Oceánští titáni: Vědci našli klíč k předpovědi obřích ničemných vln
Obří „ničemné vlny“ nejsou náhodnými oceánskými jevy. Nové dlouhodobé měření Severního moře odhaluje, jak tyto nebezpečné vlny vznikají a jak lze jejich příchod předpovědět.
Říká se jim „rogue wave“, tedy „darebné“, „zrádné“ nebo též „ničemné vlny“, případně „ghost waves“ – „vlny duchů“. Přicházejí znenadání a mají schopnost smést obří lodě, ropné plošiny nebo mořské větrné parky. Svou výškou přesahují vše, co na moři známe, snad s výjimkou přívalových vln způsobených tsunami. Ty ale dosahují velkých výšek až u pobřeží a na širém oceánu jsou takřka neviditelné.
Vědci dlouho považovali „ničemné vlny“ za námořnický folklor. Obrat nastal až v roce 1995, kdy extrémní vlna poškodila ropnou plošinu Draupner v Severním moři. Podle dat z radarů dosahovala „ničemná vlna“ výšky 25,6 metru.
Když se vlny spojí
Nová analýza více než 27 000 měření vln v Severním moři v průběhu 18 let, provedená laserovými senzory umístěnými na ropných plošinách, odhalila, že tyto „ničemné vlny“ nejsou zdaleka tak náhodné. Podle vědců vznikají, když se na moři setkají a překryjí „vlnové série“.
Vzniká při tom specifický jev: jednotlivé vlny se zesilují, čímž vzniká jediná gigantická vlna s výškou výrazně převyšující okolní vlny. Vědci tyto „vlnové série“ připodobňují k vlakům. Výzkum publikovaný v časopise Scientific Reports navíc identifikoval jejich typický „otisk“ v datech – opakující se interferenční vzorec, který signalizuje možnost vzniku obří vlny.
Pokud bude možné tyto vzorce zachytit včas, mohly by se „ničemné vlny“ stát předvídatelnými a nikoli nečekanými hrozbami. Podle odborníků je to zásadní nejen pro námořní dopravu, ale i pro bezpečnost offshore zařízení, protože ani největší lodě a platformy nejsou imunní vůči těmto jevům.
Výzkum zároveň vyvrací některé dřívější teze postavené na laboratorních modelech. Vlny vytvořené v úzkých kanálech v laboratoři, kde se vlny „nahrnou“ a vytvoří monstrum, se chovají jinak než v otevřeném oceánu. Skutečné „ničemné vlny“ mají podle vědců tzv. „asymetrii vázaných vln“ – jejich hřebeny jsou ostré a úzké, zatímco jejich základny jsou široké a ploché. Při setkání podobných vln z více směrů, může docházet k jejich vrstvení a vzniku obří „ničemné vlny“.
Předzvěst katastrofy
Podle studie může tento „otisk“ sloužit jako měřitelný předstupeň „ničemných vln“ – vědci a námořníci by mohli získat až minutový náskok před tím, než vlna udeří. Takové vzorce byly pozorovány například během bouře v Severním moři v roce 2023, kdy kamera zaznamenala 17 metrů vysokou vlnu, jejíž vznik odpovídal interferenčním vzorcům.
Vědci doufají, že díky satelitním datům, umělé inteligenci a flotile měřících bójí bude možné identifikovat tyto otisky v oceánech a „ničemné vlny“ tak přestanou být tajemnými a mnohdy zničujícími nepředvídatelným jevy.
