Látky z kmenových buněk tukové tkáně významně podporují obnovu vlasů
Androgenická alopecie je plešatost, na jejímž rozvoji se významně podílejí hormonální faktory. Postihuje asi tak polovinu mužů a téměř polovinu žen po padesátce. Není to život ani zdraví ohrožující choroba, přesto se ale často významně dotýká života postižených lidí a jejich duševní pohody.
Již dnes je možné tento typ plešatosti alespoň částečně léčit, ale přinejmenším u mužů to znamená ohrožení jejich sexuálního života, protože jde o léčbu hormonálního charakteru. Odborníci proto stále hledají nové typy léčby, kterou by mohli bezpečně využívat příslušníci obou pohlaví.
TIP: Průlom v léčbě plešatosti: Probuzené kořínky a farmy na pěstování vlasů
Jednu ze slibných možností k zákroku proti plešatosti nabízejí kmenové buňky odvozené od tukové tkáně (ADSC, podle anglického „adipose derived stem cells“). Jak se nedávno ukázalo, tyto kmenové buňky vylučují růstové hormony, které podporují dělení a růst buněk, a rovněž přispívají k růstu chlupů a vlasů.
Účinnost těchto kmenových buněk proti plešatosti ve své výzkumné studii ověřili jihokorejští vědci. Uspořádali experiment s 29 muži a 9 ženami, které postihla androgenická alopecie. Polovině z nich mazali postižené části hlavy roztokem, který obsahoval látky ze zmíněných kmenových buněk, zatímco druhá polovina z nich dostala placebo. Experiment jednoznačně ukázal, že mazání roztokem vytvořeným z kmenových buněk tukové tkáně vede ke zvýšení kondice vlasových folikulů a také počtu vlasů. Pro plešaté se nejspíš blýská na lepší časy.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)