Objev z čínské jeskyně: Magnetické pole Země se může převrátit velice rychle

27.08.2018 - Stanislav Mihulka

Krápníky z čínské jeskyně ukazují, že magnetické pole Země není tak stabilní, jak vypadá

<p>Magnetické pole nám nabízí polární záře i ochranu před kosmickým zářením</p>

Magnetické pole nám nabízí polární záře i ochranu před kosmickým zářením


Reklama

Z geologických záznamů jsme už před časem vyčetli, že se magnetické pole Země občas přepóluje. Mysleli jsme si ale, že to je přece jenom geologicky pozvolný proces, na který je potřeba řada dlouhých lidských životů. Byl to nejspíš omyl.

Mezinárodní tým vědců zkoumal stalagmity, tedy krápníky vyrůstající od země vzhůru, v jeskyni, která se nachází v jihozápadní Číně. Materiál těchto krápníků poskytuje unikátní detailní záznam chování magnetického pole Země, tedy paleomagnetický záznam, z doby před 107 až 91 tisíci let.

TIP: Kdy dojde k další výměně mezi severním a jižním magnetickým pólem?

Vědci z čínských krápníků zjistili, že se magnetické pole Země může převrátit, tedy vyměnit si severní magnetický pól s jižním, mnohem rychleji, než jsme si mysleli. Stejně tak se zdá, že zemské magnetické pole občas prochází obdobím nestability a může se převracet dočasně, na krátkou dobu. Asi před 100 tisíci let došlo k několika takovým epizodám, přičemž k nejrychlejšímu převrácení magnetického pole došlo během pouhých 140 let.

Geomagnetické pole chrání Zemi před škodlivým kosmickým částicovým zářením a před slunečním větrem. Mělo by tedy přepólování vliv na život na Zemi? Odpověď není jednoduchá. Dosavadní biologické a geologické záznamy sice nenaznačují, že by přepólování bylo v minulosti spojené s nějakými katastrofami ani změnami klimatu, zároveň zde ale existuje riziko pro pozemskou infrastrukturu – zejména pak pro elektrorozvodné sítě a komunikační satelity na oběžné dráze. Během procesu stěhování pólů totiž podle současných teorií dochází k dočasnému poklesu intenzity magnetického štítu. Podle některých odborníků by to v teoretické rovině mohlo znamenat zvýšený výskyt mutací, rakoviny a dalších chorob spojených s poškozením DNA. Změna by také mohla znamenat problém pro některé živočichy vybavené magnetoreceptory, které jim umožňují vnímat magnetické pole Země. Žádná průkazná vědecká data, která by dokládala dopad změny na život na Zemi, ale nemáme.

  • Zdroj textu:

    Australian National University, PNAS

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Srovnání záběrů hvězdy Betelgeuse pořízených v lednu 2019 (před poklesem jasnosti) a v prosinci 2019 (během poklesu jasnosti). Je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar.

Vesmír

Radarový systém experimentu SNOWIE slouží ke sledování a měření sněhových mraků

Věda

Kamélie, květina, která získala jméno po brněnském rodákovi

Historie

Vídeňští školáci s rukávovými páskami dobrovolníků při sběru kovových předmětů, 1915.

Válka

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907