Nástup Jakuba I. Stuarta na anglický trůn ukončil více než stoletou vládu Tudorovců. Když se 19. června 1566 narodil, nikdo nemohl tušit, že uběhne sotva rok a malý princ se stane novým skotským králem.

Jeho otec Jindřich Stuart byl totiž zavražděn a matka Marie Stuartovna musela abdikovat v synův prospěch. Další dramata na sebe nenechala dlouho čekat.

Marie utekla do Anglie, kde ji ale zajala a následně nechala popravit její sestřenice Alžběta. A byla to právě bezdětná královna Anglie, která se rozhodla postoupit korunu svému synovci Jakubovi. Úsvit třicetileté války navíc vzdáleně spojil Jakuba s českými zeměmi. Jeho zetěm nebyl nikdo jiný než Fridrich Falcký, který nakrátko stanul v čele českých zemí coby slavný Zimní král.

18. červen 1815 nebyl jen tak ledajakým dnem. Byl dnem, kdy Evropa zúčtovala s Napoleonem. Po dlouhých letech vyčerpávajících válek byl neporazitelný císař Francouzů nucen u Waterloo pokleknout před koalicí nejmocnějších vladařů starého kontinentu.

TIP: Císařovy fatální chyby: Proč skončil Napoleon u Waterloo?

Nenápadná belgická plošina se měla stát místem Napoleonova velkého návratu na politickou scénu. Útěk z vyhnanství na Elbě a nastolení stodenního císařství nasvědčovaly tomu, že malý Korsičan ještě neřekl poslední slovo. Spěšná organizace a nedostatečně promyšlená taktika ale vrazily francouzskému vojsku nůž do zad. Porážka u Waterloo byla skutečným začátkem konce muže, který se pro evropské panovníky stal tím, čím byl Hannibal pro staré Římany. Ponižující akt abdikace následovala cesta do internace na ostrově Svatá Helena, kde strávil Napoleon poslední léta svého života.

V roce 2015 padly hned dva globální energetické rekordy. Na jednu stranu bylo ve světě vytvořeno rekordní množství obnovitelné energie, což je možné vyčíst ze zprávy Renewables 2016 Global Status Report.

Podle zprávy BP’s Statistical Review ale také v loňském roce dosáhla rekordní úrovně spotřeba fosilních paliv. Oproti roku 2014 totiž narostla o 0,6 procenta. Necelé jedno procento sice nevypadá příliš hrozivě, zmíněný nárůst ale odpovídá 127 milionům metrických tun fosilních paliv.

TIP: Dobrá zpráva: Globální závislost na fosilních palivech skončí do 10 až 20 let

Pokud jde o konkrétní fosilní paliva, produkce uhlí sice poklesla o 1 procento, ale produkce ropy a zemního plynu stoupla. Mezi lety 2014 a 2015 také došlo k nárůstu emisí oxidu uhličitého o 36 milionů metrických tun. Emise oxidu uhličitého rostou již šestý rok v řadě.

Paleontologové objevili v argentinském Punta Hermengo úplně první zkamenělý otisk stopy šavlozubého tygra. Velmi pravděpodobně ho zde zanechal Smilodon populator, největší ze tří známých druhů šavlozubých tygrů.

TIP: Timurlengia: Dinosaurus velikosti koně ukazuje cestu evoluce k T. rexovi

Dotyčný tygr se zde podle vědců prošel přibližně před 50 tisíci let a musela to být skvělá podívaná. Velcí jedinci tohoto druhu vážili přes 400 kg a patřili k největším kočkovitým šelmám všech dob. Jejich typické horní špičáky dosahovaly délky 28 cm a 17 cm z nich vyčnívalo z horní čelisti ven. Šavlozubí tygři tohoto druhu vymřeli asi před 10 tisíci let.

Jaký tedy František Ferdinand skutečně byl? Bezpochyby milující manžel i otec, laskavý k těm nemnoha lidem, které si oblíbil a o nichž si myslel, že se na ně může v každém ohledu spolehnout. Nelze mu také upřít inteligenci, odvahu i píli, s jakou se vrhal do různých projektů. Na druhé straně však byl často zbytečně přísný, nedůvěřivý i sarkastický a především nedovedl odpouštět. 

Oblíbenec vojáků

Pozitivní svědectví o něm podávali zejména příslušníci armády. Například náčelník štábu Franz Conrad von Hötzendorf napsal: „Nikdy jsem nebyl slepý vůči tomu, co ostatní arcivévodovi vyčítali jako chyby, kdo také žádné chyby nemá? Avšak arcivévoda František Ferdinand byl muž vyznačující se velkými duchovními schopnostmi, bystrým vnímáním, přesným úsudkem, hlubokou znalostí lidí a vědomím odpovědnosti, co se jeho budoucích vladařských povinností týkalo. Jeho láska k přírodě, smysl pro umění a vzorný rodinný život po boku ženy, kterou si vzal nehledě na její původ, to vše jsou věci, které nesmíme opomenout. Možná by stará říše pod vládou Františka Ferdinanda rozkvetla do nové podoby.“

Ministr zahraničí hrabě Ottokar Czernin pak uvedl tuto zajímavou charakteristiku: „Arcivévoda byl stejně vřelý v nenávisti jako v lásce. Dovedl jen buď mít rád, nebo nenávidět a bohužel, počet těch, kteří patřili do druhé kategorie, byl podstatně vyšší. Arcivévoda uměl nenávidět, nezapomínal snadno a běda těm, které svou nenávistí pronásledoval. Na druhé straně měl i nesmírně vřelý kout svého srdce, což ovšem vědělo jen málo lidí. Byl ideálním manželem, nejlepším otcem a věrným přítelem svých přátel. Měl jsem s ním četné scény, ale nějaký trvalý rozkol nehrozil. Jednou mi na Konopišti večer ztropil výstup, neboť jsem si dovolil jemu, arcivévodovi, se protivit. Vyčítal mi, že jeho přátelství oplácím zradou. Přerušil jsem ten rozhovor a vysvětlil jsem mu, že říká takové věci, že s ním není možná rozumná řeč. Rozešli jsme se, aniž jsme si popřáli dobrou noc. Časně ráno přišel do mého pokoje a požádal mne, abych zapomenul, co včera říkal, že to tak nemyslel.“ 

Kritický člen rodiny

Existovala pochopitelně i celá řada kritických svědectví. Snad vůbec nejtvrdší byl ve svém úsudku o Františku Ferdinandovi bývalý arcivévoda Leopold Ferdinand Salvátor Toskánský, který po mnoha skandálech z císařské rodiny vystoupil a používal pak příjmení Wölfling. Následníka trůnu nesnášel a ve svých pamětech o něm napsal: „Jeho obrazy lžou: František Ferdinand měl hlavu ševcovu. Kdyby byla záchrana Rakouska bývala postavena na tento pár rybích očí, kdyby byla měla přijít zpod tohoto nízkého, zploštělého čela, bylo by Rakousko ztraceno.“

Při letech do vesmíru se počítá každý gram. Aby také ne, když vynesení 1 gramu do vesmíru stojí okolo 60 až 70 dolarů (zhruba1 500 Kč). Ve vývoji satelitů proto hraje velmi důležitou roli miniaturizace.

Osobní vesmírný satelit pro každého

NASA brzy vypustí na oběžnou dráhu flotilu stovek extrémně miniaturních satelitů Sprite projektu KickSat-2, kterým se kvůli jejich velikosti říká „femtosatelity“ nebo také „chipsaty“. Každý Sprite má velkost poštovní známky o ploše 3,2 čtverečního centimetru a váží zhruba 5 gramů.

Vybavení Spritu zahrnuje miniaturní solární panel, gyroskop, magnetometr a zařízení pro rádiovou komunikaci. Před startem jsou Sprity umístěny do mateřského miniaturního satelitu CubeSat, který je na oběžné dráze vypustí do volného kosmického prostoru.

První hejno Spritů KickSat-1 odstartovalo na palubě nákladní lodi Dragon při letu SpaceX CRS-3 18. dubna 2014, kvůli technické závadě na CubeSatu ale všechny Sprity shořely v atmosféře.

TIP: Nákladní loď Dragon zachycena robotickým ramenem ISS

Mise KickSat-2 měla původně odletět s lodí Cygnus, jejíž start byl plánován na 6. července, kvůli technickým problémům ale miniaturní satelity na palubě nakonec nebyly. Do vesmíru by se femtosatelity měly dostat při nejbližší možné příležitosti. Snad budou mít více štěstí, než jejich předchůdci v misi KickSat-1.

Renesanční malby Pietra Perugina, Domenico Ghirlandaia, Bartolomea della Gatta a Sandra Botticelliho, stejně jako majestátní fresky Michelangela mohou nově obdivovat i obyvatelé Latinské Ameriky. Mexico City otevřelo reprodukci slavné Sixtinské kaple. Zájem místních je podobný jako ve Vatikánu, na prohlídku kaple Apoštolského paláce se stojí dlouhé fronty.

Apoštolský palác na cestách

Ikonické fresky zde imitují fotografie vytištěné na speciálním plátně. Výroba výzdoby byla mimořádně náročná – vytištěno bylo více než 2,6 milionu fotek, které se následně spojily na obřích plátnech. Podle ředitele expozice Antonia Berumena je instalace určena věřícím, kteří jsou příliš chudí na to, aby se do Vatikánu mohli vypravit a zažít tak povznášející pocit z návštěvy slavného svatostánku.

Podle mexických úřadů je to vůbec poprvé, co Vatikán projekt takového rozsahu povolil. 22 metrů vysoká a 67 metrů dlouhá a 28 metrů široká replika Sixtinské kaple bude otevřena do 25. července a očekává se, že repliku, jejíž prohlídka je přístupná zdarma, uvidí až 1 200 návštěvníků za hodinu.

Francouzský tatér JC Sheitan Tenet přišel před 22 lety o pravou ruku. Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby se své vášni věnoval dál. Společně s výtvarníkem a inženýrem Jean-Louisem Gonzalesem vytvořili steampunkově vyhlížející protetickou náhradu, která mladému tatérovi slouží jako „bionická“ tetovací ruka. Prototyp oba umělci původně představili na setkání tatérů v Devézieux jako „kinetickou sochu“, upravená verze původně uměleckého artefaktu nyní slouží Tenetovi jako protetická tetovací protéza. Oba nadšenci již ale plánují vylepšenou verzi ruky, která Tenetovi umožní pohodlnější a přesnější pohyb.

Už v roce 2006 zveřejnila odborná zahraniční média informace o dalším vývoji „Alek“ s možnou náhradou embargovaných amerických součástí a následnou perspektivou exportu do mimoevropských zemí. Po delší mediální odmlce se na sklonku minulého roku objevila série článků, která přiblížila projekt pokročilého cvičného proudového letounu L-169 AJT (Advanced Jet Trainer). A vše vyvrcholilo na letošní letecké přehlídce v britském Farnborough, kde se před zraky návštěvníků oficiálně představilo Aero L-39NG (Next Generation), byť jen ve formě zmenšené makety.

Číselné označení novinky evokuje původní albatros, kterému se má nový stroj vyrovnat robustností, spolehlivostí, dobrými letovými vlastnostmi i nízkými provozními náklady. Především však sází na příznivou cenu, která má přilákat nové, ale i staronové zájemce o cvičný stroj z produkce Aero Vodochody. Vždyť během následujících patnácti let bude postupně končit technická životnost většiny původních letounů. A jak výrobce doufá, při snaze nalézt adekvátní náhradu by se v hledáčku řady uživatelů logicky mohl ocitnout právě připravovaný L-39NG.

Vzdušný chameleon

I přes své označení nový letoun vychází konstrukčně ze stroje L-159. Pokud jde o vizuální podobu, na první pohled je při srovnání se svými předchůdci nápadná absence palivových nádrží na konci křídel. Přesto má mít L-39NG výrazně vyšší dolet, mimo jiné díky konceptu tzv. „mokrého křídla“, tedy nádržím umístěným právě uvnitř křídel.

Na lepších letových výkonech se má podílet i využití moderních lehčích materiálů (které mimo jiné zvýší životnost draku až na 15 tisíc letových hodin) a nový spolehlivý motor FJ44-4M od americké společnosti Williams International. Počítá se ovšem i s možností zástavby jiné pohonné jednotky na přání zákazníka. Tuto variabilitu umožňuje modulární koncepce převzatá právě od alky. Ta dovolí průběžnou modernizaci stroje během jeho životního cyklu.

Především však umožní pružně reagovat na poptávku potenciálních zákazníků. Pět závěsníků L-39NG díky tomu může podle přání uživatele nést výzbroj buď západní, nebo naopak ruské provenience, stejně jako speciální průzkumné vybavení. Konfigurovatelná má být i nová avionika, která se má přiblížit standardu špičkových bojových letounů, samozřejmostí bude průhledový displej.

Kompatibilita s brýlemi pro noční vidění (NVG, Night Vision Goggles) usnadní nasazení stroje v roli lehkého bitevníku. Neměla by chybět například také vystřelovací sedačka fungující bezpečně i při nulové rychlosti a výšce. Uvedená flexibilita má spolu s maximalizací podílu tuzemského průmyslu při výrobě jednotlivých subsystémů předejít problémům, které se vyskytovaly při neúspěšných pokusech o prodej letounu L-159 ALCA a alespoň částečně vrátit stroji L-39 jeho dřívější pozici.

Rudá planeta má za sebou historii plnou bouřlivé vulkanické činnosti – v některých částech Marsu jsou pozůstatky těchto časů obzvlášť patrné. Zářným příkladem je například oblast Tharsis, ležící poblíž rovníku západně od systému údolí Valles Marineris, která je domovem čtyř obřích štítových sopek -  Olympus Mons, Ascraeus Mons, Pavonis Mons a Arsia Mons.

Vulkanismus v Galeově kráteru?

Vulkanická činnost se zde ale zřejmě neomezovala jen na tyto části planety, nový objev roveru Curiosity ukazuje, že vulkanické erupce probíhaly i okolí Galeova kráteru – místě, které již čtyři roky rover zkoumá.

TIP: Marsovský kráter Gale byl v minulosti obřím jezerem

Vědci v Galeově kráteru objevili tridymit – polymorfní modifikaci oxidu křemičitého, který vzniká za vysokých teplot okolo 900 °C. V nejbližším okolí se ale nenachází žádná sopka, která by původ tridymitu vysvětlovala a neexistuje zde ani desková tektonika. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení přítomnosti tridymitu v Galeově kráteru se tak jeví možnost, že jde o naplaveninu, která se do oblasti dostala v dávných dobách, kdy na Marsu existovaly řeky a jezera.