Nově objevená mezihvězdná planetka se nepodobá žádnému známému tělesu

21.11.2017 - redakce 100+1

Astronomové objevili podivný, temně červený a asi 400 metrů dlouhý, převážně železný objekt. Nepodobá se ničemu, co ve vesmíru známe

Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.
Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.

Reklama

Astronomové poprvé v historii zkoumali planetku, která přilétla do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile a na dalších observatořích po celém světě ukázala, že tento unikátní objekt cestoval mezihvězdným prostorem po miliony let, než se náhodou přiblížil do nitra Sluneční soustavy. Zdá se, že se jedná o tmavě červený a silně protažený nejspíše kovový objekt, který se nepodobá žádnému tělesu známému ze Sluneční soustavy.

Extrasolární návštěvník

Přehlídkový dalekohled Pan-STARRS 1 objevil 19. října 2017 slabý objekt pohybující se oblohou. Na první pohled vypadal jako typická planetka, dokud se z většího množství pozic nepodařilo spočítat jeho dráhu. Ta mimo vší pochybnost ukázala, že tento objekt, na rozdíl od dosud známých planetek a komet, nepochází ze Sluneční soustavy, ale že přilétl z mezihvězdného prostoru.

Těleso bylo původně klasifikováno jako kometa, pozorování provedená řadou zařízení včetně přístrojů ESO však neodhalila žádné známky kometární aktivity, i když objekt prošel přísluním (nejbližším bodem dráhy ke Slunci) již před objevem v září 2017. Těleso bylo následně reklasifikováno na mezihvězdnou planetku (což je zcela nová, dosud nepoužívaná kategorie těles). Dostal označení 1I/2017 U1 a jméno `Oumuamua.

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT se proto ihned pustili do práce a začali měřit pozice, jasnost i barvu tělesa s větší přesností, než umožnily menší přístroje. Rychlost reakce byla důležitá především proto, že mezihvězdná planetka `Oumuamua znatelně slábla díky vzdalování od Slunce i od Země. A pro vědce si připravila další překvapení.

Blikající kovový doutník

S pomocí záběrů pořízených přes čtveřici různých fotometrických filtrů přístrojem FORS na dalekohledu VLT a v kombinaci se snímky z jiných velkých dalekohledů se podařilo zjistit, že `Oumuamua během otáčení s periodou 7,3 hodiny mění jasnost v poměru 1:10.

Vedoucí vědeckého týmu Karen Meech vysvětluje význam těchto pozorování: „Takto neobvykle velká variace jasnosti znamená, že těleso musí být značně protáhlé: objekt je asi desetkrát delší než široký a musí tedy mít velice komplikovaný tvar. Rovněž jsme objevili, že má tmavě červenou barvu, která se trochu podobá vzdáleným objektům Sluneční soustavy. Podařilo se také potvrdit, že je naprosto neaktivní – v jeho okolí jsme nenašli sebemenší stopy prachu.“

Provedená měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové těleso, bez vodního nebo jiného ledu v blízkosti povrchu. Povrch je v současnosti velmi tmavý a zčervenalý v důsledku dlouhodobého vystavení účinkům kosmického záření v mezihvězdném prostoru. Vědci odhadují, že těleso je asi 400 metrů dlouhé.

Předběžné výpočty dráhy naznačují, že objekt přilétl přibližně ve směru od hvězdy Vega, která leží v severním souhvězdí Lyra. I přes ohromující cestovní rychlost asi 90 tisíc kilometrů za hodinu by však planetce cesta mezihvězdným prostorem – od místa, kde je dnes Vega, až do Sluneční soustavy – trvala asi 300 tisíc let. Před tak dlouhou dobou se však hvězda Vega nenacházela ani poblíž pozice, odkud planetka přilétla. `Oumuamua tak pravděpodobně cestovala Galaxií po stovky milionů let, aniž by byla spojena s jakýmkoliv hvězdným systémem, než se čistě náhodou dostala do nitra Sluneční soustavy.

Astronomové odhadují, že podobné mezihvězdné těleso prochází vnitřní částí Sluneční soustavy asi jednou za rok. Jedná se však o velmi slabé objekty, které se jen obtížně vyhledávají, proto dosud unikaly naší pozornosti. Teprve současné přehlídkové systémy, jako je například Pan-STARRS, jsou dostatečně výkonné, aby měly reálnou šanci taková tělesa objevit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Evropská jižní observatoř

  • Zdroj fotografií: ESO

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pro zdravý rozvoj dětí je klíčová pestrá a vyvážená strava; zvládnout jim dodat vše potřebné při zachování veganských principů je velice náročné a bez spolupráce s odborníky může jít o hazard s jejich zdravím.

Zajímavosti
Historie

<h3>Americký symbol</h3><p>Pistole <strong>Colt 1911 v ráži .45 ACP</strong> je symbolem sama o sobě již po celé století. Speciální designový model opatřený vrstvou čtyřiadvacetikarátového zlata vznikl jako odkaz na 2. dodatek ústavy Spojených států, zaručující občanům právo držet a nosit zbraně i vytvářet milice. Její tvůrci omezili počet coltů na sto kusů pro každý stát USA a část zisku z jejich prodeje putuje na účet občanského sdružení, hájícího zájmy střelecké veřejnosti. Tento skvostný model je ovšem v současnosti beznadějně vyprodaný.</p>

Revue

Francis Arthur Rycroft se vyznamenal během první bitvy u El Alameinu, když se výrazně podílel na zničení silné nepřátelské pozice.

Válka

Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude přibližně 7× citlivější než Hubbleův  kosmický teleskop (HST). (foto: NASA GSFC/CIL, Adriana Manrique GutierrezCC BY 2.0)

Vesmír

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907