Opilý král v Remeši: Jaký dojem zanechal Václav IV. u francouzského dvora?

11.12.2020 - Daniel Černohorský

V březnu 1398 přijel římský a český král Václav IV. do Francie, aby jednal s francouzským králem Karlem VI. ohledně papežského schizmatu. Dojem, který po sobě Václav IV. ve Francii zanechal, ale nebyl příliš lichotivý. Jeho náklonnost k vínu způsobila, že smluvená jednání začala až třetí den po jeho příjezdu

<p>Banket na francouzském dvoře, kde roku 1378 francouzský král <strong>Karel V.</strong> (uprostřed v modrém) hostil císaře <strong>Karla IV.</strong> (vlevo v červeném) a jeho syna <strong>Václava IV.</strong> (vpravo).</p>

Banket na francouzském dvoře, kde roku 1378 francouzský král Karel V. (uprostřed v modrém) hostil císaře Karla IV. (vlevo v červeném) a jeho syna Václava IV. (vpravo).


Reklama

Velký problém, který musel Václav IV. po svém nástupu na trůn řešit, byla otázka papežského schizmatu. Římska kurie zažívala jednu z nejvážnějších krizí ve své historii, neboť měla dva papeže, jednoho v Římě a druhého v Avignonu. Francouzský král Karel V. a jeho syn Karel VI. usilovali o to, aby získali českého panovníka v otázce schizmatu na svou stranu. Václav však dlouhou dobu neprojevil žádnou větší snahu papežské schizma řešit. Teprve na konci devadesátých let se rozhodl zajet do Francie, aby tam otázku dvojpapežství projednal.

Večeře bez krále

Cesta trvala poměrně dlouho. Václav IV. s družinou vyrazil z Lokte 12. září 1397 a před branami Remeše, kde jej přivítalo francouzské poselstvo, stanul 23. března následujícího roku. Slavnostní průvod městem byl zakončen bohoslužbou v katedrále Notre-Dam. Po bohoslužbě se delegace přesunula do opatství Saint-Rémy, kde se Václav se svou družinou ubytoval.

Další den se měla konat slavnostní večeře a nedělní mše k příležitosti svátku Zvěstování panny Marie. Když šli vévoda z Berry a vévoda bourbonský římského krále Václava hledat, aby se k nim připojil, vrátili se rozladění a francouzskému panovníkovi sdělili, že Václav se slavnostní večeře nezúčastní, protože se necítí dobře a je velmi ospalý. Podle francouzských kronikářů „ctěný vladař, mravů hrubých a neotesaných, propadl hanebnému hýření, nenasytnosti a opilství a nechoval se tak, jak by se na krále slušelo“. 

Tajná jednání

Jednání obou panovníků tak započala až třetí den, poté, co Václav konečně vystřízlivěl. O čem konkrétně panovníci mluvili, nevíme, neboť kronikáři označují jednání jako přísně tajné. Francouzský král však uprostřed schůzky nečekaně odjel zpátky do Paříže. Důvodem jeho náhlého odjezdu bylo zřejmě zhoršení jeho zdravotního stavu. Karel VI. totiž trpěl vážnou duševní chorobou a většinu svého života nebyl schopen kontaktu s realitou. Období nemoci se u něj střídalo s obdobím uzdravení, kdy si uvědomoval svůj neutěšený stav a propadal se do těžkých depresí. 

TIP: Svatý Václav: Druhý život zavražděného knížete

Delegaci tak za francouzského krále převzal jeho bratr, vévoda Ludvík Orleánský. Václav IV. se zavázal, že se bude konečně intenzivně zabývat otázkou schizmatu, kterou „tak dlouho zanedbával“. Dále byl projednáván dynastický sňatek Elišky Zhořelecké a Karla Orleánského, syna vévody Ludvíka. Dne 31. března roku 1398 pak Ludvík a Václav uzavřeli spojeneckou smlouvu. Poté Václav opustil Remeš o odcestoval zpět do říše. Diplomatická jednání Václava IV. ve Francii si sice vysloužila pozornost celé Evropy a zdálky dozajista velmi oslňovala, ale ve skutečnosti nepřinesla žádný větší úspěch. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykousat soupeře

psi a šakali
stáří:
přes 4 000 let | kde: Egypt

Psi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.

Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Zajímavosti
Revue
Vesmír

Microsyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.

Věda

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

Příroda

Britské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej.  Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907