Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (2)

17.09.2020 - Miroslav Mašek

Bitevní vrtulník Mil Mi-28 patří k symbolům současného ruského letectva. Jeho osud však poznamenaly technické potíže, konkurenční boj i zmatky po rozpadu SSSR. „Osmadvacítka“ tak začala plnohodnotnou službu až 40 roků od zahájení vývoje

<p>Schopnost „osmadvacítky“ přežít v boji zvyšuje malý čelní průřez i umístění motorů daleko od sebe</p>

Schopnost „osmadvacítky“ přežít v boji zvyšuje malý čelní průřez i umístění motorů daleko od sebe


Reklama

Veřejnosti se bitevní vrtulník Mi-28A představil na výstavě Paris Air Show v červnu 1989. V roce 1993 ale ruské ministerstvo obrany vývoj Mi-28 zastavilo. O dva roky později spatřila světlo světa verze Mi-28N (noční). Na první pohled se od Mi-28A liší instalací milimetrového radaru N025 ve vejčitém (u pozdějších kusů kulovitém) pouzdře nad hlavním rotorem – tedy podobným řešením jako u AH-64D Apache Longbow. Díky tomuto způsobu uchycení má přístroj rozsah plných 360°.

Předchozí část: Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (1)

Zásadní proměny doznalo i další avionické vybavení Mil Mi-28 umístěné primárně na nose stroje a pod ním. Střelecko-navigační komplex PrPNK-28 ustoupil modernějšímu systému IKBO-28, přibyl též elektro-optický zaměřovací systém OPS-28 Tor, který v sobě sdružuje infračervený senzor a televizní kameru s laserovým dálkoměrem. Nahradil dosavadní systém KOPS a vzhledem k jeho odlišným rozměrům došlo ke zvětšení průměru otočné válcovité věžičky pod přídí. Vedle něj se objevilo kulovité pouzdro s elektro-optickým navigačním systémem TOES-521, jenž sleduje povrch země během nočního letu v přízemní výšce.

Nečekaná výhra

K nepoznání se změnil interiér kabin. Nejvýraznější novinka spočívá v instalaci dvou multifunkčních displejů typu MFI-10-6M na každém z pracovišť, průhledového displeje ILS-28M do kabiny pilota a brýlí nočního vidění OVN-1 Soskok. Komunikaci má zkvalitnit spojovací systém KSS-28N-1, jenž zahrnuje mimo jiné dvě VKV radiostanice R-999, jednu krátkovlnnou radiostanici Prima a komunikační systém s utajeným přenosem T-921.

Nechybí modifikovaný navigační komplex, jehož součástí se stal systém družicové navigace A737, další inovace spočívá v nahrazení pomocné energetické jednotky Al-9V modelem TA-14 (zařízení pohání jiné než pohonné systémy vrtulníku a poskytuje jim elektřinu i v době, kdy neběží motory). Přibyly dokonce též přilbové zaměřovače, byť podle některých zdrojů nebyly u verze N kompletně integrovány.

Dravec v akci

Prototyp „nočního dravce“ s trupovým číslem 014 absolvoval úvodní let v polovině listopadu 1996 a na jaře 2002 putoval ke státním zkouškám, jenže ani tentokrát štěstěna vrtulníku nepřála a další práce musely být kvůli nedostatku peněz přerušeny. Druhý exemplář s číslem 024, vylepšeným rotorem a přepracovanou palivovou soustavou se tak v závodě Rostvertol zrodil teprve roku 2004. Mezitím se začaly stále více projevovat změny v charakteru ozbrojených konfliktů plynoucí z konce studené války.

Pokračování: Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (3)

Doposud byl specializovaný protitankový vrtulník považován za nezbytný pro střet obrněných divizí Východu a Západu, za nových podmínek generálové preferovali univerzálnější typy schopné plnit širší spektrum úkolů. Přesně tak lze charakterizovat jednu z hlavních výhod Mi-28N vůči Ka-50. Do karet hrála Milovu stroji i část dílů shodná s Mi-24, což zlevňovalo údržbu. V roce 2003 tak armádní předáci oznámili, že se budou vyrábět oba stroje. Zatímco Mi-28N se měl stát standardním útočným vrtulníkem, v menších počtech stavěný kamov by působil ve prospěch speciálních jednotek.

Mil Mi-28N
  • DÉLKA: 17,01 m (bez rotorů)
  • ROZPĚTÍ POMOCNÝCH KŘÍDEL: 4,88 m
  • PRŮMĚR HLAVNÍHO ROTORU: 17,2 m
  • VÝŠKA: 3,82 m (k vrcholu rotorové hlavy)
  • PRÁZDNÁ HMOTNOST: 8 590 kg
  • CELKOVÁ HMOTNOST: 10 700 kg
  • MAX. VZLETOVÁ HMOTNOST: 11 500 kg
  • POHON: 2× Klimov TV3-117VMA nebo 2× Klimov VK-2500 
  • MAX. RYCHLOST: 320 km/h
  • CESTOVNÍ RYCHLOST: 270 km/h
  • DOLET: 435 km DOSTUP: 5 700 m
  • OSÁDKA: 2 (pilot, operátor zbraní) + až 3 příslušníci výsadku
  • VÝZBROJ: 1× 30mm kanon Šipunov 2A42, protitankové řízené střely Ataka a Chrizantema, neřízené rakety S-8 a S-13, protiletadlové střely R-73, podvěsná pouzdra s kanony, pumy atd. 

 

  • Zdroj textu:

    Zbraně

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907