Psychologové z Univerzity v Cambridge zkoumají návyky při pití alkoholu. Během výzkumu se rozhodli ověřit, jaký vliv má na pijany vína velikost sklenic, z nichž pijí. Uspořádali proto zajímavý experiment ve spolupráci s univerzitní restaurací.

V této restauraci po dobu 16 týdnů měnili velikost sklenic na víno. Hosté měli k dispozici standardní sklenice na víno (3 dcl), větší sklenice (3,75 dcl) anebo menší sklenice (2,5 dcl).

Záhy vyšlo najevo, že mezi menšími a standardními sklenicemi není v konzumaci vína rozdíl. Zato když hosté pili víno z větších sklenic, tak se tržby za víno zvedly o téměř 10 procent.

TIP: Ballantine's Space Glass: Sklenky pro popíjení whisky ve vesmíru

Podle badatelů zřejmě hraje roli to, že větší sklenice mění naše vnímání množství vína. Lidé tím pádem pijí víno z větších sklenic rychleji a objednají si ho větší množství. Tento efekt ale bude nejspíš fungovat jenom do určité velikosti sklenic. Pít víno z gigantické sklenice by už nebylo takovým požitkem.

Každým rokem zemře mnoho lidí kvůli tomu, že se nedočkají orgánů na transplantaci. A mnoho z těch, kteří se jich dočkají, zase trpí kvůli komplikacím po transplantaci.

Vědci doufají, že by situaci mohlo výrazně zlepšit pěstování orgánů, které budou geneticky shodné s vlastními orgány pacienta. S tím by nám mohla významně pomoct prasata.

TIP: Myším embryím s lidskou sekvencí DNA narostl větší mozek

Badatelé se teď snaží pomocí genomového editoru CRISPR upravit geny v prasečím embryu tak, aby se v nich po vložení lidských kmenových buněk mohly vyvíjet lidské orgány. Pokud se jim to povede, tak vytvoří chiméry – stvoření s buňkami ze dvou růžných živočichů, které by mohly zachraňovat lidské životy.

Favoritkou Leopolda II. je dlouhá léta komorná Madeleine Bianchi. Císařovna jí bezmezně věří a svěřuje se jí i s nevěrami svého muže. Další na seznamu je tanečnice Livia Raimondiová. S tou se seznámí v roce 1786. Aby za ní mohl chodit na důstojné místo, nechá jí ve Florencii zbudovat dokonce palác. Trochu „nedůstojně“ jej dá vyzdobit silně erotickými motivy. Jejich láska nezůstane bez následků. Zplodí s ní syna Ludwiga. Když se Leopold stěhuje na císařský dvůr do Vídně, zařídí vše tak, aby Livia se synem a také rodiči a sourozenci mohli později přijet za ním.

Jenže milenecké štěstí se nekoná. V novém prostředí zaměří Leopold svou pozornost na nové objekty. Livia zuří. Vyhrožuje rozchodem. Vrátí se prý zpátky do Florencie a Leopold už syna nikdy neuvidí! Císař jí následně píše srdceryvný dopis, podle kterého se s jejím rozhodnutím smířil a přeje jí spokojený život. Obdivuhodné, jak je ve své bolesti „velkorysý“. Takovou potupu nedokáže divoká italská tanečnice přenést přes srdce. „Když ho nemůžu mít já, nebude ho mít ani žádná jiná!“ Opravdu by zašla tak daleko? Přímé důkazy nemáme, existují jen dohady.

TIP: Casanova, Byron nebo Moulay Ukrutný: Kdo byl největší milovník v dějinách?

V noci na 28. února roku 1792 probudí Leopolda prudké bolesti břicha. Je v takovém stavu, že si nedokáže ani zavolat o pomoc. Odpoledne se krátce probudí, zvrací a poté umírá v náruči své manželky. Smrt je tak rychlá, že ani nestihnou poslat pro kněze. I když proběhne pitva, příčina úmrtí není jasná. Okamžitě se vynoří mnoho zaručených fám, kdo za Leopoldovou smrtí stojí. Byli to svobodní zednáři, jezuité nebo agenti francouzské revoluce? A nebo ženy?

Zvuky ve vesmíru si lze zjednodušeně představit jako elektromagnetické vibrace. Pokud k jejich naslouchání použijeme speciální přístroje, můžeme si poslechnout, jak zní například hvězdy z časů počátku vesmíru tak, jak se to podařilo vědcům z birminghamské univerzity.

TIP: Proč ve vesmíru neslyšíme zvuk?

Tým vědců pod vedením astrofyzika Andrea Miglia použil data sondy Kepler. Akustické vibrace, které sonda zachytila, vědci převedli na zvuk, se kterým si naše uši umí poradit. Na rozdíl od celkem melodických zvuků planet, zní hvězdy z hvězdokupy M4 trochu jao hudební podkres hororových filmů. Práce s akustickými vibracemi ale není samoúčelná, frekvence akustických vibrací vědcům umožňují přesněji stanovit hmotnost a také stáří vzdálených hvězd.

Pokud chcete získat lepší představu, o konkrétních hvězdách a jejich zvucích, prohlédněte si vydařenou vizualizaci birminghamských vědců.

Ještě před rokem neměla Sára Louisová na nájem, se svými dvěma dětmi bydlela u přátel a žila takřka ze dne na den – pak stvořila šaty z bonbonů Skittles.

TIP: Americký politik chce postavit nevkusné oblečení mimo zákon

Nápad „slepit“ šaty z ovocných bonbonů přišel k sedmadvacetileté Sáře ve snu. Po procitnutí si uvědomila, že měla geniální vnuknutí a pustila se do díla. Výsledný oděv sestával z látky, kterou polepila třemi tisíci bonbonů za pomoci devadesáti tub lepidla.

Nezvyklého výtvoru si následně všiml internet a zanedlouho Sáru kontaktovala společnost Ripleys, která obléká světové celebrity. Život návrhářky se drasticky změnil: Má vlastní řadu oblečení a kabelek, její konto se plní prvním milionem liber a pro svou rodinu pronajala luxusní dům.

Ryba vpluje do medúzy a… To co zní jako začátek vtipu, je popis scény, kterou se podařilo během potápění zachytit australskému fotografovi Timu Samuelovi. Jak se nešťastná rybka do útrob žahavce dostala není jasné. Podle fotografa, který scénu pozoroval přibližně půlhodinu, to ale vypadalo, že hybnou silou tohoto bizarního podvodního dvojspřeží byla spíše uvězněná rybka.

Snímek evropské Herschelovy vesmírné observatoře zachycuje nitro hvězdné asociace Vulpecula OB1 ze souhvězdí Lištičky. V oblasti vesmíru, vzdálené od nás 8 tisíc světelných let, se rodí ohromné hvězdy spektrálních tříd O a B.

Hvězdy spektrální třídy O mívají hmotnost 16 až 100 Sluncí, jsou extrémně jasné, velice horké a také neobyčejně vzácné. V našem okolí připadá na 3 miliony okolních hvězd jen jedna hvězda třídy O. Hvězdy spektrální třídy B jsou o něco méně hmotné a jasné, stále jsou ale oproti našemu Slunci hodně extrémní.

TIP: Mladá hvězdokupa ze souhvězdí Lištičky

Hvězdy typu O i B existují oproti jiným hvězdám jen velmi krátkou dobu a poté zanikají v ohromujících explozích supernov. Ve hvězdných asociacích s větším počtem takových hvězd (jako je právě Vulpecula OB1 v Lištičce), proto musí probíhat intenzivní tvorba hvězd, které po svém zániku do okolního prostoru rozptylují hvězdný plyn a prach.

Jak ukazuje snímek teleskopu Herschel, tento proces zrození a zániku hned tak neskončí. V hvězdné asociaci Vulpecula OB1 je dostatek materiálu na několik příštích milionů let.

Objev padesátikilového depotu mincí byl vlastně dílem náhody. Jednoho dne se nad obcí Podmokly přehnala bouře, která rozvodnila tamní potok. Když se počasí umoudřilo, vyrazil chalupník Janota sekat trávu. A v tom si ve vodě všiml zvláštních lesklých předmětů. Psalo se 12. června 1771.

Muž ale nebyl dostatečně prozíravý. Zatímco dal předměty na hraní svým dětem v domnění, že se jedná o mosazné knoflíky, mezi ostatními obyvateli vesnice propukla hotová zlatá horečka. Nacházeli další a další zlaťáky, až jejich počínání korunoval objev kotle plného keltských mincí. Když se ale zpráva o nálezu obrovského pokladu donesla k uším vrchnosti, začaly pro vesničany hotové galeje. Všechny mince do jedné museli odevzdat a některé z těch ziskuchtivých ubožáků drábové pro jistotu seřezali holemi.

Celkové množství mincí se vzhledem k okolnostem nálezu nepodařilo s přesností určit. Dle písemných zpráv bylo zachyceno asi 4 200 mincí, původní množství se odhaduje na nejméně 5 000 (snad až 7 000) mincí o celkové váze 30–40 (podle některých odhadů až 50) kg.

Image

Čtěte také

Ukrytý poklad Keltů: Na dělníky v Duchcově čekalo velké překvapení

Když 11. června 1509 kráčel Jindřich VIII. k oltáři s Kateřinou Aragonskou, nebyla pro něj neznámou nevěstou. Španělskou princeznu tak trochu zdědil po svém zemřelém bratru Arturovi. Právě tento nedostatek, který ale pro jednou ošetřil papežský dispens, měl o dvacet let později sehrát důležitou roli v dějinách Anglie.

TIP: Vše pro mého dědice: Co obětoval Jindřich VIII. touze po synovi?

Ke vzniku celoevropského skandálu přitom stačily dvě záminky. Tou první byl fakt, že Kateřina nedala králi mužského potomka. Druhou pak krásné oči dvorní dámy Anny Boleynové. Ve snaze zbavit se stárnoucí Kateřiny se Jindřich neváhal rozejít s papežským stolcem stejně jako ztratit popularitu v očích anglické věřejnosti. To vše pro nedostupnou Annu, kterou jen pár let po vytouženém sňatku poslal na popraviště. 

Narodit se do nejvýznamnějšího vladařského domu Evropy byla sama o sobě celkem výhra. Ale mít vyhlídky na císařskou korunu, to byla ještě vyšší liga. Právě to se poštěstilo malému Leopoldovi, který spatřil světlo světa 9. června 1640. 

TIP: Leopold I. Habsburský: Válečník a milovník umění

Protože byl v té době ještě ve hře Leopoldův bratr Ferdinand, určil císařský pan otec svému mladšímu synovi duchovní dráhu. Uběhlo ale sotva pár let a Leopold se posunul na první místo v následnictví. Zatímco český a uherský trůn mu ještě stihl otec zajistit, o římskou korunu se musel poprat vlastními silami. A pral se vlastně po celou svou vládu.

Nepřítelem číslo jedna mu nebyl nikdo menší než francouzský král Ludvík XIV. Oba rivalové aleměli společnou velkou lásku k umění a přepychu. A tak se za Leopoldovy dlouhé vlády stal vídeňský dvůr skutečným kulturním centrem monarchie.