Objev plesiosarů na Sahaře potvrzuje, že se tito ještěři nebáli ani sladké vody

02.08.2022 - Stanislav Mihulka

Mořští plesiosauři se nevyhýbali ani sladké vodě. Ukázal to nedávný objev fosilií z Maroka…

<p>Třímetroví plesiosauři ze Sahary období křídy žili v tehdejších řekách, společně se spinosaury. <em>(ilustrace: University of Bath, CC BY 4.0)</em></p>

Třímetroví plesiosauři ze Sahary období křídy žili v tehdejších řekách, společně se spinosaury. (ilustrace: University of Bath, CC BY 4.0)


Reklama

Plesiosauři byli poměrně hojní a velcí druhohorní plazi, kteří dali přednost životu ve vodě. Vzhledem k tomu, že většina fosilních nálezů těchto tvorů se váže k oceánu, panuje přesvědčení, že tito dravci období spodní jury žili výhradně tam. Řada plesiosaurů ale žila i v brakické vodě na rozhraní moře a souše a pronikali i do sladké vody.

Sladkovodní sklony plesiosaurů nedávno potvrdil i britsko-marocký tým paleontologů, který vedla Georgina Bunker z britské Univerzity v Bathu. Ve vrstvách formace Kem Kem v Maroku paleontologové objevili fosilní pozůstatky více než tuctu třímetrových dospělých plesiosaurů a zhruba polovičního mláděte. Před 100 miliony let tito plesiosauři zahynuli v řece, kde zřejmě žili. Nejspíš tolerovali mírně slanou i sladkou vodu a pobyt v řece pro ně nebyl problém.

Obyvatelé druhohorních řek

Shodou okolností byly na stejném místě, v dávných řekách formace Kem Kem, před časem objeveny pozůstatky mohutných vodních dinosaurů spinosaurů, společně s žábami, krokodýly, želvami a množstvím ryb. Musela to být pestrá společenstva plná rozmanitých dravců různých velikostí.

TIP: Nález velkého množství zubů potvrzuje, že spinosauři žili v řekách

Není tajemstvím, že plesiosauři inspirovali rekonstrukce vybájeného monstra ve skotském jezeře Loch Ness. Jedním z tradičních argumentů proti představě, že lochneska je přežívajícím plesiosaurem bylo i to, že plesiosauři byli mořskými živočichy. Teď se zdá, že někteří mohli žít ve sladké vodě. Přesto je ale přežívání plesiosaurů ve skotském jezeře po miliony let jen pouhou fantazií.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907