Nová léčba plešatosti vsází na přímé přeprogramování buněk

09.02.2022 - Stanislav Mihulka

Americký startup ze Silicon Valley hledá nové postupy pro léčbu plešatosti. Jejich metoda, využívající kmenové buňky, vypadá zatím velmi životaschopně

<p>Pokusná myš po sedmi měsících léčby technologií startupu dNovo.</p>

Pokusná myš po sedmi měsících léčby technologií startupu dNovo.


Reklama

Léčba plešatosti zůstává vysněnou metou regenerativní medicíny. Lékaři a vědci již učinili obrovský pokrok, stále ale ještě zbývá dotáhnout léčebné metody tak, aby skutečně zajistily novou hřívu na hlavách lidí, kteří z nějakého důvodu o své vlasy přišli. V dnešní době se léčba plešatosti obvykle opírá o kmenové buňky.

Většina vyvíjených a testovaných postupů léčby plešatosti spoléhá na indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty je možné vytvořit z buněk pacienta a následně je pak přeměnit epiteliální kmenové buňky pokožky, které vytvářejí vlasové folikuly. Z nových vlasových folikulů nakonec vyrostou nové vlasy.

Přímé přeprogramování plešatosti

Startup dNovo sice rovněž využívá kmenové buňky, volí ale odlišnou, přímější cestu, bez nutnosti tvorby indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Používají systém přímého přeprogramování buněk, který dokáže vytvořit epiteliální kmenové buňky přímo z buněk pokožky, krevních buněk nebo tukových buněk pacienta.

TIP: Nová zbraň proti plešatosti: Mazání s kmenovými buňkami

Badatelé dNovo vyzkoušeli nový přístup na myších, které představují laboratorní model plešatosti. Použití systému přímého přeprogramování buněk vedlo k tomu, že lysým myším po třech týdnech narostla srst a vydržela jim po dobu sedmi měsíců. Zástupci dNovo jsou přesvědčeni, že nová metoda je rychlá, účinná a lze ji používat v různém měřítku. Dále pracují na optimalizaci metody a aktuálně shánějí partery, s nimiž by se posunuli blíž komerčnímu využití léčebné metody.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907