Výzkum lebek placentálních savců z více než 20 muzeálních sbírek poodhalil fascinující podrobnosti o evoluci této skupiny živočichů
Na konci druhohor odešli ze scény neptačí dinosauři a řada dalších skupin živočichů. Savci, kteří do té doby žili ve stínu dinosaurů, dostali ve třetihorách velkou evoluční příležitost. Paleobioložka Anjali Goswamiová z Přírodopisného muzea v Londýně s početným týmem kolegů vytvořila nový model evoluce savců v průběhu třetihor.
Vědci vyhotovili 3D skeny lebek celkem 322 placentálních savců, dnes žijících i vyhynulých druhů, jejichž pozůstatky se nacházejí ve více než 20 muzeálních sbírkách v různých zemích světa. Díky tomu získali unikátní vhled do bouřlivé evoluce savců během třetihor. Jak uvádí Goswamiová: „Náš výzkum prohlubuje porozumění úžasné evoluci placentálních savců, tedy skupiny, která zahrnuje i náš vlastní druh.“
Z výsledků studie, kterou publikoval prestižní časopis Science, vyplynulo, že v době bezprostředně po vyhynutí neptačích dinosaurů, procházeli savci velmi intenzivní evolucí. Po počáteční „evoluční explozi“ se rychlost evoluce savců výrazně snížila a v budoucnu již nikdy nedosáhla tak velkého rozmachu. Zajímavostí také je, že evoluční změny probíhaly u různých druhů savců různou rychlostí.
Badatelé zjistili, že rychlejší evoluci podstoupili sociálně žijící savci v porovnání se samotáři. Stejně tak se rychleji vyvíjejí býložravci, když je srovnáme s masožravci anebo savci ve vodním prostředí oproti suchozemcům. Rychlejší evoluci rovněž vykazují savci, kteří příliš nepečují o své potomky, jako například koně, ve srovnání se savci, kteří věnují mláďatům mnoho péče.
TIP: Sedm milionů let staré fosilie objasňují evoluci žirafího krku
Vědce zároveň překvapilo, že vývojové linie savců, které mají nejvyšší počty druhů, jako například hlodavci a netopýři, nevykazují známky přehnaně rychlé evoluce. Zdá se, že u savců není příliš těsně spojená evoluce daná morfologickými změnami se vznikem nových druhů.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)