Nová léčba plešatosti vsází na přímé přeprogramování buněk

09.02.2022 - Stanislav Mihulka

Americký startup ze Silicon Valley hledá nové postupy pro léčbu plešatosti. Jejich metoda, využívající kmenové buňky, vypadá zatím velmi životaschopně

<p>Pokusná myš po sedmi měsících léčby technologií startupu dNovo.</p>

Pokusná myš po sedmi měsících léčby technologií startupu dNovo.


Reklama

Léčba plešatosti zůstává vysněnou metou regenerativní medicíny. Lékaři a vědci již učinili obrovský pokrok, stále ale ještě zbývá dotáhnout léčebné metody tak, aby skutečně zajistily novou hřívu na hlavách lidí, kteří z nějakého důvodu o své vlasy přišli. V dnešní době se léčba plešatosti obvykle opírá o kmenové buňky.

Většina vyvíjených a testovaných postupů léčby plešatosti spoléhá na indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty je možné vytvořit z buněk pacienta a následně je pak přeměnit epiteliální kmenové buňky pokožky, které vytvářejí vlasové folikuly. Z nových vlasových folikulů nakonec vyrostou nové vlasy.

Přímé přeprogramování plešatosti

Startup dNovo sice rovněž využívá kmenové buňky, volí ale odlišnou, přímější cestu, bez nutnosti tvorby indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Používají systém přímého přeprogramování buněk, který dokáže vytvořit epiteliální kmenové buňky přímo z buněk pokožky, krevních buněk nebo tukových buněk pacienta.

TIP: Nová zbraň proti plešatosti: Mazání s kmenovými buňkami

Badatelé dNovo vyzkoušeli nový přístup na myších, které představují laboratorní model plešatosti. Použití systému přímého přeprogramování buněk vedlo k tomu, že lysým myším po třech týdnech narostla srst a vydržela jim po dobu sedmi měsíců. Zástupci dNovo jsou přesvědčeni, že nová metoda je rychlá, účinná a lze ji používat v různém měřítku. Dále pracují na optimalizaci metody a aktuálně shánějí partery, s nimiž by se posunuli blíž komerčnímu využití léčebné metody.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pro britské vojáky byl čaj stejně důležitý jako ostatní příděly. Královští dělostřelci obědvají v prvních měsících války. (foto: Profimedia)

Válka

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907