Ochranný štít vakcín: Vyznejte se v džungli očkování

30.12.2020 - Tereza Rádl

Díky moderním vakcínám dnes děti neumírají na banální choroby, které dříve kosily lidi po tisících. I v dospělosti si díky očkování dokáže náš organismus poradit s řadou onemocnění, a navíc mu můžeme pomoct i dobrovolnou vakcinací. Jaké možnosti dnes medicína nabízí?

<p>Proti chřipce je možné očkovat od 6 měsíců věku, nebezpečná je hlavně pro malé děti a seniory.</p>

Proti chřipce je možné očkovat od 6 měsíců věku, nebezpečná je hlavně pro malé děti a seniory.


Reklama

Vakcinace je nejúčinnějším způsobem ochrany před infekčními onemocněními. Využívá seznámení imunitního systému organismu s oslabeným nebo mrtvým mikrobem (nebo jeho částí) a následným rozvojem imunitní odpovědi. Imunitní systém má totiž i paměťovou funkci a při pozdějším skutečném kontaktu s daným mikrobem je schopen vyvolat účinnou a rychlou reakci, která mikrob zničí ještě před rozvojem choroby. Část populace má v poslední době z očkování navzdory jeho neocenitelné pomoci v boji s nakažlivými nemocemi bohužel obavy. V mnoha ohledech však jde o neopodstatněný strach vytvořený konspiračními teoriemi a touhou po slávě jednoho britského lékaře.

Co musím a co můžu?

Děti jsou v České republice povinně očkovány proti devíti infekčním chorobám. Jako nepovinné je v očkovacím kalendáři označeno takové očkování, které sice není státem vyžadováno, hradí ho ale zdravotní pojišťovny. Během prvních 18 měsíců života by mělo každé dítě dostat tři dávky takzvané hexavakcíny (kombinované očkování proti původcům záškrtu, tetanu, černého kašle, dětské obrny, žloutenky typu B a onemocněním vyvolaných Haemophilem influenzae typu B) a kombinovanou vakcínu proti virům zarděnek, spalniček a příušnic.

Druhá jmenovaná vakcína vyžaduje jedno přeočkování do 6 let věku, dítě dále musí dostat do 11 let dvě dávky vakcíny proti původcům záškrtu, tetanu a černého kašle a jedno přeočkování proti viru dětské mozkové obrny. Rizikové skupiny jsou kromě toho v novorozeneckém věku očkovány povinně proti tuberkulóze procesem zvaným kalmetizace. Tu lze provést i na vlastní žádost, například při častém kontaktu s osobou z rizikových zemí nebo pokud rodina cestuje. V takovém případě je nutné kontaktovat takzvané kalmetizační středisko.

Nepovinné, ale pojišťovnou hrazené očkování dětí zahrnuje vakcinaci proti pneumokokům, lidským papilomavirům (HPV), které způsobují mimo jiné rakovinu děložního čípku, a nově také proti meningokokovým onemocněním.

Za hranicí dospělosti

U dospělých je situace složitější, pojišťovny zpravidla hradí očkování jen některým skupinám. Plošně je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno přeočkování proti tetanu, které by se mělo provádět jednou za deset až patnáct let, respektive po rizikovém úrazu i dříve. Očkování proti chřipce je hrazeno u rizikových skupin – tedy u všech osob nad 65 let, pacientů se závažným chronickým onemocněním včetně diabetiků, osob s vážnou poruchou imunity, po odebrání sleziny nebo transplantaci kostní dřeně, u těch, co prodělali vážnou pneumokokovou nebo meningokokovou infekci a u klientů léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), domovů pro seniory a podobných zařízení.

U všech osob nad 65 let, klientů LDN a domovů pro seniory je hrazeno také očkování proti pneumokokům vakcínou Prevenar 13. Závažně chronicky nemocní s poruchou imunity mají hrazené očkování proti meningokokům, pneumokokům a Haemophilu influenzae B. Všichni ostatní se po konzultaci s lékařem proti uvedeným onemocněním mohou naočkovat také, vakcínu a její aplikaci si ale musejí zaplatit sami.

Jako zvláštní očkování se označuje povinná vakcinace u vybraných osob, například očkování proti žloutence typu B u zdravotníků, mimořádné očkování zahrnuje třeba vakcinaci proti žloutence typu A po povodních. V obou případech hradí očkovací látku stát a aplikaci zdravotní pojišťovny.

Selhávající imunita

Ačkoliv by celá populace měla být v dětském věku naočkována, řadě dospělých již mohla imunita „vyvanout“. Po několika dekádách totiž množství (neboli titr) protilátek klesá a vakcinace ztrácí na své účinnosti. To se děje především u neživých vakcín – tedy takových, které k navození imunitní odpovědi používají usmrcené patogeny, zpravidla pouze části jejich těla. Takových očkovacích látek je většina, včetně již zmiňované hexavakcíny. I proto je nutné v ní obsažený tetanus pravidelně přeočkovávat.

Stejně jako proti tetanu klesá titr protilátek i proti (například v České republice poměrně rozšířenému) černému kašli. Černý kašel je nepříjemná nemoc, při níž vyvolává bakteriální toxin záchvaty úporného suchého kašle, a to často až do zvracení. Kašel může trvat i půl roku a nelze ztlumit ani účinnou antibiotickou léčbou. Jedinou možností je v těžkých případech hlavně u malých dětí uvedení do umělého spánku a napojení na dýchací přístroj. Novorozenci a kojenci mohou na černý kašel zemřít. 

Hrátky s ohněm

Druhým typem očkovacích látek jsou vakcíny živé, mezi které patří i očkování proti původcům spalniček, zarděnek a příušnic. Ty obsahují oslabené, ale stále živé mikroorganismy. Nesmějí se proto podávat například v těhotenství (kojení nevadí) nebo u osob s těžkou poruchou imunity, u nichž by i oslabený patogen mohl vyvolat příslušnou chorobu. I po naočkování živou vakcínou může imunita postupně „vyvanout“, zpravidla to ale trvá výrazně déle.

TIP: Návrat spalniček: Proč se vrací již téměř vymýcená choroba?

Vzhledem k větší zátěži organismu živou vakcínou a častějším nežádoucím účinkům se zpravidla doporučuje spíše nejprve změřit protilátky v krvi než přeočkovávat naslepo. Také o této možnosti by měly zauvažovat hlavně osoby, které plánují reprodukci. Zarděnky v těhotenství mohou totiž velmi vážně poškodit plod, příušnice u dospělých mužů zase způsobují neplodnost. I živé vakcíny lze podávat společně (například spojení vakcín proti virům spalniček, zarděnek a příušnic a proti planým neštovicím), po aplikaci je ale nutná měsíční pauza.

Chraňte sebe a své děti

Kromě vyloženě povinného očkování se můžete rozhodnout především pro vakcíny proti pneumokokům a meningokokům. Jako pneumokok je označována bakterie streptococcus pneumoniae, která způsobuje hlavně zápaly plic, zodpovědná ale může být i za otravu krve nebo infekci centrální nervové soustavy. Ještě v roce 2008 bylo podle Světové zdravotnické organizace pneumokokům přisuzováno celosvětově 5 % všech dětských úmrtí. V zemích se zavedeným očkováním úmrtnost dramaticky klesla.

Pneumokoky jsou nebezpečné hlavně pro malé děti a staré lidi a dále například pro osoby s chronickým onemocněním plic nebo imunity. Kojenci jsou zdarma očkováni třemi dávkami přípravku Synflorix, který chrání proti 10 nejběžnějším kmenům pneumokoka, s příplatkem kolem 600 Kč za dávku je možné podat přípravek Prevenar 13, chránící proti třinácti kmenům.

Také meningokoky způsobují otravu krve a závažné meningitidy. Jejich nebezpečí spočívá hlavně v rychlosti postupu choroby. Od prvních příznaků do úmrtí uplyne nezřídka méně než 24 hodin. Proti meningokokům bohužel neexistuje jedna vakcína, která by kombinovala očkování proti všem pěti nejběžnějším kmenům.

Dalším nepovinným, ale pojišťovnou hrazeným očkováním u dětí je vakcinace proti HPV, nepřesně označovaná jako vakcína proti rakovině děložního čípku. Podává se ve věku 13–14 let, a to jak u dívek, tak u chlapců. HPV totiž kromě rakoviny děložního čípku způsobují zhoubné nádory i v jiných lokalizacích, jako je například anální otvor, vulva nebo hrtan. Některé kmeny HPV zodpovídají za růst genitálních bradavic nebo papilomů, tedy nezhoubných, ale lokálně destruktivních nádorů například hlasivek. Očkování chlapců navíc chrání před nákazou HPV i jejich budoucí partnerky.

Očkování kojenců

V šesti týdnech věku je možné kojencům podat očkování proti rotavirům, které způsobují nepříjemná, ale v rozvinutých zemích nefatální průjmová onemocnění. Vakcína potřebuje jedno přeočkování a stojí kolem 1 650 Kč za dávku. 

Vakcínu proti virům spalniček, zarděnek a příušnic lze podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (závazný dokument pravidel pro podávání) aplikovat již od devíti měsíců věku dítěte. To je zejména výhodné u kojenců, kteří se často pohybují v dětském kolektivu, mají starší sourozence v dětském kolektivu nebo cestují. Předností tohoto postupu je, že dítě získává imunitu o mnoho dříve než ve standardním termínu očkování do osmnácti měsíců. Nevýhodou je, že se jedná o dávku navíc, pro dostatečnou imunitní odpověď je nutné standardní dávku nevynechat.

Tuto mimořádnou dávku zdravotní pojišťovny nehradí, cena se pohybuje kolem 800 Kč. Od devíti měsíců je možné také očkování živou vakcínou proti planým neštovicím, které není v České republice příliš rozšířené. Když už se podává, tak většinou u dospělých, kteří v dětství infekci neprodělali a chtějí se vyhnout horšímu průběhu v dospělosti. Výhodou očkování je, že dítě sice relativně mírnou, ale vysoce nakažlivou a nepříjemnou infekci neprodělá a nepřenese ji ani na své okolí. Největším rizikem je přitom nakažení těhotné ženy, prodělání planých neštovic v graviditě totiž může způsobit těžké poškození plodu. Nutné jsou dvě dávky, jedna vyjde asi na 1 750 Kč.

Očkování na hřiště i do lesa

Od jednoho roku věku je možné očkovat proti viru klíšťové encefalitidy. To má význam u aktivních jedinců, kteří chodí často do přírody, infikované klíště se ale může přisát i v městském prostředí. Klíšťová encefalitida má u dětí mírnější průběh než u dospělých a seniorů, na očkování by proto měly myslet všechny věkové skupiny. Nutné jsou tři dávky, cena jedné je kolem 800 Kč. Proti borelióze zatím v evropských podmínkách očkování není možné, očkovat lze jen proti kmenům běžně se vyskytujícím v USA

Proti chřipce je možné očkovat od 6 měsíců věku, nebezpečná je hlavně pro malé děti a staré nebo chronicky nemocné osoby. Výhodou je také očkování pro zdravotníky a personál LDN, domovů důchodců a podobných zařízení k vytvoření kolektivní ochrany pro jejich pacienty a klienty. Virus chřipky čile mutuje a složení vakcíny se proto každoročně mění. Vakcína obsahuje vždy takové kmeny, u kterých se předpokládá v dané sezóně nejčastější výskyt.

Ačkoliv je chřipka často skloňována s přívlastkem „obyčejná“, ve skutečnosti jsou běžné virózy zpravidla způsobeny jinými původci, jako jsou adenoviry nebo rhinoviry. Skutečná chřipka může být hlavně u oslabených osob závažné a smrtelné onemocnění, ročně na ni u nás umírá asi 1 500 lidí. Bohužel očkování využívá jen asi 5 % dospělých. Vakcinace proti chřipce probíhá ideálně v říjnu a listopadu.

Zpravidla dostačuje jedna dávka v ceně kolem 300 Kč, přičemž u dětí do 9 let, které ještě nikdy očkovány nebyly, se podávají dávky dvě. V těhotenství může mít chřipka horší průběh a může poškozovat plod. Proto se v některých zemích, včetně USA nebo Velké Británie, doporučuje plošné očkování všech těhotných. Rezervovanější přístup počítá s očkováním až od druhého trimestru, kdy je již vytvořen základ všech orgánových systémů plodu.

Smrtící nemoc na ústupu

Vzteklina je virové onemocnění s prakticky 100% smrtností, v České republice se ale v současnosti nevyskytuje. Vakcinace se zpravidla na našem území neprovádí ani po pokousání zvířetem, nutné je nicméně individuální posouzení případu. Povinně ale mohou být očkovány některé profese. Očkování má tak význam především pro cestovatele do oblastí, kde vzteklina stále přetrvává.

TIP: Odkud se berou mýty o našem zdraví? Vakcína (ne)způsobující autismus

Samostatnou kapitolou je očkování pro cestovatele, to je ale nad rámec tohoto článku. O problematice se lze s výhodou poradit v očkovacích centrech, respektive centrech cestovní medicíny. Základní vakcinace do zemí se sníženým hygienickým standardem zahrnuje očkování proti žloutence typu A a břišnímu tyfu, v některých oblastech je povinné očkování proti žluté zimnici a doporučené očkování proti meningokoku A, C, W a Y. Mezi další nemoci, proti nimž je možné se u nás nechat očkovat, patří cholera nebo japonská encefalitida. Ačkoliv se nejedná o očkování, je vhodné se před cestou poradit také o případném podávání profylaktických léčiv ke snížení rizika infekce původcem malárie. Podrobné a odborně velmi kvalitní informace je možné nalézt na stránkách České vakcinologické společnosti.

Vypočítané riziko

Nežádoucí účinky vakcín skutečně existují, většinou jsou mírné a lze je tlumit obyčejným paracetamolem (ibuprofen se nedoporučuje, mohl by narušit žádoucí imunitní odpověď). Vzácněji se může vyskytnout alergická reakce, až anafylaktický šok, pacient by proto bezprostředně po podání měl setrvat v ordinaci aplikujícího lékaře, který takovou situaci může účinně řešit. Neurologické komplikace jsou extrémně vzácné, vyskytnout se ale mohou. Pravděpodobnost jejich rozvoje je ale řádově nižší než pravděpodobnost infekčního onemocnění, proti kterému se očkuje a které také může způsobovat vážné komplikace, nebo i pacienta usmrtit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Než Zdena zjistila, co se děje s jejím tělem a duší, uběhlo mnoho let. Narodila se s rozštěpem šourku. Znamená to, že jeho pohlavní orgány se více podobaly ženským, ačkoliv byly mužské.

Zajímavosti

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Vesmír

DiMaggigo poslední slova prý zněla: „Konečně zase uvidím Marilyn!“

Historie

Snímek z kalifornské Santa Clarity kde v listopadu 2019 šestnáctiletý střelec Nathaniel Berhow zabil dva studenty a další tři spolužáky postřelil.

Věda

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

Příroda

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia MorozCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907