo AG600 určeno převážně pro domácí trh. Mělo by v Číně hasit lesní požáry a zachraňovat lidi z mořské hladiny. Během jednoho letu stroj pojme až 12 tun vody na hašení nebo 50 zachráněných.

Řada druhů ptáků se odvážně vydává na každoroční migrace, kterými překonávají pozoruhodné vzdálenosti. Genetici teď zjistili, že ptáci mají své migrace zadrátované v genech, a dokonce i přišli na to, které geny to jsou.

Je to udivující, že tak složité chování, jako jsou migrace ptáků přes celé kontinenty, může být geneticky určeno jen nepočetnou skupinou genů.

Badatelé pečlivě prostudovali migrace dvou skupin drozdů malých (Catharus ustulatus). Tito nevelcí pěvci létají z pacifického pobřeží severní Ameriky až do střední a jižní Ameriky. Jedna skupina to ale bere na jih podél západního pobřeží, zatím co ta druhů nejprve letí jihovýchodním směrem, a až pak se vydá do střední Ameriky.

TIP: Obdivuhodný výkon: Drobní lejsci létají přes Saharu nepřetržitě 60 hodin

Když se drozdi z těchto dvou skupin zkříží, tak jejich potomci volí třetí cestu, která je někde uprostřed. Tato cesta je ale mnohem nebezpečnější a drozdi tam mívají větší ztráty na životech. Uvedené projevy křížení přivedli vědce na stopu genů, které migraci ptáků ovládají. Jejich asi 60 a tvoří shluk na jediném chromozomu. 

Planeta Jupiter obíhá Slunce ve více než pětkrát větší vzdálenosti než Země. Navzdory tomu tam ale panují v horních vrstvách atmosféry teploty, které se blíží těm na Zemi. Jak je to možné? Podle vědců je jediným možným vysvětlením, že atmosféru plynného obra ohřívá ještě něco jiného, než jen sluneční záření.

Nejvic horko je nad Velkou rudou skvrnou

Když badatelé Bostonské univerzity po zdroji tepla pátrali, sledovali plynného obra měřením jeho infračerveného záření. Záhy přitom zjistili, že horní vrstvy atmosféry Jupiteru dosahují nejvyšších teplot v oblasti Velké rudé skvrny, nápadného atmosférického jevu, který ještě stále nedovedeme detailně vysvětlit.

Velká rudá skvrna je vlastně obrovský hurikán, který se na Jupiteru otáčí proti směru hodinových ručiček již celá staletí. Její barva a také velikost se v průběhu času mění. Například v posledních letech se dramaticky zmenšuje – je teď přibližně dvaapůlkrát menší, než byla na konci 19. století, a má průměr méně než 16.500 kilometrů. Hurikán Velké rudé skvrny se otočí jednou za 6 dní. Samotný Jupiter ale rotuje ještě mnohem rychleji, a otočí se za pouhých 10 hodin.

TIP: Proč se Velká rudá skvrna zmenšuje?

Vše nasvědčuje tomu, že Velká rudá skvrna posílá do horních vrstev atmosféry Jupiteru obří množství energie. Podobné poměry panují i v atmosférách dalších plynných obrů Sluneční soustavy, a je tak velmi pravděpodobné že to podobným způsobem bude fungovat i u plynných obrů v cízích planetárních soustavách.