Nová zbraň proti plešatosti: Mazání s kmenovými buňkami

23.05.2020 - Stanislav Mihulka

Látky z kmenových buněk tukové tkáně významně podporují obnovu vlasů


Reklama

Androgenická alopecie je plešatost, na jejímž rozvoji se významně podílejí hormonální faktory. Postihuje asi tak polovinu mužů a téměř polovinu žen po padesátce. Není to život ani zdraví ohrožující choroba, přesto se ale často významně dotýká života postižených lidí a jejich duševní pohody.

Již dnes je možné tento typ plešatosti alespoň částečně léčit, ale přinejmenším u mužů to znamená ohrožení jejich sexuálního života, protože jde o léčbu hormonálního charakteru. Odborníci proto stále hledají nové typy léčby, kterou by mohli bezpečně využívat příslušníci obou pohlaví. 

TIP: Průlom v léčbě plešatosti: Probuzené kořínky a farmy na pěstování vlasů

Jednu ze slibných možností k zákroku proti plešatosti nabízejí kmenové buňky odvozené od tukové tkáně (ADSC, podle anglického „adipose derived stem cells“). Jak se nedávno ukázalo, tyto kmenové buňky vylučují růstové hormony, které podporují dělení a růst buněk, a rovněž přispívají k růstu chlupů a vlasů.

Účinnost těchto kmenových buněk proti plešatosti ve své výzkumné studii ověřili jihokorejští vědci. Uspořádali experiment s 29 muži a 9 ženami, které postihla androgenická alopecie. Polovině z nich mazali postižené části hlavy roztokem, který obsahoval látky ze zmíněných kmenových buněk, zatímco druhá polovina z nich dostala placebo. Experiment jednoznačně ukázal, že mazání roztokem vytvořeným z kmenových buněk tukové tkáně vede ke zvýšení kondice vlasových folikulů a také počtu vlasů. Pro plešaté se nejspíš blýská na lepší časy.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907