Ohniště Orionu: Evropská jižní observatoř pořídila rádiový snímek mlhoviny Plamínek

Poblíž hvězdy Alnitak v Orionově pásu plápolá mlhovina Plamínek, kde se z chladného plynu rodí nové hvězdy

11.01.2022 - Stanislav Mihulka



Mlhovina Plamínek (NGC 2024) je malebná emisní mlhovina, vzdálená asi 900 až 1 500 světelných let, kterou pozorujeme v souhvězdí Orionu. Objevil ji astronom William Herschel v roce 1768 a od té doby nás udivuje svými spektakulárními tvary a barvami, převážně do červena, díky záření ionizovaných atomů vodíku. Jako by v Orionu hořel oheň.

Evropská jižní observatoř v Chile nedávno zveřejnila elegantní rádiový snímek tohoto kosmického ohniště. Je založený na starších datech, která pořídil se svým týmem astronom Thomas Stanke. Bylo to v době, kdy na radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) nainstalovali nové zařízení SuperCam. Jak říká Stanke, když se někde objeví nový teleskop nebo přístroj, astronomové ho obvykle vyzkoušejí na nějakém objektu souhvězdí Orinonu, které je v tomto směru velmi vděčné.

Pozorování oxidu uhelnatého

Pozorování mlhoviny Plamínek byla součástí programu APEX Large CO Heterodyne Orion Legacy Survey, s pozoruhodnou zkratkou „ALCOHOLS“. Jejich cílem bylo prozkoumat rádiové vlny vyzařované molekulami oxidu uhelnatého (CO) v mračnech souhvězdí Orionu. Právě oxid uhelnatý je molekulou, na kterou se zaměřuje zařízení SuperCam a sleduje díky ní rozsáhlé oblasti oblohy.

TIP: Teleskop Gemini South pořídil úžasný snímek mlhoviny Carina

Díky pozorováním oxidu uhelnatého mohou vědci mapovat velká mračna plynu, v nichž se rodí nové hvězdy. Ačkoliv se nám Plamínek jeví jako „oheň“, ve skutečnosti tuto mlhovinu tvoří chladný plyn, jehož teplota se obvykle pohybuje jen pár desítek stupňů nad absolutní nulou. Mlhovina Plamínek je aktivní hvězdnou porodnicí, ve které se skrývá řada mladých horkých hvězd.

 


Další články v sekci