Ohrožení vačnatci poslouží jako živé otrávené návnady proti zabijáckým kočkám

26.08.2022 - Stanislav Mihulka

V oplocené rezervaci v srdci jižní Austrálie žije třicítka nevinně vyhlížejících ušatých vačnatců. Ohrožení bandikuti králíkovití ale pod kůží nesou implantované kapsle s prudkým jedem. Cílem drsného experimentu je likvidace koček…

<p>Ochrání roztomilé bandikuty před kočkami implantované kapsle s prudkým jedem? <em>(foto: Wikimedia Commons, Bernard Dupont, CC BY-SA 2.0)</em></p>

Ochrání roztomilé bandikuty před kočkami implantované kapsle s prudkým jedem? (foto: Wikimedia Commons, Bernard Dupont, CC BY-SA 2.0)


Reklama

Australskou faunu, především zdejší vačnatce, velmi poškozují invazní druhy, které se na kontinent dostaly „díky“ lidem relativně nedávno. Jedním z takto ohrožených druhů je i roztomilý ušatý všežravec bandikut králíkovitý (Macrotis lagotis), který dříve žil na většině území Austrálie. Dnes bandikuti přežívají už jen na 10 % plochy Austrálie, navíc hlavně v nejsušších oblastech, kde často trpí nedostatkem potravy. Ze dvou známých druhů přežívá už jen jediný (bandikut běloocasý vyhynul před zhruba 70 lety) a i jeho stavy se povážlivě zmenšují. Podle odhadů zoologů obývá dnešní Austrálii méně než 10 tisíc kusů těchto vačnatců.

Největší hrozbou pro bandikuty představují především divoce žijící kočky, které je paradoxně zabíjejí často spíše pro „zábavu“ než kvůli potravě. V podobných případech se v Austrálii při ochraně ohrožených druhů využívají rezervace ohrazené ploty, v nichž jsou invazní druhy likvidovány otrávenými návnadami. Kočky jsou ale velmi chytré a s ploty si snadno poradí. Navíc loví především živou kořist a nalíčené návnady je příliš nezajímají.

Jedovaté implantáty

Kyle Brewer z Jihoaustralské univerzity a jeho spolupracovníci proto přišli s pozoruhodným, i když poněkud kontroverzním řešením. Vědci třicítce bandikutů implantovali pod kůži kapsle s prudkým jedem. Tím je toxin označovaný jako „1080“, což je fluoroctan sodný, prudký metabolický jed, který se často využívá jako pesticid proti škodlivým savcům. 

Když takovou živou otrávenou návnadu uloví kočka a pozře sousto s jedem, kapsle se v kyselém prostředí jejího žaludku rozpustí a jed kočku rychle usmrtí. Důležitou součástí „otráveného experimentu“ jsou speciálně upravené kapsle, které bylo nutné připravit tak, aby neohrožovaly zdraví bandikutů.

TIP: Australské úřady hodlají pomocí jedovatých klobásek otrávit až 2 miliony koček

Na první pohled drastické řešení má své opodstatnění. V Austrálii existují rostliny, které produkují látky podobné toxinu „1080“ a některá zvířata jsou na tento jed adaptovaná. Patří mezi ně i bandikuti – pokud by tedy došlo k prasknutí kapsle v těle bandikuta, je poměrně velká šance, že vačnatec na rozdíl od kočky působení jedu přežije. Pokud se metoda otrávených živých návnad osvědčí, jsou badatelé připraveni ji použít i u dalších ohrožených australských vačnatců. „Doufáme, že bandikuti jsou jen začátek,věří biolog a biochemik Kyle Brewer.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Zvracející muž nakažený žlutou zimnicí, knižní ilustrace z roku 1892. Spolu s malárií a ankylostomózou se žlutá zimnice považuje za největšího zabijáka tropů. (zdroj: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Historie

Mléčná dráha je plná hvězdných proudů. (ilustrace: NASA/JPL-CALTECH, R. HurtCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907